Matutum

sopka – Stratovolcano, Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde

Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 262 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1290

Poloha

6,360°, 125,077°

Matutum je pravidelná, lesem porostlá sopka na jihu filipínského ostrova Mindanao, asi 30 km severoseverozápadně od města General Santos. Filipínský seismologický ústav PHIVOLCS ji počítá mezi činné sopky, i když poslední jistě doložená erupce je stará stovky let. Její lesy jsou chráněnou krajinou a domovem orla opičího. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Matutum je stratovulkán – sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela. Je z andezitu a dacitu, hustých láv bohatších na křemík. Podle Wikipedie je nejvyšším bodem provincie South Cotabato a průměr její základny je asi 25 km. ^{[1, 3]}

Vrchol uťal kráter široký 320 m a hluboký 120 m. Jeho okraj prolomily tři rokle a dno kráteru porůstá hustý les. Na západojihozápadním úbočí leží termální oblasti Akmoan a Lianan; podle Wikipedie jsou tam dva horké prameny. ^{[1, 3]}

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 2 262 m, Wikipedie 2 286 m. ^{[1, 3]}

Erupce

Sopku obklopují rozsáhlé usazeniny pyroklastických proudů – žhavých lavin popela, kamenů a plynů. Nejmladší z nich jsou staré asi 2 000 let. Katalog GVP uvádí podle radiokarbonového datování erupce kolem let 400 a 170 př. n. l. a kolem roku 1290. ^[1]

Jediná zpráva z novější doby pochází ze 7. března 1911, kdy Matutum podle ní „kouřil“. Zda šlo o skutečnou erupci, jisté není; Wikipedie píše o možném freatickém (parním) výbuchu. ^{[1, 3]}

Lidé kolem

Na hoře a jejím úpatí žijí hlavně rodiny původního národa Blaan. Do 30 km od vrcholu žije podle GVP asi 822 000 lidí; asi 30 km jihojihovýchodně od sopky leží velké město General Santos. ^{[3, 1]}

Okolí hory je chráněnou krajinou (Mt. Matutum Protected Landscape) o rozloze 15 600 ha, vyhlášenou prezidentskou proklamací č. 552. Je to důležitá oblast pramenů: podle filipínské ochranářské nadace FPE tu pramení pět velkých řek a hora dodává čtvrtinu vody regionu SOCCSKSARGEN. ^[2]

Život

V lesích na svazích pravděpodobně hnízdí kriticky ohrožený orel opičí (filipínský). Žijí tu i vzácní ptáci, kteří se vyskytují jen na Mindanau, a vlastní poddruh lejska (Ficedula hyperythra matutumensis), pojmenovaný přímo po hoře. Wikipedie zmiňuje také nártouny. ^{[2, 3]}

Les ohrožuje kácení, zemědělství, těžba a lov. Podle FPE by další úbytek lesa mohl vyhubit savce, kteří žijí jen na Matutumu. ^[2]

Fakta

Kráter

320 m široký, 120 m hluboký

Chráněná krajina

15 600 ha (proklamace č. 552)

Poslední zpráva o činnosti

7. března 1911 („kouřil“), nejistá

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

andezit, dacit

sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a erupce bývají výbušné

pyroklastický proud

žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu sopky

radiokarbonové datování

určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, např. ve zuhelnatělém dřevě pod sopečnými usazeninami

freatický výbuch

výbuch páry, když magma nebo horká hornina prudce ohřeje podzemní vodu

Zdroje

1. Matutum, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Mt. Matutum Protected Landscape, Foundation for the Philippine Environment
3. Mount Matutum, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.