TerraBeat – zemětřesení a sopky

Ibu

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 357 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
2026
Poloha
1,494°, 127,632°

Ibu je stratovulkán na severozápadním pobřeží indonéského ostrova Halmahera. První pozorovaná erupce tu proběhla v roce 1911, další katalog GVP uvádí až v roce 1998. Od prosince 1998 se ale opakovaně probouzí, v kráteru mu roste lávová kopule a v letech 2024 a 2025 kvůli němu úřady vyhlásily nejvyšší stupeň výstrahy. [1, 6]

Jak vypadá

Vrchol sopky je useknutý a tvoří ho dva krátery vnořené do sebe. Vnitřní kráter je široký 1 km a hluboký 400 m a bývalo v něm několik malých jezírek. Vnější kráter měří 1,2 km a na severu je proražený, takže z něj vybíhá údolí se strmými stěnami. [1, 6]

Na východoseverovýchod od vrcholu vyrostl velký vedlejší kužel, na západojihozápad menší, ze kterého stekl lávový proud po západním svahu. Pod severním a západním svahem leží skupina maarů – plochých kráterů po výbuších, při kterých se magma setkalo s podzemní vodou. [1]

Výška vrcholu se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 1 357 m, anglická Wikipedie 1 325 m. [1, 6]

Erupce

První pozorovaná erupce byla malá exploze z vrcholového kráteru na přelomu srpna a září 1911. Další erupci katalog GVP uvádí až v roce 1998. [1]

V prosinci 1998 se Ibu znovu probudil. Začala růst lávová kopule – hromada husté lávy, která postupně zakryla velkou část dna vnitřního kráteru – a sopka k tomu opakovaně chrlila popel. Po kratších obdobích činnosti v letech 2001 a 2004–2005 začala v dubnu 2008 dlouhá erupce, která podle katalogu GVP trvala ještě v březnu 2026. [1]

Podle Wikipedie bylo v roce 2023 zaznamenáno 21 100 výbuchů a Ibu byl druhou nejčinnější sopkou Indonésie. Dne 16. května 2024 zvýšily úřady výstrahu na nejvyšší stupeň IV a sedm vesnic bylo evakuováno. Při erupci 1. června 2024 vystoupal oblak popela do výšky 5 km a popel napadal i na vesnici, kam byli předtím přestěhováni evakuovaní. [6]

V lednu 2025 zaznamenala indonéská geologická agentura od 1. do 19. ledna 1 079 výbuchů, sloupce popela sahaly 0,3 až 4 km nad vrchol a výstraha byla znovu nejvyšší. Úřady vyzvaly k evakuaci asi 3 000 lidí ze šesti vesnic, do 19. ledna ale odešlo jen 517 z nich. Mnozí odmítli odejít, mimo jiné proto, že právě sklízeli úrodu. [4, 6]

Dne 26. října 2026 platil pro Ibu druhý stupeň výstrahy ze čtyř (Waspada). Ten den ráno vystoupal sloupec popela asi 500 m nad vrchol a lidé neměli vstupovat do okruhu 2 km od kráteru, směrem k jeho otevřené severní straně do 3,5 km. [5]

Lidé kolem

Podle odhadu GVP žije do 10 km od sopky asi 14 500 lidí a do 30 km přes 64 000. Kromě popela úřady v roce 2024 varovaly i před lahary – bahnotoky ze sopečného materiálu a dešťové vody – a před náhlými povodněmi. [1, 6]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2014 v časopise Journal of Volcanology and Geothermal Research označila Ibu už v názvu za místo „velkolepého růstu dacitové kopule“ s dlouhodobě nepřetržitými erupcemi. [3]

Vědci z Bandungského technologického institutu sledovali kopuli v letech 2020–2022 pomocí radarových snímků družice Sentinel-1A. Do té doby se kopule sledovala hlavně kamerou z pozorovací stanice, odkud je vidět jen z několika míst; radar ji změří bez ohledu na mraky nebo popel. Nejvíc se terén zvedl v lednu 2022, asi o 0,67 m, nejvíc poklesl v srpnu 2020, asi o 0,48 m. [2]

Podle stejné studie se kopule rozrostla přes okraj vnějšího kráteru na severním svahu, asi 5 km od obydlených oblastí. Růst lávových kopulí podle autorů ohrožuje životy lidí i stavby. [2]

Fakta

První zaznamenaná erupce
1911
Výbuchů v roce 2023
asi 21 100 (podle Wikipedie)
Nejvyšší výstraha (stupeň IV)
květen 2024, leden 2025
Vnitřní kráter
1 km široký, 400 m hluboký

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
maar
široký mělký kráter po výbuchu, při kterém se magma setkalo s podzemní vodou
lávová kopule
kupa velmi husté lávy, která se nad průduchem hromadí, místo aby odtekla
dacit
světlejší sopečná hornina s vyšším obsahem křemíku; její láva je velmi hustá
lahar
bahnotok ze sopečného popela, kamení a vody, často po vydatném dešti
radarová interferometrie (InSAR)
metoda, která porovnáním radarových snímků z družice změří, o kolik se terén zvedl nebo poklesl

Zdroje

  1. Ibu, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Anas, N. A., Saepuloh, A.: Deformation Monitoring of Lava Dome Growth Derived by Sentinel-1A Images at Mt. Ibu, North Maluku, Indonesia. Proceedings of ITB Graduate School Conference 2 (2) (abstrakt), Institut Teknologi Bandung (2023)
  3. Saing, U. B., Bani, P., Kristianto: Ibu volcano, a center of spectacular dacite dome growth and long-term continuous eruptive discharges. Journal of Volcanology and Geothermal Research 282 (2014), 36–42, doi:10.1016/j.jvolgeores.2014.06.011 (bibliografický záznam), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2014)
  4. Indonesia's Mount Ibu erupts more than 1,000 times this month (AFP), France 24 (2025)
  5. Gunung Ibu Erupsi Pagi Ini, Status Waspada, iNews.id (2026)
  6. Mount Ibu, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.