Awu

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 318 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2004
Poloha: 3,689°, 125,447°

Awu je mohutná sopka na severu ostrova Sangihe (Sangir Besar) v indonéské provincii Severní Sulawesi. Svět o ní příliš neví, přesto patří k nejsmrtonosnějším sopkám na Zemi: její erupce od roku 1711 zabily podle různých zdrojů přes 8 000 až asi 11 000 lidí. Nebezpečná je podle vědců hlavně kvůli stálému přísunu magmatu a tomu, že se v jejím kráteru střídá lávový dóm a jezero. ^{[1, 2, 4, 3]}

Jak vypadá

Awu je vrstvená sopka (stratovulkán) vysoká asi 1 320 m, postavená uvnitř 4,5 km široké kaldery – staré propadliny. Její svahy rozbrázdila hluboká údolí, kterými se při erupcích valí bahnotoky (lahary). ^[1]

Na vrcholu je kráter o ploše asi 1,5 km². V roce 1922 v něm leželo jezero široké asi 1 km a hluboké 172 m; erupce v roce 1966 jeho vodu z větší části vymrštila. Po erupci v roce 2004 vyrostl na dně kráteru, víc než 350 m pod okrajem, lávový dóm vysoký asi 30 m a široký 370 m. V červenci 2015 v kráteru žádná voda nebyla. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Awu je nejsevernější činnou sopkou Sangihského ostrovního oblouku, dlouhého asi 550 km. Leží v neobvyklé oblasti: malá deska Moluckého moře se noří zároveň na dvě opačné strany – pod Sangihský oblouk i pod oblouk Halmahery. Jen pod Sangihský oblouk se za posledních asi 20 milionů let zasunulo nejméně 600 km desky a před 3–5 miliony lety se oba oblouky začaly srážet. ^[2]

Podle vědců právě toto „dvojité podsouvání“ zajišťuje sopce stálý přísun magmatu, a proto Awu tak často a silně vybuchuje. ^[2]

Erupce

Od roku 1640 je známo 18 erupcí, v průměru asi jedna za 20 let. Dvě z nich (1812 a 1966) dosáhly indexu výbušnosti VEI 4 a tři (1711, 1856 a 1892) VEI 3. Jedenáct erupcí bylo freatických – výbuchů páry bez nového magmatu na povrchu. ^[2]

Nejvíc obětí si vyžádaly erupce 18. a 19. století: podle studie z roku 2020, která přebírá starší údaje, zahynulo v roce 1711 asi 2 508 lidí, v roce 1812 asi 963, v roce 1856 asi 2 806 a v roce 1892 asi 1 532. Většinu obětí nezabily samotné výbuchy, ale lahary. Katalog GVP uvádí celkem „přes 8 000“ obětí, studie z roku 2020 sčítá 11 048. ^{[2, 1]}

Erupce v srpnu 1966 zabila 39 lidí a asi 2 000 zranila. Počet evakuovaných se liší i v rámci téže studie: úvod uvádí 420 000 obyvatel, tabulka erupcí 11 000 vysídlených. Poslední erupce v roce 2004 byla slabší (VEI 2) a vytvořila v kráteru nový lávový dóm, který dorostl do konečné velikosti za necelé dva týdny. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

V červenci 2015 vystoupali na sopku vědci s termokamerou a přístroji na měření plynů. Zjistili, že sopka vydává teplo o výkonu asi 27 MW, většinou z okolí dómu, a denně uvolní asi 13 tun oxidu siřičitého. Ze složení plynů vědci odvodili jejich rovnovážnou teplotu kolem 380 °C. ^[2]

Studie z roku 2020 popisuje, proč je Awu tak nebezpečná. Lávový dóm ucpe průduch a plyny pak unikají stěnami kráteru. Jak dóm chladne, kráter se díky vydatným dešťům (asi 3 500 mm ročně) znovu plní vodou. Když pak zespodu přitlačí nové magma, může dóm roztříštit a jezerní voda se dostane k magmatu – následuje prudký výbuch páry a magmatu. Tak podle autorů nejspíš vznikly velké erupce v minulosti a může se to opakovat. ^[2]

Lidé kolem

Pod sopkou žije mnoho lidí: podle katalogu GVP žije do 10 km od vrcholu asi 22 700 lidí a do 30 km přes 52 000. Na sopce pracuje místní observatoř; na výzkumu z roku 2020 se podíleli vědci indonéského Centra vulkanologie a zmírňování geologických rizik (CVGHM). ^{[1, 2]}

Fakta

Oběti erupcí od 1711: přes 8 000 (GVP), 11 048 (Bani a kol. 2020)
Nejvíc obětí: 1856, asi 2 806
Lávový dóm 2004: asi 30 m vysoký, 370 m široký
Kráterové jezero 1922: asi 1 km široké, 172 m hluboké

Slovníček

stratovulkán: vrstvená sopka, kužel poskládaný ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela a úlomků
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lahar: bahnotok – rychlý proud vody, popela a kamení, který se valí po svazích sopky a údolích
lávový dóm: kupa velmi husté lávy, která se nerozteče, ale nahromadí se přímo nad průduchem
ostrovní oblouk: řada sopečných ostrovů nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu a výšky erupčního sloupce
freatická erupce: výbuch páry, který vznikne, když se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny nebo magmatu
MW (megawatt): jednotka výkonu, milion wattů

Zdroje

Awu, Smithsonian Global Volcanism Program
Bani, P., Kristianto, Kunrat, S., Syahbana, D. K.: Insights into the recurrent energetic eruptions that drive Awu, among the deadliest volcanoes on Earth. Natural Hazards and Earth System Sciences 20 (2020), 2119–2132, doi:10.5194/nhess-20-2119-2020, Natural Hazards and Earth System Sciences (2020)
Mount Awu, Wikipedia
Awu, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.