Soputan

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 785 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2020
Poloha: 1,112°, 124,737°

Soputan na severním rameni indonéského ostrova Sulawesi patří k nejčinnějším sopkám ostrova. Je neobvyklý tím, že chrlí čedič – lávu, která bývá řídká a tekutá – a přesto vybuchuje prudce, s vysokými sloupci popela a žhavými lavinami. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Soputan stojí na jižním okraji kaldery Tondano – velké propadliny, která vznikla ve čtvrtohorách – asi 42 km jihozápadně od Manada, hlavního města provincie Severní Sulawesi. Patří k sopečnému oblouku Severní Sulawesi–Sangihe, který vzniká nad subdukční zónou, kde se jedna deska zasouvá pod druhou. ^{[1, 6, 2]}

Podle studie z roku 2012 se magma Soputanu chemicky liší od magmatu staré kaldery Tondano. Vzniká v plášti nad zasouvající se deskou, hromadí se a mění v zásobníku hluboko v kůře a teprve pak pomalu nebo po etapách stoupá k povrchu. ^[2]

Jak vypadá

Soputan je mladý, téměř holý kužel. Je jediným činným kuželem sopečného komplexu Sempu–Soputan, ke kterému patří i starší kaldera Soputan a sopky Rindengan a Manimporok. Na západě kaldery leží maar Kawah Masem – plochý výbuchový kráter – s jezerem; od roku 1938 se v něm u fumarol těží síra. ^[1]

Na severovýchodním svahu se v roce 1906 otevřel boční průduch Aeseput. Až do roku 1924 z něj občas vytékaly mohutné lávové proudy, které výrazně změnily tvar svahu. ^{[1, 6]}

Erupce

Podle Wikipedie měl Soputan za posledních 600 let 39 potvrzených erupcí. Typické jsou pyroklastické proudy (žhavé laviny plynů, popela a kamenů), lávové proudy, lávové kopule a menší opakované výbuchy. Katalog GVP řadí většinu erupcí od roku 2004 do stupně 3 na stupnici VEI. ^{[5, 1]}

V červnu 2008 doletěly pyroklastické proudy do vzdálenosti 4 km a popel vystoupal 2 km vysoko. V červenci 2011 sahal sloupec popela do výšky 5 000 m. V lednu 2015 výbuch částečně zbořil lávovou kopuli na vrcholu a po západním svahu se sesula lavina. ^[5]

Dne 3. října 2018 zvýšila indonéská vulkanologická služba PVMBG stupeň výstrahy na III (Siaga) a doporučila nevstupovat do okruhu 4 km kolem vrcholu, směrem na západojihozápad až do 6,5 km. Podle Wikipedie téhož dne a dvakrát v prosinci 2018 vystoupal popel nad 6 000 m. Erupce přišla několik dní po silném zemětřesení a tsunami na Sulawesi; česká Wikipedie uvádí, že souvislost obou událostí se považuje za velmi nepravděpodobnou. Poslední erupce podle GVP začala v březnu 2020. ^{[4, 5, 6, 1]}

Co o něm dnes víme

Lávové kopule a prudké výbuchy jsou u čedičové sopky neobvyklé. Tým vědců v roce 2012 popsal, proč je Soputan jiný: magma obsahuje hodně krystalů, vyrůstá v něm množství dalších drobných krystalků a odděluje se z něj plyn. Tím velmi zhoustne a erupce jsou pak výbušné. Jen v letech 2003–2011 napočítali osm výbušných erupcí. ^[2]

Autoři tehdy předpověděli, že Soputan v příštím desetiletí vybuchne znovu, možná opakovaně, nejspíš erupcemi stupně VEI 2–3 a růstem lávových kopulí, s malou šancí na silnější erupci stupně 4. Podle katalogu GVP pak další erupce přišly v letech 2012, 2015, 2016, 2018 a 2020. ^{[2, 1]}

Nebezpečí

Před dřívějšími erupcemi počet zemětřesení rostl velmi rychle. Podle studie z roku 2012 proto mohou budoucí erupce přijít jen s několikadenním varováním. ^[2]

Nejvíc ohrožené jsou vesnice na jižních a západních svazích, kam terén směruje pyroklastické proudy. Vysoké oblaky popela navíc ohrožují letadla v regionu. V okruhu 10 km kolem sopky žije podle GVP asi 70 000 lidí, do 30 km přes půl milionu. ^{[2, 1]}

Po erupci mohou vzniknout i lahary – bahnotoky, které déšť splaví z uvolněného sopečného materiálu do řek a údolí vycházejících ze sopky. Lidem v okolí úřady v červnu 2026 radily mít připravené roušky pro případ spadu popela. ^[3]

Monitoring

Sopku sleduje indonéský geologický úřad (Badan Geologi) a jeho vulkanologická služba PVMBG. Podle zprávy z června 2026, která hodnotila údaje do 31. května 2026, měl Soputan stupeň výstrahy II (Waspada) a lidem se doporučovalo nevstupovat do okruhu 1,5 km od vrcholu. ^{[3, 4]}

Ve druhé polovině května 2026 přístroje zachytily 11 mělkých a jedno hluboké sopečné zemětřesení a přes sto vzdálených tektonických otřesů. Z kráteru stoupal kouř nejvýš 30 m a úřad nezjistil, že by magma stoupalo k povrchu. ^[3]

Fakta

Hornina: čedič s vysokým obsahem hliníku (podle Wikipedie andezit a čedič)
Výbušné erupce 2003–2011: 8
Boční průduch Aeseput: vznikl 1906, láva do 1924
Těžba síry v maaru Kawah Masem: od roku 1938
Stupeň výstrahy (údaje do 31. 5. 2026): II – Waspada, zóna 1,5 km
Hlídá: PVMBG / Badan Geologi

Slovníček

čedič: tmavá sopečná hornina chudá na oxid křemičitý; její láva bývá řídká a tekutá
kaldera: velká kotlovitá prohlubeň, která vznikne propadnutím vrcholu sopky po vyprázdnění magmatu
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce tam vzniká magma pro sopky
maar: plochý kráter po výbuchu, při kterém se magma setkalo s podzemní vodou; často v něm je jezero
fumarola: průduch, kterým ze sopky uniká horká pára a sopečné plyny
pyroklastický proud: žhavá směs plynů, popela a kamenů, která se valí po svahu sopky velkou rychlostí
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8
lahar: bahnotok ze sopečného popela, kamení a vody

Zdroje

Soputan, Smithsonian Global Volcanism Program
Kushendratno, Pallister, J.S., Kristianto, Bina, F.R., McCausland, W., Carn, S., Griswold, J.P., Keeler, R.H. (2012): Recent explosive eruptions and volcano hazards at Soputan volcano – a basalt stratovolcano in north Sulawesi, Indonesia. Bulletin of Volcanology 74, 1581–1609, doi:10.1007/s00445-012-0620-2, Bulletin of Volcanology (abstrakt v USGS Publications Warehouse) (2012)
Aktivitas Naik, Ahli Sarankan Warga Jauhi Gunung Soputan (13. 6. 2026), CNN Indonesia (podle Antara a Badan Geologi) (2026)
PVMBG: Level Gunung Soputan Naik dari Waspada Menjadi Siaga (3. 10. 2018), Kementerian ESDM (indonéské ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů) (2018)
Soputan, Wikipedia
Soputan, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.