Ambang

sopka – Complex, Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

1 795 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2005

Poloha

0,750°, 124,420°

Ambang je sopečný komplex na severním rameni indonéského ostrova Sulawesi (Celebes), nejzápadnější z činných sopek této části ostrova. Na vrcholu má několik kráterů a pět solfatárových polí, odkud unikají sirné plyny. Zaznamenaných erupcí je jen málo – poslední, malá erupce je zaznamenaná v prosinci 2005. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Ambang není jediná hora, ale skupina sopečných kuželů. Hlavní vrchol je stratovulkán – sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a popela. Na vrcholu je několik kráterů, největší široké až 400 m, a pět solfatárových polí, tedy míst, kde z puklin unikají horké plyny se sírou. ^{[1, 2]}

Podle studie geologů z Gorontala z roku 2023 vyrostl mladý kužel Ambangu na troskách starší kaldery (velké propadliny) a na starším lávovém tělese. Sopečné horniny tvoří hlavně andezit, sopečná brekcie a aglomerát. Plyny z puklin kolem kráteru jsou jedovaté. ^[2]

Pod sopkou leží dvě sousední jezera, Mo'oat a Tondok; větší je Mo'oat. Podle studie z roku 2023 vznikla v dávných výbuchových kráterech, které se zaplnily vodou. Jejich nadmořská výška se ve zdrojích liší – anglická Wikipedie uvádí asi 750 m, studie z roku 2023 asi 1 100 m. ^{[3, 2]}

Erupce

O erupcích Ambangu se ví málo a zdroje se rozcházejí. Katalog GVP uvádí erupci kolem roku 1845 (s nejistotou asi pět let) a malou erupci 22. prosince 2005 se sopečným indexem VEI 1. Wikipedie zmiňuje jedinou historickou zprávu o erupci z 50. let 19. století. Indonéská studie z roku 2023 s odkazem na starší práci píše o třech erupcích – v letech 1839, 1966 a 2005. ^{[1, 3, 2]}

Lidé kolem

Sopka leží v okrese Východní Bolaang Mongondow v provincii Severní Sulawesi. Do 10 km od vrcholu žije asi 46 000 lidí, do 30 km přes 300 000. Podle studie z roku 2023 je půda kolem sopky úrodná a dobrá pro zemědělství; síru ze solfatár mohou využívat i místní lidé. ^{[1, 2]}

Sopka leží v přírodní rezervaci Cagar Alam Gunung Ambang. Ze svahů stékají řeky do dvou povodí – Poigar na východě a Dumoga Mongondow na západě – a obě nakonec ústí do Celebeského moře. ^[4]

Fakta

Krátery

několik, největší až 400 m široký

Solfatárová pole

5, na vrcholu

Jezera pod sopkou

Mo'oat a Tondok

Chráněné území

Cagar Alam Gunung Ambang

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy, popela a úlomků

solfatára

místo, kde ze země unikají horké sopečné plyny obsahující síru; kolem otvorů se usazuje žlutá síra

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami

sopečná brekcie, aglomerát

horniny z ostrohranných nebo zaoblených sopečných úlomků stmelených dohromady

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; VEI 1 je malá erupce

Zdroje

1. Ambang, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Sumarjis, S. A., Arifin, Y. I., Hutagalung, R., Akase, N., Manyoe, I. N. (2023): Bentuk Lahan Geomorfologi di Daerah Gunungapi Ambang, Bolaang Mongondow Timur. Journal of Applied Geoscience and Engineering 2(1), doi:10.34312/jage.v2i1.19405, Journal of Applied Geoscience and Engineering (Universitas Negeri Gorontalo) (2023)
3. Ambang, Wikipedia
4. Gunung Ambang, Wikipedia (indonéská)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.