Nila
sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
- Kde
- Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 781 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
- Poslední známá erupce
- 1968
- Poloha
- -6,730°, 129,500°
Nila je malý sopečný ostrov v Bandském moři ve východní Indonésii, celý tvořený jedinou sopkou vysokou 781 m. Ve 20. století na ní zaznamenali čtyři parní (freatické) erupce; po té z roku 1932 donutil hustý spad popela obyvatele opustit vesnici Rumadai. [1, 3]
Jak vypadá
Ostrov měří asi 5 × 6 km a je to jen horní část sopky, jejíž zbytek leží pod mořem. Tvoří ho nízká kaldera – propadlina, jejíž okraj je na jihu a na východě protržený až k hladině moře. Uvnitř ní vyrostl mladý kužel porostlý lesem, který kalderu z velké části vyplňuje a sahá až k moři. [1, 3]
Sopka je složená převážně z andezitu a místně se jí říká také Laworkawra. Na snímku z roku 1975 je vidět, jak nad jejími strmými jihovýchodními svahy stoupá oblak z fumaroly, výronu horkých plynů a páry. [1]
Nila leží ve vnitřním Bandském sopečném oblouku. Ten vzniká nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce se taví hornina. [1]
Erupce
Katalog GVP uvádí erupce v letech 1903, 1932, 1964 a 1968. Šlo o freatické erupce: magma se k povrchu nedostalo, ale přehřátá podzemní voda se prudce změnila v páru a vyrazila ven s popelem a úlomky. Vycházely z průduchů na vrcholu i z trhlin na svazích. [1, 3]
Nejsilnější byla podle české Wikipedie erupce z 13. března 1932. Otevřela se při ní trhlina od vrcholu až k jihovýchodnímu pobřeží a hustý spad popela donutil obyvatele opustit vesnici Rumadai. Anglická Wikipedie spojuje opuštění vesnice s erupcí roku 1968, GVP i česká Wikipedie ale s rokem 1932. [1, 3, 4]
Poslední erupce trvala od května do června 1968 a vycházela z východního svahu. [1]
Lidé kolem
Kolem roku 1976 tehdejší indonéská vláda (tzv. Nový řád) přestěhovala obyvatele 16 vesnic z ostrovů Teon, Nila a Serua do oblasti Waipia na velkém ostrově Seram, protože očekávala velkou přírodní katastrofu. Podle zprávy agentury ANTARA z dubna 2014 se od té doby místní kultura a tradice téměř vytratily; tanec Ehe Lawn, který uměli zazpívat a zatančit už jen sedmdesátiletí, byl 16. prosince 2013 zapsán mezi indonéské nehmotné kulturní dědictví. [2]
Podle odhadu GVP žije do 30 km od sopky asi 200 lidí a do 100 km necelých 1 400. [1]
Fakta
- Místní jméno
- Laworkawra
- Erupce z roku 1932
- 13. března 1932, VEI 2
- Přesídlení obyvatel
- kolem roku 1976 na ostrov Seram
Slovníček
- freatická erupce
- výbuch páry: podzemní voda ohřátá magmatem se prudce vypaří a vyrazí ven s popelem a úlomky starší horniny, aniž by vyšlo samo magma
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
- andezit
- šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
- fumarola
- otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
- subdukční zóna
- místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou do zemského pláště
- VEI
- index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená asi desetkrát větší erupci
Zdroje
- Nila, Smithsonian Global Volcanism Program
- Kebudayaan Teon Nila Serua hampir punah (22. 4. 2014), ANTARA News (2014)
- Nila (ostrov), Wikipedie
- Mount Nila, Wikipedia
Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.