TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tara, Batu

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
633 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
2015
Poloha
-7,791°, 123,585°

Batu Tara je malý osamělý sopečný ostrov ve Floreském moři v Indonésii, asi 50 km severně od ostrova Lembata. Tvarem i způsobem erupcí připomíná italské Stromboli. Po více než 100 letech klidu soptil v letech 2007–2015 a vědci tuto odlehlou sopku zkoumají hlavně pomocí družic. [1, 2]

Jak vypadá

Ostrov je široký asi 3 km a je jen vrcholem velkého stratovulkánu, který se zvedá ze dna Floreského moře. Leží stranou hlavního sopečného oblouku. Anglická Wikipedie nazývá ostrov Komba. [1, 4]

Na východní straně spadá z vrcholu až do moře příkrý sráz. GVP ho přirovnává k Sciara del Fuoco, známé strži na Stromboli, po které se do moře kutálejí vyvržené kameny. Ostatní svahy pokrývá vegetace až asi 50 m pod vrchol. [1]

Horniny sopky jsou neobvyklé: jde o bazanity a tefrity bohaté na draslík s minerálem leucitem. Tím se Batu Tara liší od většiny indonéských sopek. [1, 5]

Erupce

První zaznamenaná erupce trvala od roku 1847 do roku 1852 a přinesla výbuchy a lávový proud. Pak byla sopka přes 100 let v klidu – katalog GVP zmiňuje jen nejistou drobnou událost v červenci 2006. [1]

17. ledna 2007 začala dlouhá erupce, která podle GVP skončila 26. listopadu 2015 (VEI 2). U jedné drobné události z 31. ledna 2022 katalog nepovažuje erupci za potvrzenou. [1, 2]

Co o něm dnes víme

Italští vulkanologové z univerzit ve Florencii a Turíně srovnali Batu Tara se Stromboli v Itálii a s Tinakulou na Šalomounových ostrovech. Všechny tři sopečné ostrovy jsou podobně velké, mají boční strž podobnou Sciara del Fuoco a zažily vlny tsunami vyvolané sopečnými ději. Autoři je proto nazvali „sopečnými dvojčaty“. [2, 3]

K tomu použili dlouhé řady družicových měření tepla vyzařovaného sopkou (přístroj MODIS), podrobné snímky (ALI) a měření oxidu siřičitého v ovzduší (OMI). U Batu Tara zachytili od ledna 2007 devět let trvající průběh, kdy činnost nejprve sílila a pak slábla. [2]

Činnost všech tří sopek sahala od slabých výbuchů po vylévání lávy; přechod nastával, když vyzařovaný tepelný výkon překročil asi 50 MW. Přesto se sopky chovají různě: Stromboli jako sopka s trvale otevřeným přívodem magmatu, Batu Tara se probudila k jedné dlouhé erupci a Tinakula stojí mezi nimi. Hlavní roli podle autorů hraje magma bohaté na plyny. Související srovnávací článek vydal stejný autorský tým v roce 2018 v časopise Bulletin of Volcanology. [2, 3]

Fakta

Dlouhá erupce
17. 1. 2007 – 26. 11. 2015
Sopečná „dvojčata“
Stromboli (Itálie), Tinakula (Šalomounovy ostrovy)
Horniny
draselné bazanity a tefrity s leucitem

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy, popela a úlomků
Sciara del Fuoco
„ohnivá strž“ – příkrý žlab na severozápadním svahu Stromboli, kudy padají vyvržené kameny a stéká láva do moře
bazanit, tefrit
tmavé sopečné horniny chudé na křemík, příbuzné čediči, ale bohatší na sodík a draslík
leucit
minerál bohatý na draslík, typický pro lávy s málo křemíkem a hodně draslíkem
VEI
index sopečné explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé erupce)
MODIS
přístroj na družicích NASA Terra a Aqua, který mimo jiné zachycuje teplo vyzařované lávou
MW (megawatt)
milion wattů; zde míra tepelného výkonu, který sopka vyzařuje do okolí

Zdroje

  1. Batu Tara, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Massimetti, F., Laiolo, M., Coppola, D., Cigolini, C., Ripepe, M.: Exploring closed- to open-vent conditions at twin volcanoes: Stromboli, Tinakula and Batu Tara compared by using satellite data. Geophysical Research Abstracts 20, EGU2018-8823 (2018), EGU General Assembly 2018 (2018)
  3. Laiolo, M., Massimetti, F., Cigolini, C., Ripepe, M., Coppola, D.: Long-term eruptive trends from space-based thermal and SO2 emissions: a comparative analysis of Stromboli, Batu Tara and Tinakula volcanoes. Bulletin of Volcanology 80, 68 (2018), doi:10.1007/s00445-018-1242-0, Bulletin of Volcanology (2018)
  4. Mount Batutara, Wikipedia
  5. Batu Tara, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.