Iliwerung

sopka – Complex, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

583 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

2021

Poloha

-8,532°, 123,573°

Iliwerung (Ile Werung) je sopečný komplex, který tvoří výrazný poloostrov na jihu indonéského ostrova Lembata. Od 70. let 20. století soptí hlavně pod mořem, z podmořského průduchu Hobal u jeho pobřeží. V roce 1979 se část jeho svahu sesula do moře a vyvolala vlnu tsunami, která zabila přes 500 lidí. ^{[1, 6, 2]}

Jak vypadá

Iliwerung vyrostl na jižním okraji starší kaldery Lerek. Krátery a lávové kopule – hromady husté lávy – jsou seřazené podél dvou linií, od severu k jihu a od severozápadu k jihovýchodu. Erupce přicházely z míst od vrcholu až po podmořskou část jihovýchodního svahu. ^[1]

Výšku vrcholu udávají zdroje velmi rozdílně: katalog GVP 583 m, indonéská vulkanologická služba PVMBG ve zprávě z roku 2025 1 486 m. ^{[1, 2]}

Erupce

První zaznamenaná erupce v roce 1870 (stupeň 3 na stupnici VEI) vytvořila lávovou kopuli ve vrcholovém kráteru. Od té doby sopka vybuchla nejméně třináctkrát. ^{[1, 6]}

V dubnu 1948 vyrostla na východním svahu, jen asi 120 m nad mořem, kopule Iligripe. Podle české Wikipedie to byla největší erupce od roku 1870: sopka vyvrhla asi 6 milionů m³ sopečného materiálu, vyteklo asi 2 miliony m³ lávy a erupce si vyžádala i lidské životy. Katalog GVP ji ale řadí jen na stupeň 2 VEI, níž než erupci z roku 1870. ^{[1, 7]}

V prosinci 1973 začaly podmořské erupce u průduchu Hobal na dolním jihovýchodním svahu. Během nich se nad hladinu vynořily tři ostrůvky, které zase zmizely. Hobal od té doby vybuchl ještě několikrát, mimo jiné v letech 1983, 1993, 1999 a 2013. ^{[1, 6]}

Večer 28. listopadu 2021 začala asi 1 km jižně od Hobalu podmořská erupce, při které ze dna stoupaly bubliny plynu. Nad hladinu se vznášel asi 100 m vysoký sloupec kouře a podle obyvatel přišly vlny nižší než metr, které zaplavily pobřeží asi 30 m do vnitrozemí. Stupeň výstrahy byl tehdy zvýšen na II. ^[4]

Tsunami z roku 1979

V noci 18. července 1979 se sesula do moře část jižního pobřeží pod sopkou. Sesuv vyvolal vlny tsunami vysoké 7 až 9 m, které zaplavily zálivy Labala a Waiteba až 1,5 km do vnitrozemí. Vesnice Waiteba, Lebala a Bala byly zničeny. Podle Wikipedie se počet mrtvých odhadoval na nejméně 539 a asi 700 lidí bylo pohřešováno. ^[5]

Průzkum z roku 2013 zjistil, že materiál sesuvu je mnohem jemnější a měkčí než okolní půda a obsahuje jílové minerály typické pro prostředí horkých podzemních roztoků; okolní horké prameny jsou bohaté na sírany. Autoři studie z roku 2015 proto soudí, že hlavní příčinou katastrofy mohl být aktivní geotermální systém, který svah oslabil. Tsunami tedy nevyvolala erupce, ale sesuv. ^{[3, 5]}

Hrozba tsunami trvá: podle pozorovatele PVMBG by v roce 2021 silná erupce Hobalu mohla zasáhnout vesnice na úpatí sopky. PVMBG v roce 2025 jmenovala jako další nebezpečí výbuchy, pyroklastické proudy (žhavé laviny plynů a kamení), lávové proudy, vymrštěné žhavé kameny a jedovaté plyny. ^{[4, 2]}

Monitoring

Sopku sleduje PVMBG, která má na Lembatě pozorovací stanici. Dne 30. listopadu 2025 zvýšila stupeň výstrahy z I na II (Waspada), protože po pocítěném zemětřesení 29. listopadu prudce přibylo hlubokých sopečných zemětřesení, což může znamenat výstup magmatu. Lidé neměli chodit do okruhu 2 km od kráteru. ^{[2, 4]}

Fakta

Tsunami 1979

nejméně 539 mrtvých, asi 700 pohřešovaných

Výška vln 1979

7–9 m

Podmořský průduch

Hobal (činný od 1973)

Hlídá

PVMBG (Indonésie)

Stupeň výstrahy (30. 11. 2025)

II – Waspada

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

lávová kopule

hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z kráteru a neteče daleko

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

tsunami

série velmi dlouhých mořských vln, kterou vyvolá náhlé pohnutí vody – zemětřesením, sesuvem nebo erupcí

geotermální systém

podzemní oběh horké vody a páry ohřívané teplem z hloubky; kyselé roztoky v něm mohou rozkládat horniny

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky

Zdroje

1. Iliwerung, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Status G. Ile Werung Nusa Tenggara Timur Naik Menjadi Waspada (30. 11. 2025), Kementerian ESDM / PVMBG (2025)
3. Yudhicara, Bani, P., Darmawan, A.: Geothermal System as the Cause of the 1979 Landslide Tsunami in Lembata Island, Indonesia. Indonesian Journal on Geoscience 2 (2), 2015, 91–99, doi:10.17014/ijog.2.2.91-99, Indonesian Journal on Geoscience (2015)
4. Gunung Api Bawah Laut di Lembata NTT Erupsi, Pengamat: Ada Potensi Tsunami, Kompas TV (2021)
5. 1979 Lembata tsunami, Wikipedia
6. Iliwerung, Wikipedia
7. Iliwerung, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.