Lewotobi

sopka – Stratovolcano(es), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano(es)

Nadmořská výška

1 703 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

2026

Poloha

-8,542°, 122,775°

Lewotobi je dvojice sopek na východě indonéského ostrova Flores, o které se podle místní tradice mluví jako o „manželovi a manželce“. Menší a činnější Lewotobi Laki-laki od prosince 2023 opakovaně soptí a v listopadu 2024 zabily žhavé úlomky v okolních vesnicích asi deset lidí. ^{[1, 2, 6]}

Jak vypadá

Masiv tvoří dva stratovulkány (kuželovité sopky z vrstev lávy a popela), jejichž vrcholy dělí jen asi 2 km na linii ze severozápadu na jihovýchod. Severozápadní Lewotobi Laki-laki („muž“) je pravidelný kužel vysoký 1 584 m. Jihovýchodní Lewotobi Perempuan („žena“) je vyšší a mohutnější, měří 1 703 m. ^{[1, 6, 7]}

Oba vrcholové krátery jsou otevřené k severu a ve 20. století v nich rostly malé lávové dómy – kupy husté lávy. Kráter Laki-laki je široký asi 400 m, kráter Perempuan asi 700 m. Na východním svahu Perempuanu stojí výrazný vedlejší kužel Iliwokar. ^{[1, 6]}

Sopky leží v Malých Sundách, řetězci ostrovů, který vznikl nad subdukční zónou – místem, kde se Indoaustralská deska noří pod Euroasijskou. Láva je převážně andezitová. ^{[6, 1]}

Erupce

Mnohem činnější je Laki-laki: katalog GVP u něj uvádí přes 15 erupcí v 19. a 20. století, nejstarší zaznamenanou už v roce 1675. Perempuan soptil podle záznamů jen dvakrát, v letech 1921 a 1935. Většina erupcí byla menší (VEI 1 až 3). Podle české Wikipedie skončila předposlední erupce v roce 2003 a pak nastal asi dvacetiletý klid. ^{[1, 7]}

Laki-laki se probudil 23. prosince 2023. V lednu 2024 kvůli němu muselo z domovů odejít asi 6 500 lidí a letiště Frans Seda na ostrově bylo uzavřeno. ^{[1, 2]}

Katastrofa přišla v noci na 4. listopadu 2024. Popel vystoupil do výšky asi 2 km a žhavé úlomky dopadaly až 6 km od kráteru. Zapalovaly domy, mimo jiné klášter řeholnic ve vesnici Hokeng. Národní úřad pro zvládání katastrof (BNPB) hlásil nejméně 10 mrtvých, všechny do 4 km od kráteru; Wikipedie uvádí 9 obětí. Úřady rozšířily zakázanou zónu na 7 km. ^{[2, 6, 7]}

Silné výbuchy se opakovaly i v roce 2025 a ochromovaly leteckou dopravu až na Bali. V létě 2025 vystoupil popel podle agentur AFP a Reuters až do výšky 18 km, anglická Wikipedie uvádí pro 7. července 2025 výšku 13 km. 14.–15. října 2025 dosáhly sloupce popela 8 až 10 km a vulkanologické centrum PVMBG vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy IV. Katalog GVP hodnotí celou erupci z let 2023–2025 stupněm VEI 4. ^{[3, 4, 1, 6]}

Sopka soptila i v roce 2026. GVP zapsal erupci z března 2026 a další výbuchy hlásila tisková agentura Antara i v létě: 28. srpna 2026 vystoupil sloupec popela asi 1 km nad vrchol. Tehdy platil stupeň výstrahy III (ze čtyř) a do vzdálenosti 5 km od kráteru byl zakázán vstup. ^{[1, 5]}

Lidé kolem

Okolí sopky je hustě osídlené: do 10 km od vrcholu žije podle GVP asi 59 000 lidí a do 30 km asi 285 000. Ostrov Flores je převážně katolický. ^{[1, 2]}

Erupce v listopadu 2024 postihla nejméně 10 000 lidí v deseti vesnicích okresů Wulanggitang a Ile Bura. Česká Wikipedie uvádí přes 2 000 poškozených domů a evakuaci více než 10 000 lidí. ^{[2, 7]}

Úřady obyvatele opakovaně varují i před lahary – proudy bahna ze sopečného popela, které se dají do pohybu při silných deštích. ^{[5, 3]}

Monitoring

Sopku hlídá indonéské Centrum vulkanologie a zmírňování geologických rizik (PVMBG); k erupcím se vyjadřuje i Geologická agentura ministerstva energetiky a nerostných surovin. Přímo u sopky je pozorovací stanice Lewotobi Laki-laki ve Východním Floresu. Ve zprávách o výbuších agentura uvádí výšku sloupce popela i to, jak dlouho trval otřes zaznamenaný seismografem (28. srpna 2026 asi 6 minut). ^{[4, 5, 2]}

V říjnu 2025 zvýšilo PVMBG stupeň výstrahy na nejvyšší poté, co zachytilo přibývající hlubší sopečná zemětřesení – ta často předcházejí výbušným erupcím. Podle šéfa Geologické agentury Muhammada Wafida byly výbuchy v listopadu 2024 způsobeny tím, že magma ucpalo kráter: přístroje proto zachytily méně otřesů, a přitom rostl tlak. ^{[4, 2]}

Zajímavosti

Jména sopek znamenají v indonéštině „muž“ (laki-laki) a „žena“ (perempuan) a podle místní tradice se o nich mluví jako o manželském páru. Starší podoby názvu jsou Lobetabi, Lovotivo nebo Loby Toby – anglická Wikipedie u jména Loby Toby cituje povídku Rudyarda Kiplinga „The Disturber of Traffic“. ^{[6, 1]}

Fakta

Oběti erupce 4. 11. 2024

nejméně 10 (BNPB), podle Wikipedie 9

Erupce 2023–2025

VEI 4

Vzdálenost vrcholů

asi 2 km

Observatoř

PVMBG, stanice Lewotobi Laki-laki

Stav v srpnu 2026

stupeň výstrahy III, zóna 5 km

Slovníček

stratovulkán

vrstevnatá sopka, která roste střídáním vrstev lávy a sopečného popela; má tvar kužele

lávový dóm

kupa z husté lávy, která se nerozteče, ale nahromadí se nad průduchem

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou; nad ní vznikají řady sopek

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku; typická pro sopky nad subdukčními zónami

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý další stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

lahar

proud bahna ze sopečného popela a vody (deště nebo tajícího sněhu), který se valí údolími

Zdroje

1. Lewotobi, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Volcanic eruption triggers fires, killing at least 10 in Indonesia (AP, 4. 11. 2024), PBS NewsHour / Associated Press (2024)
3. Indonesia's Mount Lewotobi Laki-Laki erupts, sends volcanic ash 10km high (15. 10. 2025), Al Jazeera (AFP, Reuters) (2025)
4. Mount Lewotobi alert raised to highest level after powerful eruptions (15. 10. 2025), The Jakarta Post (2025)
5. Mount Lewotobi Laki-laki erupts, ash plume rises one km above peak (28. 8. 2026), Antara (2026)
6. Lewotobi, Wikipedia
7. Lewotobi, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.