Kelimutu

sopka – Complex, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

1 639 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

1968

Poloha

-8,770°, 121,820°

Kelimutu je malá sopka uprostřed indonéského ostrova Flores, proslulá třemi kráterovými jezery, z nichž každé má jinou barvu. Barvy se navíc čas od času mění – jen v roce 2016 šestkrát – podle toho, kolik sopečných plynů do jezer přitéká a kolik naprší. ^{[1, 5, 4]}

Tři jezera

Sopka měří 1 639 m a její vrchol se táhne asi 2 km od západoseverozápadu k východojihovýchodu. Leží nedaleko městečka Moni, asi 50 km východně od města Ende. Severně a jižně od ní stojí starší sopečné kužely Kelido a Kelibara. ^{[1, 5]}

Nejzápadnější jezero Tiwu Ata Mbupu („Jezero starých lidí“) bývá podle GVP modré. Dvě východní jezera dělí jen společná kráterová stěna: Tiwu Nua Muri Kooh Tai („Jezero mladíků a dívek“) bývá zelené a Tiwu Ata Polo („Očarované jezero“) červené. ^[1]

Barvy ale nejsou stálé. V listopadu 2016 například podle správy národního parku změnilo jezero mladíků a dívek barvu z modré na bílou, Tiwu Ata Polo bylo modré a Tiwu Ata Mbupu zelené. Šlo o šestou změnu od začátku toho roku. ^[4]

Proč se jezera barví

Vědci z Wesleyanovy univerzity v USA zjistili (1994), že jezera obsahují chladnou (20–30 °C), kyselou slanou vodu s množstvím rozpuštěných látek, mimo jiné zinku a olova. Ve dvou jezerech stoupá voda vzhůru v proudech, které asi napájejí fumaroly – průduchy sopečných plynů pod hladinou. ^[2]

Každé jezero je podle anglické Wikipedie s nitrem sopky propojené jinak, a proto se jeho barva mění nezávisle na ostatních. Jezera přitom nejsou uzavřené nádrže: podle studie z roku 1994 je zčásti napájí horká voda kolující v hloubce pod sopkou. ^{[2, 3, 5]}

Barvu podle Gregoryho Pasternacka, jednoho z autorů výzkumu, určuje hlavně množství kyslíku ve vodě: při nedostatku kyslíku vypadá voda zeleně, při dostatku sytě červeně až černě. Svou roli hrají i rozpuštěné minerály, například železo a mangan. Rovnováhu ovlivňuje to, kolik sopečných plynů do jezer přitéká a kolik naprší. ^{[3, 5]}

Podle anglické Wikipedie nelze změny barev předpovídat hlavně proto, že sopka není pravidelně sledována, a vědci tak nemají dost údajů pro výpočetní modely. ^[5]

Erupce

Erupce Kelimutu jsou malé freatické (parní) výbuchy, při kterých se voda pod jezery náhle mění v páru. Katalog GVP uvádí erupce v letech 1865, 1938 a 1968; ta poslední, od června do července 1968, vyšla z jezera Tiwu Nua Muri Kooh Tai. Web Pasternackovy laboratoře místo roku 1968 zmiňuje výbuch tohoto jezera v roce 1965. ^{[1, 3]}

Nejvíc sopečných plynů přitéká podle webu Pasternackovy laboratoře do jezera mladíků a dívek – odhadem asi 85 tun oxidu siřičitého denně. ^[3]

Lidé kolem

Pro místní národ Lio je Kelimutu posvátnou horou. Podle tradice odcházejí duše zemřelých do jezer podle toho, jak žili: mladí do jezera mladíků a dívek, staří do jezera starých lidí a zlí lidé do Očarovaného jezera. Každý rok 14. srpna se tu koná obřad, při kterém lidé nechávají předkům u jezer obětiny z vepřového masa, betelu a rýže. ^[5]

Jezera jsou oblíbeným turistickým cílem a leží v národním parku Kelimutu. Turisté sem obvykle přijíždějí za svítání. Kelimutu se objevil i na indonéské bankovce v hodnotě 5 000 rupií. ^{[1, 5, 4]}

Fakta

Teplota vody v jezerech

20–30 °C

Změny barev v roce 2016

6× (leden–listopad)

Oxid siřičitý v nejčinnějším jezeře

asi 85 t denně (odhad)

Na bankovce

5 000 rupií

Slovníček

kráterové jezero

jezero, které vyplňuje kráter sopky; voda se v něm mísí s horkými sopečnými plyny

fumarola

otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára; u Kelimutu i pod hladinou jezer

freatická erupce

parní výbuch: voda se od horké sopky náhle změní v páru a roztrhá horninu; magma se k povrchu nedostane

oxid siřičitý

dusivý sopečný plyn (SO₂), který s vodou tvoří kyseliny

Zdroje

1. Kelimutu, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Pasternack, G. B., Varekamp, J. C.: The geochemistry of the Keli Mutu crater lakes, Flores, Indonesia. Geochemical Journal 28 (1994), 243–262, doi:10.2343/geochemj.28.243 (abstrakt), Geochemical Journal (1994)
3. Keli Mutu (volcanic lakes research project), G. B. Pasternack, University of California, Davis
4. Kelimutu lakes change color for the 6th time this year, The Jakarta Post (2016)
5. Kelimutu, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.