TerraBeat – zemětřesení a sopky

Inierie

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
2 245 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poslední známá erupce
8 050 př. n. l.
Poloha
-8,875°, 120,950°

Inierie je pravidelný kuželovitý stratovulkán na jihu ostrova Flores v Indonésii, vysoký 2 245 m – nejvyšší sopka ostrova. Tyčí se nad městečkem Bajawa a nad Savuským mořem. Kdy naposledy vybuchl, není známo; v červnu 1911 byl nad kráterem vidět sloup „kouře“. [1, 4, 3]

Jak vypadá

Hned východně od vrcholu leží malý kráter se strmými stěnami, protažený od západu k východu. Horní svahy sopky jsou holé, bez vegetace. Na západ a severozápad od Inierie se táhne starší okrajový val (somma). [1, 4]

Na severním svahu sopky vyvěrají horké prameny a další geotermální oblasti (místa, kde z podzemí uniká teplo) leží na východ a severovýchod od ní. [1]

Jak vznikl

Inierie patří do Sundského sopečného oblouku a leží nad subdukční zónou, kde se jedna deska noří pod druhou. Podle studie japonských geologů z roku 2002 vyrostla na jihozápadním okraji propadliny Bajawa, široké od východu k západu 13–16 km, jejíž dno pokleslo o více než 400 m. Vznik Inierie je posledním stádiem vývoje, který studie popisuje. [1, 2]

Na severovýchod od Inierie se táhne řada menších sopek včetně Wolo Bobo, které patří k pleistocenním struskovým kuželům Bajawy. Erupce Wolo Bobo byla radiokarbonovou metodou datována asi před 10 000 lety a GVP ji uvádí jako jedinou datovanou erupci v seznamu erupcí Inierie. [1]

Co o něm dnes víme

Zdroje se liší v tom, jaká je láva Inierie. Studie z roku 2002 ji popisuje jako tholeiitický andezit, vědci z univerzity Gadjah Mada v roce 2019 jako čedič až čedičový andezit, tedy horninu chudší na křemík. [2, 3]

Stejný tým v roce 2019 popsal na sopce uloženiny struskového spadu (kousků pórovité lávy, které padaly z erupčního mračna) o mocnosti 9,2 m. Rozdělil je nejméně do osmi vrstev, mezi kterými leží uloženiny pyroklastických proudů. Podle změn velikosti úlomků usuzují, že šlo o několik erupcí z jednoho otvoru s proměnlivou silou. Kdy k nim došlo, abstrakt neuvádí. [3]

Zda je sopka činná, se hodnotí různě: česká i anglická Wikipedie ji označují za nečinnou, abstrakt z roku 2019 za činnou. GVP ji vede mezi sopkami činnými v posledních zhruba 11 700 letech, ale stáří její poslední erupce nezná. [5, 4, 3, 1]

Fakta

Úkaz v roce 1911
sloup „kouře“ nad kráterem v červnu
Propadlina Bajawa
13–16 km, pokles přes 400 m
Struskový spad
9,2 m, nejméně 8 vrstev

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
somma
obloukovitý val, zbytek starší sopky nebo kráteru, uvnitř kterého vyrostl mladší kužel
subdukce
noření jedné litosférické desky pod druhou; nad místem noření vznikají řetězy sopek
struskový kužel
malá sopka nasypaná z kousků pórovité lávy (strusky) vyvržených z jednoho otvoru
pleistocén
starší čtvrtohory, období dob ledových zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
andezit, čedič
sopečné horniny; čedič má málo křemíku a jeho láva je řídká, andezit má křemíku víc a jeho láva je hustší
pyroklastický proud
žhavá směs plynů, popela a kamenů, která se valí po svahu sopky rychlostí desítek až stovek km/h
geotermální oblast
místo, kde z podzemí k povrchu proniká teplo, například v podobě horkých pramenů nebo par

Zdroje

  1. Inierie, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Otake, M., Takahashi, H., Koseki, T., Yoshiyama, H.: Geology, geochemistry and geochronology of the Bajawa area, central Flores, Indonesia: Geologic structure and evolution of the Bajawa depression. Bulletin of the Geological Survey of Japan 53 (2002), 161–173, doi:10.9795/bullgsj.53.161 (abstrakt), Bulletin of the Geological Survey of Japan (2002)
  3. Harijoko, A., Handini, E., Setiawan, N. I. a kol.: Physical Characteristics of Scoria Clasts from Inierie Volcano, Flores, Eastern Sunda Arc. Proceedings of CWMD International Conference 2019, Kumamoto University (abstrakt), Kumamoto University (2019)
  4. Inierie, Wikipedia
  5. Inierie, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.