Sano, Wai

sopka – Caldera, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 1 319 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -8,735°, 120,007°

Wai Sano (také Wae Sano) je nejzápadnější mladá sopka na indonéském ostrově Flores. V její kaldeře leží jezero Sano Nggoang, na jehož břehu vyvěrají horké prameny. Erupce tu nikdo nezaznamenal, ale teplo pod sopkou chce stát využít v geotermální elektrárně – proti tomu se však podle zpráv z let 2020–2021 staví část místních obyvatel. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Sopka je rozrušený masiv široký 9–10 km. V jeho severozápadní části je eliptická kaldera (propadlina po mohutné erupci) o rozměrech asi 2,5 × 3,5 km. Uprostřed masivu se zvedají vrcholy Poco Sesok a Poco Dedeng. ^[1]

Kalderu vyplňuje jezero Sano Nggoang. Podle zprávy indonéského ministerstva energetiky z roku 2018 leží jeho hladina 643 m nad mořem, je dlouhé asi 3 km, široké asi 1 km a hluboké kolem 30 m. Nad jezerem se zvedají stěny kaldery – nejvyšší místo jižního okraje je víc než 200 m nad hladinou. ^{[2, 1]}

Jezero patří k největším sopečným jezerům na východě Indonésie. Jeho voda je velmi kyselá: v místě, kde z jezera vytéká, naměřili pH 2,6. ^{[3, 2]}

Erupce

Žádná erupce Wai Sano není historicky doložená ani datovaná. Do seznamu mladých sopek (z posledních asi 12 000 let) se dostala proto, že ji indonéští geologové v roce 1978 zmapovali jako holocenní. Podle zprávy z roku 2018 tvar terénu naznačuje, že sopečná činnost tu proběhla nejspíš během posledního milionu let. ^{[1, 2]}

Projevem tepla pod sopkou jsou dvě solfatary (místa, kde unikají sirné páry) na jihovýchodním břehu jezera. Kolem jezera, hlavně na východním břehu, jsou také horké prameny a fumaroly; nejvyšší naměřená teplota vody byla 97 °C. ^{[1, 2]}

Geotermální průzkum

Průzkum tepla pod Wai Sano začal v roce 1997 a pokračoval v letech 2004 a 2015. V roce 2017 vyhlásilo indonéské ministerstvo energetiky okolí sopky geotermální oblastí o rozloze asi 12 190 ha. Výkon budoucí elektrárny se odhadoval na 45 MW. ^[2]

Rozbor chemického složení vody z pramenů (2018) ukázal, že v hloubce je voda teplá asi 200 °C, s nejistotou ±70 °C. Jde tedy o ložisko se středně vysokou teplotou. ^[2]

Lidé kolem

Kolem jezera leží vesnice Lempe, Nunang, Dasak, Ponceng Kalo a Ta'al. Část obyvatel se staví proti plánovaným vrtům, protože by měly stát přímo v prostoru, kde lidé žijí a hospodaří. Bojí se úniků sirovodíku (jedovatého plynu), ohrožení domů, polí, zdrojů pitné vody i samotného jezera; místo elektrárny by raději rozvíjeli turistiku. ^{[3, 4]}

V říjnu 2020 podepsalo ministerstvo energetiky s římskokatolickou diecézí Ruteng dohodu, podle níž vláda prověří vhodná místa pro průzkum a vrty a povede s obyvateli Wae Sano dialog. Projekt financovaný Světovou bankou se podle zprávy z roku 2021 dál setkával s odporem. ^{[4, 3]}

Fakta

Jezero Sano Nggoang: hladina 643 m n. m., hloubka asi 30 m
Nejteplejší pramen: 97 °C
Odhad teploty v hloubce: asi 200 ± 70 °C
Odhadovaný výkon elektrárny: 45 MW

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
solfatara: místo, kde z půdy vystupují horké páry se sírou; kolem se usazuje žlutá síra
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
pH: číslo, které udává kyselost vody; 7 je neutrální, čím menší číslo, tím kyselejší (pH 2–3 má třeba citronová šťáva)
geotermální elektrárna: elektrárna, která vyrábí proud z horké páry a vody vyvedené vrty z hlubin Země

Zdroje

Sano, Wai, Smithsonian Global Volcanism Program
Candrikawati, M.: Interpretation of thermal fluid chemistry data for Waesano geothermal water, East Nusa Tenggara, Indonesia. UNU-GTP Reports 2018, Number 11, United Nations University Geothermal Training Programme, Orkustofnun (2018)
Haryanto, V.: Rethinking development. Inside Indonesia 145 (2021), Inside Indonesia (2021)
Govt, Ruteng Diocese Signed MoU on Wae Sano Geothermal Exploration, Ministry of Energy and Mineral Resources of Indonesia (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.