Sangeang Api

sopka – Complex, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 1 912 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2022
Poloha: -8,200°, 119,070°

Sangeang Api je sopka, která tvoří celý malý ostrov Sangeang u severovýchodního pobřeží Sumbawy v Indonésii. Patří k nejčinnějším sopkám Malých Sund. Její erupce v květnu 2014 poslala popel až nad Austrálii a ochromila lety do Darwinu i na Bali. ^{[1, 5]}

Jak vypadá

Ostrov Sangeang je asi 13 km široký. Tvoří ho dva velké sopečné kužely postavené ve starší kaldeře (velké propadlině), která je dnes z velké části zakrytá: Doro Api v jejím středu a Doro Mantoi na jejím východním okraji. Další menší průduchy jsou na jižním úbočí Doro Mantoi a u severního pobřeží. ^[1]

Výška vrcholů se ve zdrojích liší: Wikipedie uvádí 1 949 m pro Doro Api a 1 795 m pro Doro Mantoi, katalog GVP udává pro celou sopku 1 912 m. ^{[5, 1]}

Jak vznikl

Sopka leží v Sundském sopečném oblouku nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou. Její horniny mají složení od trachybazaltu po trachyandezit – jsou to lávy podobné čediči a andezitu, ale bohatší na sodík a draslík. ^[1]

Erupce

První zaznamenaná erupce je z roku 1512, většina zpráv o erupcích ale pochází z 20. století. Při erupci v roce 1988 byli obyvatelé ostrova evakuováni. ^{[1, 5]}

Velký výbuch přišel 30. května 2014 kolem 15:55 místního času. Sopečný popel a kouř vystoupaly podle zpráv do výšky 15–20 km a farmáři pracující na ostrově byli evakuováni. Druhý den ráno už oblak popela přešel nad severozápadní pobřeží Austrálie; aerolinky zrušily lety do Darwinu a část letů z Melbourne a Adelaide na Bali. ^[5]

Činnost po výbuchu z roku 2014 pokračovala až do listopadu 2015 a katalog GVP ji hodnotí stupněm VEI 3 (index sopečné výbušnosti). Další období erupcí trvalo od února 2017 do června 2020 v kuželu Doro Api; poslední krátkou erupci zaznamenal GVP 17. února 2022. ^[1]

Nebezpečí

Indonéský vulkanologický úřad PVMBG (Centrum vulkanologie a zmírňování geologických rizik) rozdělil okolí kráteru do pásem ohrožení. Do 3 km od kráteru hrozí žhavé kameny a pyroklastické proudy (žhavá lavina plynu a popela), do 5 km lávové proudy, silný spad popela a horké bahnotoky, do 8 km spad popela a studené bahnotoky. ^[3]

Protože sopka tvoří malý ostrov, může se část jejího svahu zřítit do moře a vyvolat vlnu tsunami i bez silného zemětřesení. Na toto nebezpečí v srpnu 2025 upozornil ředitel PVMBG Hadi Wijaya a připomněl tsunami po zřícení sopky Anak Krakatau v roce 2018. ^[3]

Monitoring

Sopku sleduje PVMBG. Dne 22. listopadu 2025 zvýšil stupeň výstrahy z I (normální) na II (Waspada, zvýšená pozornost), protože z hlavního kráteru stoupal bílý dým a výrazně přibylo zemětřesení. Lidé neměli vstupovat do okruhu 3 km kolem hlavního kráteru a směrem na východojihovýchod do vzdálenosti 6,5 km, tedy až k pobřeží. ^[2]

Studie z roku 2022 o sopečných plynech v Indonésii řadí Sangeang Api mezi menší zdroje oxidu siřičitého. Podle družicových měření z let 2005–2015 vypouštěla v průměru asi 71 tun oxidu siřičitého denně, s velkou nejistotou (±75 tun); její činnost v té době studie popisuje jako občasné uvolňování páry. ^[4]

Fakta

Erupce 2014: 30. května, popel do výšky 15–20 km
Vrcholy: Doro Api (1 949 m), Doro Mantoi (1 795 m)
Únik SO₂ (2005–2015): asi 71 tun denně
Observatoř: PVMBG (Indonésie)

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po vyprázdnění zásobárny magmatu zhroutí povrch nad ní
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou; nad ní vznikají řady sopek
trachyandezit: sopečná hornina podobná andezitu, ale s vyšším obsahem sodíku a draslíku
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamenů, která se valí po svahu velkou rychlostí
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
tsunami: obrovská mořská vlna vyvolaná náhlým pohybem dna, sesuvem nebo zřícením hory do moře

Zdroje

Sangeang Api, Smithsonian Global Volcanism Program
Daftar Status Gunung Api di Indonesia: Semeru Level Awas, Sangeangapi Naik ke Waspada, Kompas TV (2025)
Gunung Sangeang Api di Bima NTB simpan potensi tsunami akibat erupsi guguran, ANTARA (2025)
Bani, P., Oppenheimer, C., Tsanev, V. a kol.: Modest volcanic SO2 emissions from the Indonesian archipelago. Nature Communications 13 (2022), 3366, doi:10.1038/s41467-022-31043-7, Nature Communications (2022)
Sangeang Api, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.