Agung

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 997 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2022
Poloha: -8,343°, 115,508°

Agung je nejvyšší hora ostrova Bali a pro místní obyvatele hora nejposvátnější. Je to činná sopka: její erupce v letech 1963–1964 patřila k největším ve 20. století a zabila víc než tisíc lidí. Po 53 letech klidu se znovu probudila v roce 2017 a soptila až do roku 2019. ^{[1, 2, 7]}

Jak vypadá

Agung je souměrný stratovulkán (kuželovitá sopka z vrstev lávy a popela) na východním konci Bali. Zvedá se nad jihovýchodním okrajem kaldery Batur a jeho severní i jižní svahy sahají až k moři. Z dálky vypadá jako téměř dokonalý kužel. ^{[1, 7]}

Vrcholová část je asi 1,5 km dlouhá od západu k východu. Nejvyšší bod leží na západě, na východě je kráter se strmými stěnami široký asi 800 m. Nízko na jihovýchodním svahu stojí menší kužel Pawon. ^[1]

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 2 997 m, česká Wikipedie 3 031 m. ^{[1, 8]}

Hora ovlivňuje i počasí na ostrově. Vytváří srážkový stín: sever Bali je sušší, jih vlhčí. V letech 1984–2009 spadlo na severu ostrova v průměru asi 1 761 mm srážek ročně, na jihu asi 2 025 mm. ^[7]

Posvátná hora

Jméno Agung znamená „velká“ nebo „nejvyšší“ hora. Balijci ji pokládají za obraz hory Méru, která je v jejich víře středem vesmíru. Vysoko na jejích svazích stojí Pura Besakih, nejdůležitější chrám na ostrově. ^{[1, 7]}

Při erupci v roce 1963 minuly lávové proudy chrám Besakih podle Wikipedie někdy jen o několik metrů. Balijci to považují za zázrak – za znamení, že bohové chtěli ukázat svou sílu, ale chrám zničit nechtěli. ^[7]

Erupce

V historické době je zaznamenáno jen pár erupcí, nejstarší z roku 1808. Z erupce v roce 1843 se zachoval popis Heinricha Zollingera: po dlouhém klidu nejdřív přišla zemětřesení a pak hora chrlila popel, písek a kameny. Podle novějšího výzkumu byla tato erupce velká (VEI 5), dříve se jí přisuzoval jen stupeň 2. ^{[1, 7, 4]}

Erupce v letech 1963–1964 začala 18. února 1963. Nejprve z kráteru vytekl asi 7,5 km dlouhý lávový proud. Následovaly dvě silné výbuchové fáze, 17. března a 16. května 1963. Sloupec popela vystoupal podle studie z roku 2012 asi do 19–26 km (anglická Wikipedie uvádí jen 8–10 km). Celkem sopka vyvrhla asi 0,4 km³ materiálu, přepočteno na hutnou horninu. ^{[3, 7, 1]}

Nejvíc škod napáchaly pyroklastické proudy (žhavé laviny plynu a popela) a lahary (bahnotoky ze sopečného materiálu a vody). Podle blogu Evropské unie geověd (EGU) vznikaly proudy hlavně zhroucením erupčního sloupce a dosáhly asi 10 km od vrcholu. Počet obětí se ve zdrojích liší: blog EGU uvádí asi 1 500 mrtvých, Wikipedie počítá 1 100–1 500 obětí v březnu a dalších asi 200 při laharech a 200 v květnu. ^{[3, 5, 7]}

Erupce vynesla do stratosféry plyny bohaté na síru – asi 6,5 milionu tun oxidu siřičitého – a podle blogu EGU mírně ovlivnila podnebí. Katalog GVP jí dává VEI 5, studie z roku 2015 VEI 4+. ^{[3, 4, 1, 5]}

Probuzení 2017–2019

V srpnu 2017 se Agung po 53 letech klidu začal probouzet: přibývalo zemětřesení, půda se deformovala a na vrcholu se objevila teplá místa. Podle vědců z indonéské sopečné služby a jejich partnerů vniklo magma do střední části zemské kůry už na začátku roku 2017 a znovu v srpnu. Koncem září pak pravděpodobně vznikla magmatická žíla (puklina vyplněná magmatem) mezi Agungem a kalderou Batur, což vyvolalo roj zemětřesení. ^[2]

Úřady vyhlásily nejvyšší stupeň výstrahy a 24. září 2017 zakázaly vstup do okruhu 12 km kolem sopky. Z domovů odešlo přes 140 000 lidí (Wikipedie uvádí asi 122 500). Sopka ale dlouho nevybuchla a na konci října 2017 byla výstraha snížena. Dlouhé čekání bylo pro záchranáře i úřady velmi náročné. ^{[2, 7]}

Erupce začala 21. listopadu 2017 a nejsilnější byla na konci listopadu. Popel přerušil lety a 26. listopadu 2017 bylo uzavřeno mezinárodní letiště Ngurah Rai, takže na Bali uvízlo mnoho turistů. V kráteru pak rostl lávový dóm (kupa z husté lávy), který 12. prosince 2017 zabíral asi třetinu kráteru. ^{[2, 7]}

Menší výbuchy pokračovaly v letech 2018 a 2019; podle katalogu GVP skončila erupce v červnu 2019 a česká Wikipedie jí přisuzuje stupeň VEI 3. Další drobné výbuchy přišly v roce 2022. Na stránce indonéské sopečné služby MAGMA Indonesia byl Agung v říjnu 2026 veden na nejnižším stupni aktivity I (normální). ^{[1, 7, 6, 8]}

Nebezpečí

Výzkum usazenin z posledních 5 000 let ukázal, že Agung má v průměru asi jednu erupci se stupněm VEI 2–3 nebo silnější za století. Asi čtvrtina těchto erupcí byla stejně velká jako ta v roce 1963, nebo větší. Nejčastěji šlo o spad popela a pyroklastické proudy. ^[4]

V okruhu 10 km od sopky žije podle GVP asi 77 000 lidí a v okruhu 30 km téměř milion. V roce 1963 způsobily největší škody pyroklastické proudy a lahary; lahary vyvolané dešti vznikaly ještě na začátku roku 1964. ^{[1, 3]}

Fakta

Oběti erupce 1963: asi 1 500 (odhady se liší)
Oxid siřičitý 1963: asi 6,5 milionu tun
Evakuace 2017: přes 140 000 lidí
Četnost erupcí: asi jedna (VEI 2–3 a víc) za století
Posvátné místo: chrám Pura Besakih na svahu
Dohled: MAGMA Indonesia

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného plynu, popela a kamenů, která se valí po svahu rychlostí desítek až stovek km/h
lahar: bahnotok ze sopečného popela, kamení a vody, často po vydatném dešti
stratosféra: vrstva atmosféry zhruba od 10–17 km výšky; látky, které se do ní dostanou, v ní vydrží i řadu měsíců
magmatická žíla: puklina v hornině, do které vniklo magma a postupuje jí
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže daleko odtéct

Zdroje

Agung, Smithsonian Global Volcanism Program
Syahbana, D. K. a kol.: The 2017–19 activity at Mount Agung in Bali (Indonesia): Intense unrest, monitoring, crisis response, evacuation, and eruption. Scientific Reports 9, 8848 (2019), doi:10.1038/s41598-019-45295-9 (abstrakt), Scientific Reports (abstrakt přes Europe PMC) (2019)
Self, S., Rampino, M. R.: The 1963–1964 eruption of Agung volcano (Bali, Indonesia). Bulletin of Volcanology 74, 1521–1536 (2012), doi:10.1007/s00445-012-0615-z (abstrakt), NASA GISS (záznam publikace) (2012)
Fontijn, K., Costa, F., Sutawidjaja, I., Newhall, C., Herrin, J.: A 5000-year record of multiple highly explosive mafic eruptions from Gunung Agung (Bali, Indonesia). Bulletin of Volcanology 77, 59 (2015), doi:10.1007/s00445-015-0943-x (abstrakt), Oxford University Research Archive (2015)
Ongoing unrest at Agung volcano, Indonesia (29. 9. 2017), European Geosciences Union, blog divize GMPV (2017)
Tingkat Aktivitas Gunung Api, MAGMA Indonesia (PVMBG, Badan Geologi)
Mount Agung, Wikipedia
Agung, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.