Batur

sopka – Caldera, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 1 711 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2000
Poloha: -8,240°, 115,378°

Batur je činná sopka na indonéském ostrově Bali. Stojí uprostřed dvou do sebe vnořených kalder – obřích propadlin po dávných mohutných erupcích – vedle jezera Batur. Od roku 1804 vybuchla mnohokrát, naposledy v letech 1999–2000, a v roce 1926 její láva zničila celou vesnici a téměř celý tamní chrám. ^{[1, 5, 4]}

Jak vznikl

Bali patří k Sundskému sopečnému oblouku. Leží v subdukční zóně, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce vzniká magma. Batur leží severozápadně od další známé balijské sopky, Agungu. ^[1]

Vnější kaldera, velká asi 10 × 13,5 km, vznikla asi před 29 300 lety. Tehdy sopka vyvrhla zhruba 84 km³ materiálu ve formě žhavých pyroklastických proudů, jejichž usazenina se nazývá ubudský ignimbrit. Vyprázdněný podzemní magmatický krb se pak propadl. ^{[1, 2]}

Druhá, menší kaldera (asi 6,4 × 9,4 km) se propadla asi před 20 150 lety po erupci gunungkawijského ignimbritu o objemu asi 19 km³. Uvnitř této vnitřní kaldery pak vyrostl dnešní kužel Batur – až nad úroveň okraje vnější kaldery. ^{[1, 2, 5]}

Jak vypadá

Batur je stratovulkán, tedy kužel navršený z vrstev lávy a sopečného popela. Jeho vrcholový hřbet sleduje trhlinu ve směru severovýchod–jihozápad a leží na něm tři krátery: Batur I, II a III. Nejvyšším bodem celého komplexu ale není Batur, nýbrž kužel Gunung Abang naproti jezeru Batur. ^[1]

Jihovýchodní část dna kaldery vyplňuje jezero Batur. Čedičové lávové proudy z vrcholu i z boků sopky v historické době stekly až na dno kaldery a k břehům jezera; z vyhlídek v Kintamani na jihozápadním okraji kaldery je vidět rozlehlé lávové pole z erupce roku 1963. ^{[1, 5]}

Erupce

První erupce Baturu zapsaná v historických záznamech je z roku 1804. GVP od té doby uvádí 25 potvrzených erupcí a několik nejistých. Většinou šlo o mírné až středně silné výbuchy (index VEI 1–2), často s výlevy čedičové lávy. ^[1]

Činná období se střídala: na počátku 20. století soptila sopka v letech 1921–1926, další série erupcí přišla v letech 1963–1974 (s nejistou erupcí ještě v roce 1976) a poslední v 90. letech. Nejnovější erupce podle GVP trvala od března 1999 do června 2000. ^[1]

Nejhůře dopadla na místní erupce v srpnu 1926. Láva z jihozápadního úbočí pohřbila vesnici na úpatí sopky a téměř celý tamní chrám; přežila jen hlavní jedenáctipatrová svatyně. ^{[1, 4]}

Lidé kolem

Po zkáze v roce 1926 se obyvatelé zničené vesnice s pomocí sousedů a tehdejší nizozemské koloniální správy přestěhovali výš, na okraj kaldery. Tam znovu postavili i chrám Pura Ulun Danu Batur a přenesli do něj svatyni, která lávu přečkala. ^[4]

Chrám je zasvěcen mimo jiné bohyni jezera Batur. Jezero je hlavním zdrojem vody pro zemědělství na Bali, zejména pro zavlažování rýžových polí. Od roku 2012 je chrám spolu s dalšími místy na Bali součástí kulturní krajiny zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO; česká Wikipedie ji nazývá „balijská kulturní krajina Subak“ podle tradičního zavlažovacího systému. ^{[4, 6]}

V kaldeře je podle anglické Wikipedie 15 vesnic, z nichž hlavní jsou Kedisan, Songan, Trunyan a Toya Bungkah; lidé žijí hlavně ze zemědělství. Výstup na vrchol Baturu je poměrně snadný, a proto je mezi turisty oblíbený. Podle GVP žije do 10 km od sopky přes 460 000 lidí. ^{[5, 1]}

Jezeru škodí zanášení sedimenty, znečištění z rybích farem a ze zemědělství a přemnožený vodní hyacint. Podle anglické Wikipedie se objevují obavy, že by jezero mohlo jednou zaniknout. ^[5]

Co o něm dnes víme

Indonéský vulkanolog Igan S. Sutawidjaja datoval v roce 2009 usazeniny kaldery radiouhlíkovou metodou. Kromě dvou velkých erupcí, které kaldery vytvořily, popsal i mnohem menší andezitovou erupci asi před 5 500 lety. Té předcházely freatomagmatické výbuchy, kdy se magma setkalo s vodou. ^[2]

Studie z roku 2015 porovnala horniny obou velkých erupcí, které mají podobné složení, a řešila, zda spolu geneticky souvisejí. Autoři navrhli model vrstveného magmatického krbu: lehčí, na taveninu bohatší magma nahoře, krystaly nahromaděné u stěn a dna. Magma první erupce podle nich bylo teplejší (asi 1 300 °C) a obsahovalo víc vody (asi 6 % hmotnosti) než magma druhé erupce (asi 1 200 °C, 4 % vody). ^[3]

Kalderu Baturu přidalo UNESCO v září 2012 do Světové sítě geoparků. Sutawidjaja a kolegové ji ve studii z roku 2015 označili za jednu z nejpozoruhodnějších známých kalder na Zemi. ^{[5, 3]}

Fakta

Vnější kaldera: asi 10 × 13,5 km, stáří asi 29 300 let
Objem erupce ubudského ignimbritu: asi 84 km³
První zaznamenaná erupce: 1804
Zničená vesnice a chrám: srpen 1926
Geopark UNESCO: od roku 2012

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
ignimbrit: hornina z usazenin pyroklastických proudů – žhavých lavin popela, pemzy a plynů
stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
freatomagmatická erupce: výbuch, při kterém se magma setká s vodou a ta se prudce změní v páru
subak: tradiční balijský společný systém rozvodu vody na rýžová pole, řízený vesnickými spolky a chrámy

Zdroje

Batur, Smithsonian Global Volcanism Program
Sutawidjaja, I. S.: Ignimbrite Analyses of Batur Caldera, Bali, based on 14C Dating. Indonesian Journal on Geoscience 4 (2009), č. 3, 189–202, doi:10.17014/ijog.4.3.189-202 (abstrakt), Indonesian Journal on Geoscience (2009)
Sutawidjaja, I. S., Rosana, M. F., Watanabe, K.: Magma Chamber Model of Batur Caldera, Bali, Indonesia: Compositional Variation of Two Facies, Large-Volume Dacitic Ignimbrites. Indonesian Journal on Geoscience 2 (2015), č. 2, 111–124, doi:10.17014/ijog.2.2.111-124 (abstrakt), Indonesian Journal on Geoscience (2015)
Pura Ulun Danu Batur, Wikipedia (anglická)
Mount Batur, Wikipedia (anglická)
Batur (sopka), Wikipedie (česká)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.