Buyan-Bratan

sopka – Caldera, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 2 244 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -8,283°, 115,133°

Buyan-Bratan je sopečný komplex na severu indonéského ostrova Bali. Jeho hlavním útvarem je kaldera Bratan, velká sopečná propadlina se třemi jezery. Sopky na jejím okraji jsou porostlé a v historii nevybuchly, pod zemí je ale stále dost tepla na horké prameny a plány na geotermální elektrárnu. ^{[1, 5]}

Jak vypadá

Kaldera Bratan (nazývaná také Catur nebo Tjatur) měří 11 × 6 km. Leží v ní tři jezera – Tamblingan, Buyan a Bratan. Kaldera je propadlina, která vzniká, když se po velké erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem. ^{[1, 5]}

Na jižním okraji kaldery stojí několik mladších stratovulkánů, které vyrostly až po jejím vzniku. Největší z nich, Batukau (také Batukaru), leží 10 km jihozápadně. Kužely mají pravidelný tvar, ale kryje je silná vrstva půdy a vegetace. ^[1]

Výška nejvyššího bodu se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 2 244 m, Wikipedie 2 276 m. ^{[1, 5, 6]}

Co o něm dnes víme

Autoři studie z roku 2017 roztřídili podle tvaru terénu pět sopek, které vznikly v kaldeře po jejím vzniku: Lesung, Tapak, Sengayang, Pohen a Adeng. Podle jejich vzájemných vztahů v terénu je nejstarší Sengayang, po něm následují Adeng, Pohen a Lesung a nejmladší je Tapak. Láva z prostředního ze tří kráterů Tapaku stekla na severozápad mezi jezera Tamblingan a Buyan a je nejmladším produktem sopek v kaldeře. ^[2]

Vrstvy strusky (pórovité sopečné horniny) od sopek Tapak nebo Lesung se střídají s vrstvami popela ze vzdálených erupcí: ze sopky Samalas na Lomboku z roku 1257 a z kaldery Batur na Bali z doby asi před 5 500 lety (takzvaná tefra Penelokan). Podle autorů to naznačuje, že nejméně dvě sopky komplexu soptily v holocénu, tedy za posledních asi 11 700 let. ^[2]

Starší odhad v katalogu GVP mluví o nečinnosti po stovky nebo tisíce let. Kužely Tapak a Lesung nejsou pokryté pemzou z nejmladších erupcí sousední sopky Batur, a jsou proto mladší než asi 23 000 let. ^[1]

Teplo pod zemí

Pod kalderou je teplo, které ohřívá podzemní vodu. Horké prameny vyvěrají na víc než tuctu míst a v kaldeře jsou i fumaroly (otvory, z nichž uniká horká pára a plyny). ^{[1, 5]}

Teplo z hlubin se mělo využít v geotermální elektrárně Bedugul v okrese Tabanan. Projekt začal v roce 1974 a od roku 1997 tu byla povolena stavba šesti vrtů, místní obyvatelé ho ale od téhož roku odmítali – podle zprávy z roku 2019 hlavně proto, že místo považují za posvátné, podle starší zprávy z roku 2014 i kvůli obavám z eroze. V roce 2005 projekt uvízl na mrtvém bodě. V září 2019 požádal guvernér Bali Wayan Koster ministra energetiky, aby projekt nepokračoval. Katalog GVP sice píše, že geotermální pole v kaldeře bylo pro výrobu elektřiny rozvinuto, zprávy o projektu Bedugul však o hotové elektrárně nemluví. ^{[3, 4, 1]}

Okolí kaldery je velmi hustě osídlené: podle odhadu GVP žije do 10 km od ní asi 333 000 lidí a do 30 km přes 900 000. ^[1]

Fakta

Jezera v kaldeře: Tamblingan, Buyan, Bratan
Rozměry kaldery: 11 × 6 km
Nejmladší sopka v kaldeře: Tapak
Geotermální projekt Bedugul: stojí od roku 2005

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
stratovulkán: sopka ve tvaru kužele, navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
struska: pórovitá, tmavá sopečná hornina z kousků lávy, které při výbuchu ztuhly ve vzduchu
holocén: nejmladší období dějin Země, začalo asi před 11 700 lety a trvá dodnes
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
geotermální energie: teplo ze země; horkou páru nebo vodu z vrtů lze využít k výrobě elektřiny

Zdroje

Buyan-Bratan, Smithsonian Global Volcanism Program
Okuno, M., Harijoko, A., Warmada, I W. a kol.: Geomorphological classification of post-caldera volcanoes in the Buyan–Bratan caldera, North Bali, Indonesia. IOP Conference Series: Earth and Environmental Science 103 (2017), 012014, doi:10.1088/1755-1315/103/1/012014, IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (2017)
Governor of Bali asks Indonesian government to stop planned geothermal project, ThinkGeoEnergy (2019)
Bali project still not advancing, ThinkGeoEnergy (2014)
Bratan (volcano), Wikipedia
Bratan (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.