Raung

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 260 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2025
Poloha: -8,119°, 114,056°

Raung na východním konci ostrova Jáva patří k nejčinnějším sopkám Indonésie. Na jejím holém vrcholu zeje strmá kaldera široká asi 2 km, ve které sopka v historické době často soptila. Při erupci v roce 2015 její popel opakovaně uzavřel letiště na Bali. ^{[1, 4, 2, 5]}

Jak vypadá

Raung je mohutný stratovulkán – kuželovitá sopka vrstvená z lávy a popela. Vyrostl jihozápadně od okraje velké kaldery Ijen a leží na hranici okresů Banyuwangi, Jember a Bondowoso. K masivu patří i další vrcholy, například Suket na severovýchodě a Gadung na západě. ^{[1, 5]}

Vrchol tvoří kaldera – velká propadlina se strmými stěnami. Okraj kaldery je šedý a holý, zatímco nižší svahy pokrývá hustá vegetace. Údaje o velikosti se liší: podle GVP je kaldera široká asi 2 km, podle indonéského zpravodajského serveru detik má tvar elipsy asi 1 750 × 2 250 m a hloubku 400–550 m, podle Wikipedie je hluboká 500 m a japonsko-britský tým vědců uvádí asi 300 m. ^{[1, 5, 6, 2]}

Rozcházejí se i výšky: katalog GVP uvádí 3 260 m, Wikipedie 3 332 m a studie Tokijské univerzity a King's College London z roku 2016 3 320 m. ^{[1, 6, 2]}

Zřícení Gadungu

V pravěku se zřítila sopka Gadung na západním svahu Raungu. Vznikla obrovská lavina úlomků hornin, která podle GVP urazila 79 km a dosáhla skoro až k Indickému oceánu. ^[1]

Typickou stopou takové laviny jsou pahorky z jejích trosek. Indonéští geologové je u laviny z Gadungu změřili a v roce 2021 popsali, že lavina měla dvě podoby – zčásti se volně rozlévala, zčásti vyplnila údolí. Velikost pahorků podle nich nezávisí na vzdálenosti od sopky, ale na terénu, do kterého lavina narazila, hlavně na sopečný masiv Iyang-Argapura a pohoří Meru Betiri. ^[3]

Server detik o Raungu píše, že se mu přezdívá „matka tisíců malých pahorků v Jemberu“. ^[5]

Erupce

První zaznamenaná erupce v roce 1586 si vyžádala oběti a do roku 1817 přišlo dalších pět smrtících erupcí. Nejsilnější erupce v katalogu GVP proběhla v roce 1593 a dosáhla síly VEI 5. Při erupcích v letech 1597 a 1638 se podle detiku valily lahary (bahnotoky) do řek Stail a Klatak. ^{[6, 1, 5]}

Ve 20. století soptil Raung velmi často. V roce 1902 vyrostl na dně kaldery nový kužel vysoký asi 90 m, v roce 1921 kalderu vyplnila láva a v roce 1953 pokryl část hory pyroklastický proud – žhavá směs kamenů, popela a plynů. Od roku 1956 sopka vybuchuje poměrně pravidelně, s různě dlouhými přestávkami. ^[5]

Od 21. června 2015 činnost sopky sílila – chrlila popel a žhavé úlomky – a 29. června 2015 zvýšily úřady stupeň výstrahy na III. Popel 10. července uzavřel pět letišť – na Bali, dvě na Lomboku a letiště v Banyuwangi a Jemberu –, 12. července se letiště na Bali zavřelo znovu a prezident Joko Widodo vyzval obyvatele k opatrnosti. ^[4]

Vědci z Tokijské univerzity a King's College London ze satelitních snímků zjistili, že erupce začala 20. června 2015 a skončila 7. srpna. Z kuželu uprostřed kaldery vytékala láva, do poloviny července pokryla celé dno kaldery a celkem jí vyteklo asi 53 milionů m³, v průměru 1,1 milionu m³ denně. ^[2]

Další erupce zaznamenal katalog GVP v letech 2020, 2021, 2022, v prosinci 2024 a od března do července 2025. Dne 5. června 2025 vystoupil sloupec popela 600 m nad vrchol. ^{[1, 5]}

Nebezpečí

Hlavní nebezpečí představují vyvržené kameny, pyroklastické proudy, hustý popel a lahary. Popel může ochromit leteckou dopravu, jak se ukázalo v roce 2015. Okolí sopky je rozděleno do tří zón ohrožení (KRB) podle toho, co tam může lidi zasáhnout – od pyroklastických proudů a lávy v nejbližší zóně po lahary a spad popela v nejvzdálenější. ^{[5, 4]}

V červnu 2025 měl Raung stupeň výstrahy II (Waspada). Lidé se nesměli přiblížit k vrcholovému kráteru na méně než 3 km a nesměli přespávat v kaldeře. Sopku sleduje pozorovací stanice PGA Raung. ^[5]

Fakta

Největší erupce: 1593, VEI 5
První zaznamenaná erupce: 1586 (s oběťmi)
Láva v kaldeře 2015: asi 53 milionů m³
Lavina ze zřícení Gadungu: 79 km
Stupeň výstrahy (červen 2025): II – Waspada

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lavina úlomků: obrovský sesuv, když se zřítí část sopky; trosky se řítí desítky kilometrů a zanechají krajinu plnou pahorků
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky

Zdroje

Raung, Smithsonian Global Volcanism Program
Kaneko, T., Yasuda, A., Wooster, M. J., Maeno, F.: Improvement of the realtime volcano observation system based on the satellite infrared imagery and its application to the case of the 2015 Mt Raung eruption. JpGU Meeting 2016, SVC47-32 (abstrakt), Japan Geoscience Union (2016)
Moktikanana, M. L. A., Wibowo, H. E., Rahayu, E., Harijoko, A.: Hummock size and alignment in Gadung debris avalanche deposit, Raung Volcanic Complex, East Java, Indonesia. IOP Conference Series: Earth and Environmental Science 851 (2021), 012037, doi:10.1088/1755-1315/851/1/012037 (abstrakt), IOP Publishing (2021)
The Activity of Mount Raung Still High, President Jokowi Asks the Community to be Cautious, Sekretariat Kabinet Republik Indonesia (2015)
6 Fakta Gunung Raung, Status Terkini dan Potensi Bahaya Letusan, detikJatim (2025)
Raung, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.