Tengger Caldera

sopka – Stratovolcano(es), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano(es)

Nadmořská výška

2 329 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2023

Poloha

-7,942°, 112,950°

Kaldera Tengger na východní Jávě je obrovská sopečná propadlina, v níž leží písečná pláň zvaná Písečné moře. Z ní vystupuje Bromo – jedna z nejčinnějších a nejnavštěvovanějších sopek Jávy. Poslední erupci v kaldeře zaznamenal GVP v prosinci 2023. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Kaldera Tengger je široká 16 km a leží na severním konci sopečného masivu, který se táhne od sopky Semeru. Sopečný komplex je starý asi 820 000 let. Tvoří ho pět stratovulkánů, které rostly přes sebe a každý z nich má vrchol useknutý kalderou – propadlinou po velké erupci. ^[1]

Starší kaldera Ngadisari na severovýchodě vznikla asi před 150 000 lety a dnes ji odvodňuje údolí Sapikerep. Nejmladší je kaldera Sandsea (Písečné moře) na jihozápadě, měřící 9 × 10 km. Podle GVP vznikala postupně na konci pleistocénu a na začátku holocénu. ^[1]

Akhmad Zaennudin ve své práci z roku 1990 odhadl stáří kaldery Ngadisari na asi 152 000 let a kaldery Písečného moře na asi 33 000 let. Na počátku podle něj stála jediná obří sopka vysoká asi 4 000 m s kráterovým jezerem. Jak přesně kaldera Písečného moře vznikla, považoval tehdy za nevyřešené. ^[2]

Jak vypadá

Dno kaldery pokrývá Písečné moře (jávsky Segara Wedi), přírodní rezervace chráněná od roku 1919. Za posledních několik tisíc let na něm vyrostl shluk menších sopečných kuželů. Nejmladší z nich je Bromo, vysoký 2 329 m. ^{[1, 3, 4]}

Hned vedle Broma stojí kužel Batok. Z oblíbených vyhlídek na severním okraji kaldery vypadá nápadněji než plošší Bromo, a proto ho lidé s Bromem často pletou. ^[3]

Erupce

Téměř všechny erupce zapsané v katalogu GVP pocházejí z Broma. Jde většinou o menší výbuchy popela stupně 1 až 2 na stupnici VEI, které se opakují často – v 19. a 20. století někdy i několikrát za desetiletí. Silnější, stupně 3, byly erupce v letech 1915–1916, 1948 a 2010–2011. ^[1]

V roce 2004 zabily kameny vymrštěné výbuchem dva lidi. Koncem listopadu 2010 začala erupce, při níž sloupce popela stoupaly asi 700 m nad kráter a letiště v Malangu bylo zavřené do 4. prosince. V lednu 2011 vystoupal popel do výšky asi 18 000 stop (zhruba 5,5 km) a některé lety na Bali byly zrušeny. ^[3]

Další erupce přišly mimo jiné v letech 2015–2016, 2019 a 2020. Zatím poslední zaznamenal GVP 13. prosince 2023. ^[1]

Lidé kolem

Jméno Bromo pochází z jávské výslovnosti jména Brahma, hinduistického boha stvoření. U kráteru stojí socha boha Ganéši, kterou uctívají jávští hinduisté, a na písečné pláni chrám Pura Luhur Poten. ^[3]

Místní Tenggerové z okresu Probolinggo pořádají slavnost Yadnya Kasada. Čtrnáctý den slavnosti vhazují do sopky obětní dary – ovoce, rýži, zeleninu, květiny i dobytek. Obřad se odvolává na legendu z 15. století. ^[3]

Bromo patří k nejnavštěvovanějším místům východní Jávy a je součástí národního parku Bromo Tengger Semeru. Výlety obvykle začínají ve vesnici Cemoro Lawang, odkud se k sopce dojde asi za 45 minut. Podle aktuální činnosti sopky indonéská vulkanologická služba někdy návštěvy nedoporučuje. ^{[3, 4]}

Monitoring

Sopku hlídá indonéská vulkanologická služba (CVGHM). Při erupci v listopadu 2010 vyhlásila výstrahu a vyzvala obyvatele i turisty, aby se drželi 3 km od kaldery; v lednu 2011 platil stupeň výstrahy III a doporučená vzdálenost od činného kráteru byla 2 km. Sklonoměry tehdy mezi 25. listopadem a 14. prosincem 2010 ukázaly, že se sopka mírně nafoukla – o 5 mikroradiánů. ^[3]

Fakta

Stáří komplexu

asi 820 000 let

Kaldera Písečného moře

9 × 10 km, asi 33 000 let (Zaennudin 1990)

Oběti erupce 2004

2

Písečné moře chráněno od

1919

Obřad

Yadnya Kasada (Tenggerové)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a popela

pleistocén

starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety

holocén

nejmladší část čtvrtohor, posledních asi 11 700 let

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

sklonoměr

přístroj, který měří nepatrné naklánění terénu; když se pod sopkou hromadí magma, svahy se nepatrně zvednou

Zdroje

1. Tengger Caldera, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Zaennudin, A.: The stratigraphy and nature of the stratocone of Mt. Cemara Lawang in the Bromo-Tengger caldera, East Java, Indonesia. Práce (thesis), Victoria University of Wellington, 1990 (abstrakt), Victoria University of Wellington (1990)
3. Mount Bromo, Wikipedia
4. Bromo, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.