Semeru

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 657 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2026

Poloha

-8,108°, 112,922°

Semeru je nejvyšší hora indonéského ostrova Jáva a zároveň jedna z jeho nejčinnějších sopek. Soptí téměř bez přestání a čas od času z ní vyrazí žhavé pyroklastické proudy; ty z 4. prosince 2021 zabily desítky lidí ve vesnicích na jihovýchodním úpatí. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Semeru je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená z vrstev lávy a popela – se strmými svahy, které se zvedají nad pobřežní nížinou na jihu. Stojí na jižním konci sopečného masivu, který se táhne na sever až ke kaldeře Tengger, a vyrostl jižně od dvou starších, do sebe zasahujících kalder Ajek-ajek a Jambangan. ^[1]

Vrcholem prochází řada mělkých kráterů vyhloubených výbuchem (maarů), v nichž jsou jezera. Na východních a severovýchodních svazích stojí struskové kužely a lávové kopule. Krátery na vrcholu se během času přesouvaly od severozápadu k jihovýchodu. ^[1]

Výška se podle zdrojů liší: GVP uvádí 3 657 m, česká i anglická Wikipedie 3 676 m. Sopka je součástí národního parku Bromo-Tengger-Semeru, vyhlášeného v roce 1982. ^{[1, 6, 5]}

Jméno

Jméno Semeru pochází podle anglické Wikipedie od Meru (Sumeru), hory ve středu světa z hinduistických představ, sídla bohů. Sopce se říká také Mahameru, což v sanskrtu znamená „Velká hora“. ^{[5, 1]}

Erupce

Erupce Semeru se zaznamenávají od roku 1818 a od roku 1967 sopka soptí téměř bez přestání. V 19. a 20. století šlo většinou o malé až středně silné výbuchy z vrcholového kráteru. Občas ale vytekla láva nebo přišla silnější erupce s pyroklastickými proudy – žhavými lavinami kamenů, popela a plynů –, které doběhly až na dolní svahy. ^{[1, 5]}

Na začátku prosince 2021 se po vydatných deštích zčásti zhroutila lávová kopule na vrcholu. Dne 4. prosince se několika koryty na jihovýchodním svahu řítily žhavé proudy. Mísily se s dešťovou vodou a měnily se v lahary (bahnotoky), které vtrhly do obydlených míst. Nejhůř dopadla vesnice Curah Kobokan v okrese Lumajang. ^{[2, 4]}

Počet obětí rostl, jak se nacházela další těla. NASA uvádí podle listu Jakarta Post nejméně 39 mrtvých, anglická Wikipedie později 69 mrtvých a 104 zraněných. Poškozeno bylo podle Wikipedie 5 205 domů, z domovů muselo odejít přes 10 000 lidí a lahar strhl most Gladak Perak. ^{[2, 4]}

V listopadu 2025 Semeru znovu vyslal sérii žhavých proudů. Indonéský úřad PVMBG tehdy 19. listopadu zvýšil výstrahu na nejvyšší stupeň IV (Awas). Lidé neměli vstupovat do pásma 8 km kolem vrcholu a na jihovýchodě podél řeky Besuk Kobokan až do vzdálenosti 20 km. ^[3]

Monitoring

Sopku hlídá indonéský Ústav vulkanologie a zmírňování geologických rizik (PVMBG). Sleduje zemětřesení spojená s výbuchy a sesuvy, takzvaná harmonická zemětřesení, pohyby terénu i změny rychlosti seismických vln. Podle zprávy z 19. listopadu 2025 tyto rychlosti od poloviny října 2025 klesaly, což ústav vyložil jako rostoucí tlak blízko povrchu; pohyby terénu naopak nenaznačovaly tlak z větší hloubky. ^[3]

Po erupci 2021 vědci z Earth Observatory of Singapore sestavili z radarových snímků družic Sentinel-1 mapy míst, která žhavé proudy a lahary pravděpodobně poškodily. Podle Wikipedie PVMBG poslal varování před možnou erupcí do skupinového chatu už 1. prosince, obyvatelé ale tvrdili, že žádné varování před velkou erupcí nedostali. ^{[2, 4]}

Fakta

Nejvyšší hora Jávy

ano

Téměř nepřetržitě činný

od roku 1967

Oběti erupce 4. 12. 2021

nejméně 39 (NASA, prosinec 2021) až 69 (Wikipedie)

Hlídá

PVMBG

Stupeň výstrahy 19. 11. 2025

IV – Awas

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným zásobníkem magmatu

maar

mělký kráter vyhloubený výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou; často v něm je jezero

lávová kopule

hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě

lahar

bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu

Zdroje

1. Semeru, Smithsonian Global Volcanism Program
2. A Deadly Day on Mount Semeru (11. 12. 2021), NASA Earth Observatory (2021)
3. PVMBG Tingkatkan Aktivitas Gunung Api Semeru Ke Level IV (AWAS) (19. 11. 2025), Ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů Indonésie (ESDM) (2025)
4. 2021 Semeru eruption, Wikipedia
5. Semeru, Wikipedia
6. Semeru, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.