Arjuno-Welirang

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 343 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1952
Poloha: -7,733°, 112,575°

Arjuno-Welirang je dvojitá sopka ve východní Jávě, asi 50 km jižně od Surabaye a 20 km severně od Malangu. Naposledy vybuchla v 50. letech 20. století, ale na vrcholu Welirangu dodnes unikají horké plyny a ukládá se síra, kterou tu lidé podle zprávy z roku 2014 těžili a odnášeli na zádech nebo na vozících. ^{[1, 4, 3]}

Jak vypadá

Sopky Arjuno a Welirang leží na opačných koncích asi 6 km dlouhé řady sopečných kuželů a kráterů – Arjuno na jihovýchodě, Welirang na severozápadě. Celý komplex překrývá většinu starší sopky Ringgit, jejíž vrchol leží asi 3 km severovýchodně od hlavního hřebene. Pyroklastické kužely stojí na severním svahu Welirangu a v řadě napříč jižní stranou Arjuna. ^[1]

Arjuno je vysoký 3 339 m, Welirang 3 156 m; katalog GVP uvádí pro celý komplex 3 343 m. Vrcholy jsou holé, bez vegetace. ^{[5, 2, 1, 4]}

Jméno Arjuno je jávská podoba jména Ardžuny, hrdiny indického eposu Mahábhárata. Welirang znamená jávsky síra. ^[4]

Erupce

Zaznamenané erupce jsou jen dvě a obě malé. Podle GVP vybuchla 30. října 1950 severozápadní část Welirangu ve výškách 2 500 a 2 700 m (síla VEI 2) a 15. srpna 1952 kráter Kawah Plupuh na severozápadním svahu (VEI 0). Erupci z roku 1991 vede GVP jako nejistou. ^[1]

Zdroje se v datech rozcházejí: česká Wikipedie zmiňuje jedinou erupci, freatickou (výbuch páry) v srpnu 1952, zatímco italsko-norský tým vědců v roce 2015 psal o erupcích v srpnu 1950 u Kawah Plupuh a v říjnu 1950 na severozápadě Welirangu. ^{[5, 2]}

Co o něm dnes víme

V okolí kráteru Welirangu je solfatara – místo, kde ze země unikají sopečné plyny a ukládá se síra. Teplota plynů ve fumarolách (otvorech, ze kterých plyny vycházejí) zde dosahuje nejméně 220 °C. Na svazích vyvěrají horké prameny, které podle vědců patří ke geotermálnímu systému sopky. ^{[2, 1]}

V červenci 2015 odebrali vědci z italského INGV a Univerzity v Oslu vzorky vody a plynů z pramenů na svazích a ze dvou horkých fumarol na vrcholu Welirangu. Prameny měly až 53 °C. Poměr izotopů helia v pramenech byl velmi blízký tomu ve fumarolách a podle autorů prozrazuje, že se v pramenech mísí plyny z hloubky sopky s dešťovou vodou. ^[2]

Lidé kolem

Na Welirangu se těží síra. Podle zprávy Technologického institutu v Surabaji (ITS) z prosince 2014 trvá cesta k místu těžby asi pět hodin; horníci síru převážejí malým vozíkem nebo nesou na dřevěném nosidle s košem a náklad může vážit až 100 kg. Studenti ITS proto navrhli bezpečnější nosič. ^[3]

Na 300 hektarech svahu Arjuna u silnice ze Surabaye do Malangu leží safari park Taman Safari II. ^[4]

Fakta

Vrcholy: Arjuno 3 339 m, Welirang 3 156 m
Teplota fumarol: nejméně 220 °C
Horké prameny: až 53 °C
Těžba síry: na Welirangu (zpráva ITS, 2014)

Slovníček

pyroklastický kužel: malý kopec z úlomků lávy a popela, které výbuchy nahromadí kolem průduchu
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
solfatara: místo, kde ze země unikají sopečné plyny bohaté na síru a kolem otvorů se ukládá žlutá síra
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
izotopy helia: dva druhy atomů helia s různou hmotností; jejich poměr prozradí, jestli plyn pochází z hlubokého magmatu, nebo ze vzduchu či zemské kůry

Zdroje

Arjuno-Welirang, Smithsonian Global Volcanism Program
Inguaggiato, S., Mazzini, A., Vita, F.: The Geothermal System of the Arjuno-Welirang Volcano (East Java, Indonesia). AGU Fall Meeting 2015, V13C-3159 (abstrakt), American Geophysical Union (2015)
Sulfuraction, Solusi Tepat Bagi Penambang Welirang, Institut Teknologi Sepuluh Nopember (ITS News) (2014)
Arjuno-Welirang, Wikipedia
Arjuno-Welirang, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.