TerraBeat – zemětřesení a sopky

Lawu

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
3 265 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-7,625°, 111,192°

Lawu je mohutná sopka na hranici Střední a Východní Jávy v Indonésii, vysoká 3 265 m. Žádná její erupce není spolehlivě doložena, na jižním svahu ale stále kouří fumaroly. Hora je posvátná a na jejích svazích stojí hinduistické chrámy z 15. století. [1, 4, 3]

Jak vypadá

Lawu dominuje obzoru východně od města Surakarta (Solo). Jde o složený sopečný komplex: na jihu stojí silně rozrušená starší sopka, na sever od ní mladší stavba. V údolí mezi nimi leží na východě několik kráterových jezer. [1]

Vrchol mladší sopky je široký hřbet dlouhý asi 3 km. Na jeho jižním konci jsou zbytky kráterových okrajů a lávový dóm (kupa z husté lávy), ze kterého stekly proudy 3,5 km po jižním svahu. Kráter obklopují tři vrcholky – Hargo Dalem, Hargo Dumiling a nejvyšší Hargo Dumilah. [1, 4]

Na jižním svahu, podle anglické Wikipedie ve výšce asi 2 550 m, je pole fumarol – otvorů, ze kterých uniká horká pára a plyny. Na spodním jihovýchodním úbočí starší sopky, asi 19 km od vrcholu, stojí malý kužel s kráterem. [1, 3]

Erupce

O stáří mladší sopky se zdroje rozcházejí. Geolog van Bemmelen ji v roce 1949 považoval za pravděpodobně holocénní (mladší než asi 11 700 let) a geologická mapa z roku 1997 ji tak také zakreslila; datované vrstvy ale katalog GVP nezná. [1]

Naopak podle článku indonéské geologické služby z roku 2018 je nejmladší sopečná hornina podle radiometrického datování (určení stáří podle rozpadu radioaktivních prvků) stará asi 200 000 let, s nejistotou ±100 000 let. Nejmladším útvarem je podle geologické mapy lávový dóm na vrcholu. [2]

V listopadu 1885 bylo u Lawu slyšet dunění a později během dne padal „popelový déšť“. GVP upozorňuje, že podobně se projevil i sesuv v roce 1978, takže nejde o jistou erupci. Velká erupce z roku 1752, která bývala připisována Lawu, ve skutečnosti pocházela ze sopky Kelud. [1]

Co o něm dnes víme

Pod Lawu se hledá geotermální energie. Studie z roku 2018 odhadla objem sopky na asi 300 km³, což podle autorů svědčí o velkém magmatickém krbu jako zdroji tepla. Magma se během vývoje sopky měnilo od hornin bohatých na křemík k chudším; nejmladší láva je čedičový andezit. [2]

Na jižním svahu jsou fumaroly a horké prameny s teplotou kolem 90 °C, na západním a severozápadním úpatí prameny o 32–40 °C. Nejvíc zlomů a puklin, kudy může proudit horká voda, našli autoři na jižním a západním svahu, a proto tam doporučují další průzkum. [2]

Historie

Lawu je posvátnou horou. Podle legendy se sem po svém svržení uchýlil Prabu Brawijaya, panovník jávské říše Madžapahit. Na svazích stojí hinduistické chrámy Candi Sukuh a Candi Cetho z 15. století, které dodnes navštěvují poutníci. [4, 3]

Na západním úpatí hory stojí mauzoleum Astana Giribangun, kde je pohřben dlouholetý indonéský prezident Suharto se svou rodinou. [4]

Fakta

Stáří nejmladší horniny
asi 200 000 let (±100 000)
Objem sopky
asi 300 km³
Fumaroly
jižní svah, asi 2 550 m n. m.
Chrámy
Candi Sukuh, Candi Cetho (15. stol.)

Slovníček

lávový dóm
kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože je příliš vazká, aby daleko tekla
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
holocén
nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
radiometrické datování
určení stáří horniny podle toho, kolik se v ní rozpadlo radioaktivních prvků
čedičový andezit
sopečná hornina se středním obsahem křemíku, na přechodu mezi čedičem a andezitem
magmatický krb
zásobník roztavené horniny (magmatu) pod sopkou

Zdroje

  1. Lawu, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Hermawan, D., Permana, L. A.: Keprospekan panas bumi Gunung Lawu berdasarkan kajian vulkanostratigrafi (Geothermal prospect of Mount Lawu based on volcanostratigraphic analysis). Buletin Sumber Daya Geologi 13 (3), 2018, 199–213, Buletin Sumber Daya Geologi (Badan Geologi) (2018)
  3. Mount Lawu, Wikipedia
  4. Lawu, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.