Dieng Volcanic Complex

sopka – Complex, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 2 565 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2025
Poloha: -7,200°, 109,879°

Sopečný komplex Dieng na náhorní plošině ve střední Jávě tvoří přes dvacet malých kráterů a kuželů, kráterová jezera a mnoho míst, kde ze země uniká teplo a plyn. Erupce tu bývají jen malé, zato z kráterů může nečekaně vyvřít jedovatý plyn – v roce 1979 takto zemřelo přes sto lidí. ^{[1, 6, 2]}

Jak vypadá

Komplex zabírá území asi 6 × 14 km. Tvoří ho několik stratovulkánů a víc než 20 malých kráterů a kuželů z pleistocénu a holocénu. Starší sopku Prahu useknula v pleistocénu velká kaldera a tu pak zaplnily mladší kužely, lávové kopule a krátery, v mnoha z nich jsou dnes jezera. ^[1]

Velkou část plošiny pokrývají lávové proudy. V celé oblasti je mnoho projevů podzemního tepla a zemí tu proudí neobvykle mnoho tepla, které je předmětem geotermálního průzkumu. ^{[1, 7]}

Plošina Dieng je i posvátným místem: stojí na ní nejstarší hinduistické chrámy na Jávě, postavené v 9. století. ^[1]

Jak vznikl

Dieng patří do sundského sopečného oblouku. Leží nad subdukční zónou na rozhraní Australské a Euroasijské desky. ^{[1, 2]}

Erupce

Za dobu pozorování měl Dieng jen malé freatické erupce – výbuchy páry, při kterých podzemní voda náhle přejde v páru a vyhodí z kráteru bahno a kamení, ale nevyteče čerstvá láva. Katalog GVP eviduje 33 záznamů o erupcích (30 potvrzených); největší z nich, se stupněm VEI 3, proběhla kolem roku 1375 v kráteru Pakuwaja. ^[1]

Nejčastěji se v posledních desetiletích ozývá kráter Sileri. Dne 18. prosince 2024 v 15:12 místního času v něm proběhla freatická erupce a indonéský vulkanologický úřad PVMBG den nato zvýšil výstrahu ze stupně I na II ze čtyř. Lidé neměli vstupovat do okruhu 500 m od středu kráteru. ^{[3, 1, 2]}

Neštěstí roku 1979

V noci 20. února 1979 vybuchl kráter Sinila, který byl dlouho považován za spící. První výbuch přišel kolem 5. hodiny ranní. Erupce vytvořila nový kráter asi 90 m široký a 100 m hluboký a horký bahnotok zalil silnice a pole v délce asi 3,5 km. ^[2]

Mnohem horší než výbuch byl plyn. Z kráteru a z trhliny v zemi se vyvalilo velké množství oxidu uhličitého; plyn obsahoval oxid uhličitý, metan a sirovodík. Hustý plyn stékal dolů až na rovinu u vesnice Batur. Mnoho lidí v něm zahynulo, když utíkali po stezce z vesnice Kepucukan k vesnici Batur. ^[2]

Počet obětí se ve zdrojích liší. Anglická Wikipedie v úvodu článku o Diengu uvádí 149 mrtvých ve vesnici Pekisaran. Článek o erupci Sinily píše o více než 175 mrtvých, jejichž počet za pár dní stoupl na 180, a uvádí, že 142 z nich zahynulo otravou plynem na útěku po stezce. Úřady nařídily evakuaci okruhu 3 km kolem sopky, která se týkala asi 17 000 lidí. ^{[6, 2]}

Oxid uhličitý unikal ještě několik měsíců po prvním výbuchu. Plyny jsou na Diengu nebezpečné i dnes: podle indonéské Geologické agentury (Badan Geologi) mají vysoké koncentrace jedovatých plynů krátery Sikendang a Sinila a nebezpečí freatických výbuchů hrozí i u kráterů Timbang, Siglagah a Pagerkandang. Takové výbuchy mohou podle úřadu přijít náhle a bez předchozích příznaků, hlavně v období dešťů. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2020 rozebrala izotopy vodíku a kyslíku ve vodě z kráterů a ve zkondenzované páře z fumarol. Podle autorů má většina plošiny takzvanou magmaticko-hydrotermální povahu. Výjimkou je kráter Candradimuka, který autoři řadí přímo mezi magmatické. ^[4]

Teplo pod plošinou se využívá k výrobě elektřiny. Společnost Geo Dipa Energi v roce 2026 začala stavět druhý blok geotermální elektrárny Dieng o výkonu 55 MW. Podle plánu má začít vyrábět v roce 2028 a celkový výkon elektráren na Diengu tím vzroste na 120 MW. ^{[5, 7]}

Fakta

Nejtragičtější událost: 20. 2. 1979, kráter Sinila – udušení oxidem uhličitým
Oběti 1979: 142–180 podle zdroje
Hlídá: PVMBG (indonéská Geologická agentura)
Výstraha 19. 12. 2024: zvýšena na stupeň II ze čtyř (Waspada)
Chrámy: nejstarší hinduistické na Jávě, 9. století
Geotermální elektrárna: po dostavbě bloku 2 (plán 2028) 120 MW

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pleistocén, holocén: dvě části čtvrtohor; pleistocén skončil asi před 11 700 lety, od té doby trvá holocén
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z průduchu a neteče daleko
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
freatická erupce: výbuch páry, při kterém se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny; vyhazuje bahno a kamení, ale ne čerstvé magma
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý další stupeň znamená asi desetkrát víc vyvrženého materiálu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
geotermální elektrárna: elektrárna, která vyrábí proud z páry a horké vody z hlubokých vrtů

Zdroje

Dieng Volcanic Complex, Smithsonian Global Volcanism Program
1979 eruption of Sinila crater, Wikipedia
Status Gunung Dieng Naik ke Level Waspada, Badan Geologi Imbau Kewaspadaan Masyarakat (20. 12. 2024), Ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů Indonésie (ESDM) (2024)
Priatna, Sulaksana, N., Hutabarat, J., Haryanto, I.: The Determination of Volcanic Characteristics Based on Deuterium and Oxygen-18 Isotope Compositions: A Case Study at Dieng Plateau, Central Java. Indonesian Journal on Geoscience 7 (2020), 201–213, doi:10.17014/ijog.7.2.201-213 (abstrakt), Indonesian Journal on Geoscience (2020)
Construction breaks ground on Dieng Unit 2 geothermal power plant in Indonesia (25. 6. 2026), ThinkGeoEnergy (2026)
Dieng Volcanic Complex, Wikipedia
Dieng, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.