TerraBeat – zemětřesení a sopky

Talagabodas

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
2 201 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-7,208°, 108,070°

Talagabodas je sopka na západě Jávy v Indonésii, hned severně od známějšího Galunggungu. V kráteru leží teplé kyselé jezero nasycené sírou, obklopené fumarolami a bublajícím bahnem. Kdy sopka naposledy vybuchla, není známo, ale pod ní leží horké geotermální pole. [1, 5, 2]

Jak vypadá

Talagabodas (psáno také Telaga Bodas) je stratovulkán, tedy kužel navrstvený z andezitových láv a pyroklastik (úlomků vyvržených při výbuších). Patří ke starším čtvrtohorním sopkám v obloukovité skupině sopek východně od města Garut. Na severu jsou jeho vyvrženiny překryté mladšími pyroklastiky ze sopky Gunung Putri-Eweranda. [1]

Dnešní kráter leží o 1,3 km severněji než starší vrcholový kráter Canar. Vyplňuje ho velké jezero široké asi 400–500 m, nasycené sírou a teplejší než okolí. Jméno v sundštině znamená zhruba „bílé jezero“; podle anglické Wikipedie leží hladina v nadmořské výšce asi 1 720 m. [1, 4]

Kolem jezera jsou fumaroly (otvory, z nichž uniká horká pára a plyny), bahenní jezírka a teplý pramen. Barva jezera se změnila v letech 1913 a 1921 a v roce 1927 sílila činnost solfatar – výronů páry se sirnými plyny. [1]

Nebezpečí

Největší nebezpečí tu představují sopečné plyny. V údolí Pajagalan na severovýchodním svahu a v geotermální oblasti Kawah Saat jižně od jezera se podle GVP opakovaně dusila zvířata, která tam zabloudila. [1]

Voda je velmi kyselá. Výzkumníci z indonéské agentury BRIN naměřili u horkých pramenů v oblasti Talagabodas pH 1,8–2,7 a teploty 43–59 °C; pára ze solfatar měla 77–90 °C. [3]

Co o něm dnes víme

Pod sopkou a hřbetem severně od ní leží geotermální pole Karaha–Telaga Bodas. Fumaroly Kawah Karaha 9 km na sever patří ke stejnému systému. Hřbet se táhne od sopky Galunggung na sever. [1, 2]

Vrty hluboké až 3 km tu naměřily až 353 °C a ve hloubce 2–3 km narazily na granodiorit – vyvřelou horninu z magmatu, které ztuhlo pod povrchem. Podle studie Moorea a kolegů z roku 2008 je toto těleso nejmělčeji právě pod jižním koncem pole, kde leží kyselé jezero. [2]

Měření elektrické vodivosti hornin tam ukázalo téměř svislý „komín“, kterým podle autorů stoupají k povrchu plyny z magmatu. Pára místo horké vody převládá v podzemí na vzdálenost nejméně 10 km; pod touto parní zónou leží ve střední a severní části pole zásobník horké vody. [2]

Rozbor hornin z roku 2024 ukázal, že horniny v oblasti Talagabodas jsou z velké části silně přeměněné: původní horninu nahradily jílové minerály a oxid křemičitý, často i s usazenou sírou. Méně přeměněné úlomky jsou čedičový andezit a andezit. [3]

Fakta

Kráterové jezero
asi 400–500 m široké, kyselé a teplé
Kyselost pramenů
pH 1,8–2,7
Nejvyšší teplota ve vrtech
353 °C (hloubka do 3 km)
Sousední sopka
Galunggung (na jihu)

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
pyroklastika
úlomky hornin, popel a pemza vyvržené při sopečném výbuchu
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
solfatara
fumarola, ze které unikají hlavně sirné plyny; kolem ní se usazuje síra
pH
míra kyselosti; 7 je neutrální voda, čím nižší číslo, tím kyselejší
granodiorit
hrubozrnná vyvřelá hornina podobná žule, která vznikla pomalým tuhnutím magmatu pod povrchem
geotermální pole
oblast, kde je pod povrchem horká voda nebo pára, kterou lze využít k vytápění nebo výrobě elektřiny

Zdroje

  1. Talagabodas, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Moore, J. N. a kol.: The evolution of volcano-hosted geothermal systems based on deep wells from Karaha-Telaga Bodas, Indonesia. American Journal of Science 308 (2008), 1–48 (abstrakt), American Journal of Science (2008)
  3. Al Kausar, A. a kol.: Geochemical characteristics of volcanic rocks in the Karaha–Talagabodas Field related to the Galunggung Volcano. Riset Geologi dan Pertambangan 34 (1), 2024, 25–40, doi:10.55981/risetgeotam.2024.1279, Riset Geologi dan Pertambangan (BRIN) (2024)
  4. Talagabodas, Wikipedia
  5. Talagabodas, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.