Tampomas

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 690 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poloha

-6,764°, 107,961°

Tampomas je menší stratovulkán na západě Jávy v Indonésii, který se zvedá nad severní pobřežní nížinou. Žádná jeho erupce není známa, ale na svazích leží mladě vypadající lávové proudy a v okolí vyvěrají teplé prameny. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka leží v okrese Sumedang v provincii Západní Jáva, zhruba v polovině cesty mezi sopkami Tangkuban Perahu a Ciremai. Je to stratovulkán, tedy kužel navrstvený z lávy a sopečného popela; podle GVP měří 1 690 m, podle české Wikipedie 1 684 m. ^{[1, 5, 2]}

Na svazích jsou lávové proudy, které vypadají geologicky mladě; anglická Wikipedie je umisťuje na východní svah. Geologické mapy podle studie z roku 2018 zachycují mladé čedičové lávy, které horu obalují, a kolem ní vrstvy pemzového tufu a sopečné brekcie (horniny z napevno stmelených úlomků) ze čtvrtohor. ^{[1, 4, 2]}

Kdy sopka naposledy vybuchla, není známo. Katalog GVP ji vede jako holocénní (činnou v posledních asi 11 700 letech) na základě důkazů, které hodnotí jako důvěryhodné; indonéská studie z roku 2018 ji řadí mezi nečinné sopky. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Tampomas patří do Sundského sopečného oblouku, řady sopek nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou. Rozbor hornin z roku 2008 ukázal, že sopku tvoří čedič, čedičový andezit a andezit – horniny od chudších na křemík po bohatší na křemík. ^{[1, 3]}

Chemické složení hornin podle téže studie odpovídá sopkám ostrovních oblouků. Původní magma byl čedič, ze kterého se postupně vylučovaly krystaly různých minerálů, a magma se tak měnilo. Zvýšený obsah některých prvků (baryum, thorium, lanthan, cer) podle autora může ukazovat, že se do magmatu dostaly tekutiny nebo taveniny z podsouvané desky. ^[3]

Co o něm dnes víme

Teplo pod sopkou prozrazují prameny. Studie indonéské jaderné agentury BATAN z roku 2018 rozebrala vodu z teplých i studených pramenů kolem hory. Teplé prameny mají 27 °C (Cibubuan) až 50 °C (Cipanas) a vyvěrají hlavně na severovýchodním úbočí; jediný na jihozápadě je pramen Ciseupan. ^[2]

Prameny Ciseupan a Ciuyah obsahují hodně chloridů, což podle autorů ukazuje, že jejich voda přichází z hlubokého geotermálního zásobníku (rezervoáru). Podle chemických „teploměrů“ (výpočtů teploty z poměrů rozpuštěných látek) má tento zásobník asi 120–220 °C, takže autoři jeho potenciál řadí mezi středně teplé. Voda je původem dešťová, jen mírně smíšená s vodou z magmatu. ^[2]

Fakta

Teplé prameny

27–50 °C

Odhad teploty geotermálního zásobníku

asi 120–220 °C

Horniny

čedič, čedičový andezit, andezit

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou; nad ním vznikají sopky

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

brekcie

hornina z ostrohranných úlomků stmelených dohromady

tuf

hornina ze zpevněného sopečného popela

čedič, andezit

sopečné horniny; čedič je tmavý a chudý na křemík (jeho láva je řídká), andezit obsahuje křemíku víc a jeho láva je hustší

geotermální zásobník (rezervoár)

propustné horniny v hloubce, ve kterých se drží horká voda nebo pára ohřátá teplem z nitra Země

Zdroje

1. Tampomas, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Prasetio, R., Laksminingpuri, N., Satrio: Karakteristik kimia dan isotop fluida panas bumi daerah Gunung Tampomas, Jawa Barat. Jurnal Riset Geologi dan Pertambangan 28 (1), 2018, 1–11, doi:10.14203/risetgeotam2018.v28.508, Jurnal Riset Geologi dan Pertambangan (2018)
3. Dirk, M. H.: Petrologi – geokimia batuan Gunung Api Tampomas dan sekitarnya. Indonesian Journal on Geoscience 3 (1), 2008, 23–35, doi:10.17014/ijog.3.1.23-35 (abstrakt), Indonesian Journal on Geoscience (2008)
4. Mount Tampomas, Wikipedia
5. Tampomas, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.