Patuha

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 422 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -7,162°, 107,400°

Patuha je zalesněná sopka na západě Jávy, asi 50 km jihozápadně od Bandungu. Proslavilo ji kráterové jezero Kawah Putih („Bílý kráter“) s nazelenalou, silně kyselou vodou, které je dnes oblíbeným turistickým cílem. Z posledních asi 11 700 let (holocénu) žádnou erupci neznáme, sopka ale není úplně klidná – v kráteru dál unikají horké plyny. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Patuha je severní vrchol asi 5 km dlouhého sopečného masivu protaženého od severu k jihu. Je to stratovulkán, tedy kuželovitá sopka navrstvená z lávy a popela, převážně z andezitu. Na vrcholu má kráter široký asi 300 m. ^{[1, 2]}

Na jihovýchodním svahu, několik set metrů pod vrcholem, leží druhý kráter o rozměrech asi 400 × 500 m, téměř celý zaplavený mělkým jezerem Kawah Putih. Kolem břehů a u fumarol (otvorů, z nichž unikají horké sopečné plyny) na stěnách kráteru se usazuje síra. Oba krátery dělí asi 600 m; severozápadní je suchý. ^{[1, 2]}

Na severovýchodním úbočí leží rozsáhlé uloženiny sesuvné laviny – trosek, které se kdysi utrhly ze sopky a sjely dolů. ^[1]

Sopka vznikla v pozdním pleistocénu, tedy v poslední části starších čtvrtohor. Katalog GVP z holocénu (posledních asi 11 700 let) žádnou erupci nezná a podrobná historie erupcí chybí. ^{[1, 2]}

Jezero Kawah Putih

Voda v jezeře je extrémně kyselá – podle Wikipedie má pH zhruba 0,5 až 1,3. Barva se mění od modravé přes bělavě zelenou po hnědou podle toho, kolik je ve vodě síry, jak je teplá a jak moc je síra okysličená. ^[3]

Podle Wikipedie jezero jako první Evropan popsal v roce 1837 německý botanik Franz Wilhelm Junghuhn. Místní lidé o okolí vyprávěli, že se mu vyhýbají i ptáci. Za nizozemské správy tu vznikl závod na těžbu síry, který za druhé světové války převzala japonská armáda; těžba už skončila, ale vstupy do štol zůstaly. ^{[3, 2]}

Pro návštěvníky se kráter otevřel v roce 1987 a od roku 1991 ho jako turistické místo rozvíjí státní lesnická firma Perhutani. Podle odhadu personálu sem ročně přijde asi 300 000 lidí. ^[3]

Lidé kolem

Okolí sopky je hustě osídlené: podle GVP žije do 10 km od vrcholu přes 76 000 lidí a do 30 km přes 1,5 milionu. ^[1]

V okolí sopky jsou vhodná místa pro geotermální energii. Státní firma Geo Dipa Energi tu od roku 2014 provozuje geotermální elektrárnu Patuha o výkonu 60 MW, která v roce 2023 vyrobila 498 GWh. V roce 2024 firma u elektrárny vyvrtala 12 nových vrtů a zpráva o tom zmiňuje i další průzkum v oblasti Severní Patuha. ^{[2, 4]}

Fakta

Kyselost jezera Kawah Putih: pH asi 0,5–1,3
Návštěvníků ročně: asi 300 000 (odhad)
Geotermální elektrárna: Patuha, 60 MW, od roku 2014

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
andezit: šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
sesuvná lavina: obrovský sesuv, při kterém se utrhne část sopky a jako lavina trosek sjede po svahu
pleistocén: starší čtvrtohory, doba ledová, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální voda, čím nižší číslo, tím kyselejší
geotermální elektrárna: elektrárna, která vyrábí elektřinu z páry nebo horké vody z podzemí

Zdroje

Patuha, Smithsonian Global Volcanism Program
Mount Patuha, Wikipedia
Kawah Putih, Wikipedia
Patuha geothermal power plant, Indonesia celebrates 10 years of operations, ThinkGeoEnergy (2024)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.