Gede-Pangrango

sopka – Stratovolcano(es), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano(es)

Nadmořská výška

3 026 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1957

Poloha

-6,786°, 106,983°

Gede-Pangrango je dvojice sopek na západě Jávy, jen asi 60 km od Jakarty, ze které je vidět pouhým okem. Starší Pangrango je dnes nejvyšším bodem, mladší Gede má na svědomí všechny zaznamenané erupce. Naposledy vybuchla v roce 1957, kolem ní ale dnes žijí miliony lidí. ^{[1, 5, 4]}

Jak vypadá

Vrchol Pangrango vyrostl na severovýchodním okraji kaldery – propadliny o rozměrech asi 3 × 5 km. Mladší Gede stojí jihovýchodně od něj a na jeho svazích je vidět mnoho lávových proudů. Obě hory spojuje sedlo Kandang Badak ve výšce asi 2 400 m. ^{[1, 2]}

Výšky se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí pro nejvyšší bod komplexu 3 026 m, česká Wikipedie 3 019 m pro Pangrango a 2 958 m pro Gede, anglická Wikipedie 2 962 m pro Gede. ^{[1, 5, 4]}

Vrcholový kráter Gede má strmé stěny a během času se posunul asi o 1 km k severoseverozápadu. Podle anglické Wikipedie je v komplexu sedm kráterů, mezi nimi Ratu, Lanang, Wadon a Gumuruh. ^{[1, 4]}

Na úbočích sopky leží dvě velká ložiska sesuvných lavin – trosek, které zůstaly po zřícení části sopky. Na jednom z nich stojí město Cianjur. ^[1]

Erupce

Podle GVP se činnost sopky zaznamenává od 16. století a obvykle šlo o malé, krátké výbuchy. Nejstarší erupce zapsaná v katalogu GVP je z roku 1747; spolu s erupcemi v letech 1832, 1840 a 1853 dostala stupeň VEI 3, ostatní jsou slabší. ^[1]

V 19. století byla Gede činná velmi často – katalog uvádí 18 záznamů o erupcích mezi lety 1832 a 1899. Ve 20. století soptila v letech 1909, 1947–1949 (podle GVP z kráterů Ratu, Lanang a Leutik) a 1956–1957. Od března 1957 nevybuchla. ^{[1, 5]}

Lidé kolem

Na východ, jih a severozápad od sopky leží města Cianjur, Sukabumi a Bogor a s rozrůstající se aglomerací Jakarty se zástavba dostala až na úpatí hory. Podle anglické Wikipedie žije na okrajích sopky asi 4 miliony lidí. ^{[1, 4]}

Gede nepatří mezi takzvané sopky desetiletí a velké erupce se od ní nečekají. Kvůli hustému osídlení by ale i silnější erupce mohla napáchat velké škody. ^{[4, 5]}

Národní park

Obě sopky jsou středem národního parku Gunung Gede Pangrango, založeného v roce 1980 na ploše asi 150 km². Už v roce 1977 jej UNESCO zařadilo do světové sítě biosférických rezervací. ^[2]

Žije tu 251 ze 450 druhů ptáků, kteří se vyskytují na Jávě, a také ohrožené opice, například gibon stříbrný, nebo levhart jávský. Severně od vrcholu Gede roste pole jávské protěže (Anaphalis javanica). ^[2]

Z hor stékají řeky do čtyř povodí: Cisadane, Ciliwung a Citarum míří na sever do Jávského moře, Cimandiri na jih do Indického oceánu. Nejnavštěvovanějším vstupem do parku je Cibodas, kde sídlí i jeho správa. ^[2]

Monitoring

Sopku sleduje indonéská Geologická agentura (Badan Geologi). Od začátku dubna 2025 zaznamenávala přibývání sopečných zemětřesení, a správa národního parku proto znovu prodloužila uzavření výstupových tras, tentokrát od 14. do 21. dubna 2025. Důvodem bylo riziko freatických výbuchů (výbuchů páry) a nebezpečných plynů. Správa zároveň varovala před nepovolenými výstupy, zvlášť do blízkosti kráteru Wadon. ^[3]

Fakta

Poslední erupce

13. března 1957

Kaldera pod Pangrango

asi 3 × 5 km

Národní park

od 1980, asi 150 km²

Biosférická rezervace UNESCO

od 1977

Lidé na okrajích sopky

asi 4 miliony (Wikipedie)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

sesuvná lavina

obrovský sesuv, při kterém se zřítí část sopky; trosky se rozlijí daleko do okolí a vytvoří pahorkatinu

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý další stupeň znamená asi desetkrát víc vyvrženého materiálu

sopky desetiletí

seznam sopek, které vulkanologové v 90. letech 20. století vybrali ke zvláštnímu výzkumu, protože ohrožují mnoho lidí

freatická erupce

výbuch páry, při kterém se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny; vyhazuje bahno a kamení, ale ne čerstvé magma

biosférická rezervace

území vyhlášené UNESCO, kde se chrání příroda a zároveň zkouší, jak v ní mohou lidé šetrně hospodařit

Zdroje

1. Gede-Pangrango, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Gunung Gede Pangrango National Park, Wikipedia
3. Jalur pendakian Gunung Gede ditutup sampai 21 April 2025 (13. 4. 2025), ANTARA (2025)
4. Mount Gede, Wikipedia
5. Gede, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.