Salak

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 218 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1938
Poloha: -6,716°, 106,733°

Salak je zalesněná, erozí rozrušená sopka na západní Jávě, v regentství (okrese) Bogor. Ve 20. století na ní docházelo jen k menším výbuchům páry, naposledy v roce 1938, ale teplo z jejího nitra se využívá v geotermální elektrárně. ^{[1, 5, 6, 2]}

Jak vypadá

Salak je stratovulkán – sopka vrstvená z lávy a popela. Vyrostl na severovýchodním konci staršího, erozí obroušeného sopečného hřbetu. Vrchol usekávají dva velké krátery s protrženými stěnami; jeden je otevřený k severovýchodu, ten nejzápadnější je zdrojem laviny úlomků hornin, jejíž uloženiny sahají 10 km západoseverozápadně od vrcholu. Menší vedlejší kužely stojí na jihozápadním svahu a na severním úpatí. ^[1]

Výšku uvádí GVP 2 218 m, Wikipedie 2 211 m. Z masivu stékají vody na sever řekou Cisadane do Jávského moře a na jih řekou Cimandiri do Indického oceánu. ^{[1, 5]}

Jméno se podle rozšířené představy odvozuje od salaku, tropického ovoce se šupinatou slupkou. Podle sundské tradice ale pochází ze sanskrtského slova salaka – stříbro, takže Salak by byla „Stříbrná hora“. ^[5]

Erupce

Katalog GVP uvádí erupce v letech 1780, 1902–1903, 1919, 1935 a 1938, všechny se sílou VEI 2. Starší dvě z 20. století vyšly z kráteru Kawah Ratu, poslední dvě z kráteru Kawah Cikaluwung Putri. Erupci z roku 1699 vede GVP jako nejistou. ^[1]

GVP uvádí freatické výbuchy – výbuchy páry, při nichž sopka nevyvrhuje novou lávu – z oblasti fumarol (otvorů s unikající párou a sopečnými plyny) asi v 1 400 m na západním svahu. Podle české Wikipedie byla poslední erupce v lednu 1938 menší freatická erupce z vedlejšího kráteru na západním svahu, podobně jako jiné erupce ve 20. století. ^{[1, 6]}

Dne 10. října 2018 hlásilo poradenské centrum pro sopečný popel v australském Darwinu náhlou erupci Salaku s popelem do výšky asi 15 km. Ukázalo se, že šlo o planý poplach a žádná erupce nebyla. ^[5]

Lidé kolem

U Salaku probíhal rozsáhlý geotermální průzkum. Geotermální elektrárnu Salak v roce 2025 provozovala společnost Star Energy Geothermal, která tehdy přestavbou tří bloků zvýšila její výkon o 7,7 MW. ^{[1, 2]}

PVMBG, indonéská vulkanologická služba, řadí Salak mezi sedm činných sopek Západní Jávy skupiny A, které sleduje; v roce 2022 měly všechny stav „normální aktivní“. ^[4]

Podle Wikipedie se kolem hory v letech 2002–2012 zřítilo sedm letadel. Nejhorší nehoda se stala 9. května 2012, kdy do hory při předváděcím letu narazil ruský dopravní letoun Suchoj Superjet 100 a zahynulo všech 45 lidí na palubě. Indonéská komise pro bezpečnost dopravy (KNKT) dospěla k závěru, že piloti neznali trasu, nechali se rozptýlit hovorem a vypnuli varovný systém, který je na terén šestkrát upozornil. ^{[5, 3]}

Fakta

Poslední erupce: leden 1938, freatická
Lavina úlomků: uloženiny do 10 km od vrcholu
Geotermální elektrárna: Salak (Star Energy Geothermal)
Letecká nehoda: Suchoj Superjet 100, 9. 5. 2012, 45 obětí

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lavina úlomků: obrovský sesuv, když se zřítí část sopky; trosky se řítí kilometry daleko
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
geotermální elektrárna: elektrárna, která vyrábí proud z horké vody a páry z podzemí

Zdroje

Salak, Smithsonian Global Volcanism Program
Star Energy adds capacity through retrofit of Salak geothermal power plants in Indonesia, ThinkGeoEnergy (2025)
Pilots blamed for Sukhoi crash, The Jakarta Post (2012)
Hidup Mati Gunung Api di Jawa Barat yang Sewaktu-waktu Bisa Meletus, Mongabay Indonesia (2022)
Mount Salak, Wikipedia
Salak (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.