Krakatoa (Krakatau)

sopka – Caldera, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 285 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2024
Poloha: -6,101°, 105,423°

Krakatau (česky často Krakatoa) je sopka v Sundském průlivu mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra. Její erupce v roce 1883 patří k nejznámějším přírodním katastrofám: zničila většinu ostrova a zahynulo při ní přes 36 000 lidí, většinou ve vlnách tsunami. Z moře na jejím místě od roku 1927 vyrůstá nová sopka Anak Krakatau – „Dítě Krakatau“. ^{[1, 6, 5]}

Jak vznikl

Krakatau leží nad subdukční zónou v Sundském sopečném oblouku. Dnešní souostroví tvoří čtyři ostrovy: Rakata, Lang, Verlaten a Anak Krakatau. Jde o zbytky kaldery – velké propadliny, která vznikla zhroucením sopky. ^{[1, 5]}

Už dávno před rokem 1883 se tu zřítila starší sopka a zanechala kalderu širokou asi 7 km. Kdy se to stalo, není jisté – GVP zmiňuje možná rok 416 nebo 535 n. l. Ostrovy Lang a Verlaten jsou zbytky této starší sopky. V kaldeře pak vyrostly tři kužely – Rakata, Danan a Perbuwatan – které srostly v ostrov Krakatau známý před rokem 1883. ^[1]

Erupce roku 1883

Erupce začala 20. května 1883 menšími výbuchy a vyvrcholila 26.–27. srpna; 27. srpna přišla řada čtyř obrovských výbuchů. Sopka vyvrhla asi 25 km³ hornin a GVP ji řadí na stupeň VEI 6 na stupnici síly výbuchů. Kužely Danan a Perbuwatan zmizely, z kuželu Rakata zůstala jen část a na místě většiny ostrova vznikla podmořská kaldera. ^{[5, 1]}

Většinu obětí nezpůsobil samotný výbuch, ale vlny tsunami, které zaplavily pobřeží Jávy a Sumatry. Podle GVP zahynulo přes 36 000 lidí; oficiální nizozemské číslo je 36 417, některé odhady jsou ale mnohem vyšší. Pyroklastické proudy (žhavé laviny plynu a popela) přejely asi 40 km přes Sundský průliv až na pobřeží Sumatry. ^{[1, 5]}

Hřmění výbuchů bylo slyšet až v Austrálii a podle Wikipedie až na ostrově Rodrigues v Indickém oceánu, téměř 4 800 km daleko. Tlakovou vlnu zachytily barografy po celém světě – některé ji zaznamenaly sedmkrát během pěti dnů, jak obíhala Zemi. ^{[1, 5]}

Podle Wikipedie byly po erupci v následujícím roce letní teploty na severní polokouli v průměru asi o 0,4 °C nižší. ^[5]

Anak Krakatau

Méně než půl století po katastrofě se v kaldeře znovu ozvala sopka. Koncem prosince 1927 začala erupce pod hladinou a brzy se objevil nový ostrov; ten i další dva ale moře rychle rozrušilo; trvalý ostrov se podle Wikipedie udržel od srpna 1930. Nová sopka dostala jméno Anak Krakatau a vyrůstá mezi místy, kde dřív stály kužely Danan a Perbuwatan. ^{[1, 5]}

Od té doby Anak Krakatau soptí často: katalog GVP uvádí od roku 1927 desítky erupcí. Ostrov rostl – v roce 2011 měřil asi 324 m a do roku 2017 přesáhl 400 m. ^{[1, 5]}

Zřícení v roce 2018

Od června 2018 Anak Krakatau soptil a 22. prosince 2018 večer se jeho jihozápadní úbočí i s vrcholem zřítilo do moře. Sesuv o objemu asi 0,22–0,30 km³ vyvolal tsunami, která za asi 30 minut dorazila na pobřeží Jávy a Sumatry a vyšplhala se až 13 m nad hladinu. ^[2]

Tsunami zabila podle různých prací 430 až nejméně 437 lidí – podle Grilliho a kol. nejvíc obětí sopečné tsunami od erupce Krakatau v roce 1883 a zřícení ostrova Ritter v roce 1888. Ostrov přišel asi o polovinu své plochy nad hladinou a jeho výška klesla z více než 400 m (podle české Wikipedie z 338 m) na asi 110 m. ^{[3, 2, 5, 6]}

Rozbor družicových a pozemních dat z roku 2019 ukázal, že sopka dávala znamení předem: tepelné anomálie, rostoucí plochu ostrova a pomalé klouzání jihozápadního svahu směrem k moři. Vlastní zřícení přišlo dvě minuty po malém zemětřesení. Autoři jiné studie upozorňují, že takové sesuvy mohou přijít i bez varovných příznaků a tsunami dorazí tak rychle, že na varování zbývá velmi málo času. ^{[3, 2]}

Život

Zda na ostrovech erupci roku 1883 přežilo něco živého, je stará otázka biologů. První badatelé v květnu 1884 našli jediného živočicha – pavouka. V říjnu 1884 už rostla tráva a východní strana Rakaty později hustě zarostla stromy a keři, jejichž semena sem nejspíš přinesly mořské proudy, ptáci nebo lidé. ^[5]

Ostrovy jsou od roku 1921 přírodní rezervací. Od roku 1991 patří spolu s národním parkem Ujung Kulon na Jávě na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. ^[5]

Monitoring

Sopku hlídá indonéské Centrum vulkanologie a zmírňování geologických rizik (PVMBG). Po zřícení v roce 2018 vyrostl na místě sesuvu nový struskový kužel a sopka soptila znovu v letech 2019–2024 a pak opět v roce 2026. ^{[4, 5, 1]}

Podle tiskové agentury Antara trvala erupce od 4. září 2026 ve 23:07 místního času asi 25 hodin a 6. září ráno následoval ještě krátký strombolský výbuch. Sopka tehdy měla stupeň výstrahy III (Siaga) a lidé se k ní neměli přiblížit na méně než 3 km. Pozorovací stanice měří mimo jiné náklon terénu. ^[4]

Fakta

Oběti erupce 1883: přes 36 000 (oficiálně 36 417)
Vyvržený materiál 1883: asi 25 km³
Vznik Anak Krakatau: 1927–1930
Zřícení Anak Krakatau: 22. 12. 2018, asi 0,22–0,30 km³
Oběti tsunami 2018: 430 až nejméně 437
Stupeň výstrahy (září 2026): III – Siaga, odstup 3 km
Ochrana: světové dědictví UNESCO (s NP Ujung Kulon), 1991

Slovníček

subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
tsunami: řada mohutných vln, které vzniknou náhlým pohybem velkého množství vody, např. při zemětřesení, sesuvu nebo výbuchu sopky
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky, někdy i po hladině moře
barograf: přístroj, který průběžně zapisuje tlak vzduchu
struskový kužel: malá sopka nasypaná z kousků pórovité, bublinkaté lávy (strusky)
strombolská erupce: krátké opakované výbuchy, při kterých sopka vyhazuje žhavé kusy lávy

Zdroje

Krakatau, Smithsonian Global Volcanism Program
Grilli, S. T., Tappin, D. R., Carey, S. a kol.: Modelling of the tsunami from the December 22, 2018 lateral collapse of Anak Krakatau volcano in the Sunda Straits, Indonesia. Scientific Reports 9, 11946, 2019 (abstrakt přes Europe PMC), Scientific Reports (2019)
Walter, T. R., Haghshenas Haghighi, M., Schneider, F. M. a kol.: Complex hazard cascade culminating in the Anak Krakatau sector collapse. Nature Communications 10, 4339, 2019 (abstrakt přes Europe PMC), Nature Communications (2019)
PVMBG continues monitoring Anak Krakatau after eruption ends (6. 9. 2026), ANTARA News (2026)
Krakatoa, Wikipedia
Krakatoa, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.