Kaba

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 962 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2000
Poloha: -3,516°, 102,626°

Kaba je sopečný masiv v jihozápadní části indonéského ostrova Sumatra, v provincii Bengkulu. Jeho vrchol tvoří několik velkých kráterů vedle sebe. Při erupci v roce 1833 vyvržená voda z kráterového jezera způsobila bahnotoky, které ve vesnicích Talang, Klingi a Bliti ničily a zabíjely; naposledy sopka slabě vybuchla v roce 2000. ^{[1, 4, 5]}

Jak vypadá

Masiv je asi 8 km dlouhý a protažený od západojihozápadu k východoseverovýchodu. Na jihozápadě leží kráter Hitam o průměru 1 km. Asi o kilometr severovýchodněji stojí kužel Malintang se 400 m širokým kráterem, a to na svahu činného kráteru Kaba, který má rovněž průměr asi 1 km. ^[1]

S kráterem Kaba sousedí menší kráter Mali a za ním na severovýchodě kužel Vogelsang. Jihovýchodně od činných kráterů se zvedá další velký, lesem porostlý kužel. Česká Wikipedie uvádí, že na hoře pramení řeka Musi. ^{[1, 5]}

Výška vrcholu se podle zdrojů liší: GVP uvádí 1 962 m, česká Wikipedie 1 952 m. ^{[1, 5]}

Erupce

V listopadu 1833 vyvrhla erupce vodu z kráterového jezera. Vznikly z ní lahary (sopečné bahnotoky), které ničily a zabíjely ve vesnicích Talang, Klingi a Bliti. Počet obětí zdroje neuvádějí. ^{[4, 5, 1]}

Většina zaznamenaných erupcí vyšla z vrcholových kráterů a zasáhla jen okolí vrcholu. V 19. a 20. století ale vybuchoval i kráter Vogelsang na horní části severovýchodního svahu. Katalog GVP uvádí erupce například v letech 1834, 1853, 1868, 1873, 1907, 1939, 1950, 1952 a 1956, obvykle se sopečným indexem VEI 2. ^[1]

Zatím poslední erupce začala 22. srpna 2000 a byla malá, s indexem VEI 1. ^[1]

Lidé kolem

Okolí sopky je hustě osídlené. Podle GVP žije do 10 km od ní asi 15 000 lidí a do 30 km přes 330 000 lidí. Hora, místně zvaná Bukit Kaba, je přírodním turistickým parkem a chodí sem turisté na výstupy. Od 19. prosince 2017 do 2. ledna 2018 správa území výstupy omezila – po nálezu těla v jednom z kráterů a kvůli nepříznivému počasí – a návštěvníkům doporučovala ke kráteru nechodit. ^{[1, 3]}

Sopku hlídá indonéské vulkanologické centrum PVMBG, které vede stupně aktivity na systému MAGMA Indonesia. Při kontrole 29. října 2026 tam byla Kaba vedena na stupni I (normální stav); datum posledního hodnocení stránka neuvádí. ^[2]

Fakta

Ničivá erupce: 1833, lahary z kráterového jezera s oběťmi ve vesnicích Talang, Klingi a Bliti
Stupeň aktivity: I – normální (MAGMA Indonesia, říjen 2026)
Délka masivu: asi 8 km

Slovníček

kráterové jezero: jezero, které vznikne, když se kráter sopky naplní dešťovou nebo podzemní vodou
lahar: sopečný bahnotok – směs vody, popela a kamení, která se valí po svazích a údolích sopky a může zničit vesnice daleko od kráteru
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená zhruba desetkrát větší erupci
PVMBG: indonéské Centrum vulkanologie a zmírňování geologických rizik, které hlídá sopky v Indonésii

Zdroje

Kaba, Smithsonian Global Volcanism Program
Tingkat Aktivitas Gunung Api (stupně aktivity sopek), MAGMA Indonesia (PVMBG, Badan Geologi)
Aktivitas Pendakian Gunung Api Bukit Kaba Dibatasi (19. 12. 2017), Republika (2017)
Mount Kaba, Wikipedia
Kaba (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.