TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tandikat-Singgalang

sopka – Stratovolcano(es), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
2 879 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1924
Poloha
-0,431°, 100,319°

Tandikat a Singgalang jsou dvě sousední sopky na indonéském ostrově Sumatra, v provincii Západní Sumatra. Vybuchoval z nich jen menší Tandikat, naposledy v roce 1924. Svahy pokryté sopečnou pemzou se ale staly osudnými při zemětřesení v roce 2009, kdy se tu utrhly ničivé sesuvy. [1, 3, 2]

Jak vypadá

Celému sopečnému komplexu vévodí stratovulkán Singgalang, vysoký 2 879 m. Asi 4,5 km jihojihozápadně od něj stojí menší Tandikat, vysoký podle Wikipedie 2 438 m. Asi 15 km na východoseverovýchod, za rovinou u města Bukittinggi, se zvedá jiná sopka, Marapi. [1, 3]

Na vrcholu Singgalangu leží v kráteru jezero. Tandikat má na vrcholu erozí částečně rozrušený kráter široký 1,2 km. Uvnitř něj vyrostl kužel s menším kráterem širokým 360 m, ve kterém je malé jezírko. Na úpatí Tandikatu leží město Padang Panjang. [1, 3]

Erupce

O žádné erupci Singgalangu se neví. Z Tandikatu zaznamenal katalog GVP slabé výbuchy v roce 1889, nejistou erupci v roce 1892 a další malé erupce v letech 1914 a 1924. Potvrzené erupce dostaly stupeň 1 na stupnici sopečné výbušnosti VEI, tedy šlo o drobné události. [1]

Sesuvy při zemětřesení 2009

Okolí Tandikatu pokrývá široce vrstva spadlé pemzy, lehkého pórovitého sopečného kamene, ležící na staré půdě. Když v roce 2009 Západní Sumatru zasáhlo silné zemětřesení u Padangu (podle Wikipedie o magnitudě 7,6), spustilo podle studie geologů z Kjótské univerzity téměř 1 000 sesuvů. Zahynulo v nich nejméně 600 lidí, asi polovina všech obětí zemětřesení. [2, 3]

Nejničivější sesuvy s nejdelším dosahem se utrhly právě v oblasti Tandikatu. Sesouvaly se svahy, kde byla vrstva pemzy silnější než 4 m. Kluzná plocha vznikla na její spodní hranici, kde se pemza mísí se starou půdou a kde vzniká jílový minerál halloysit, který vrstvu oslabuje. Podle anglické Wikipedie k sesuvům přispěl i vydatný déšť a sklon svahů 30–50°. [2, 3]

Fakta

Sesuvy po zemětřesení 2009
téměř 1 000, nejméně 600 obětí
Kráter Tandikatu
1,2 km, uvnitř kužel s kráterem 360 m
Výška Tandikatu
2 438 m

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
VEI
index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu
pemza
lehký pórovitý sopečný kámen, který vzniká z napěněného magmatu; často plave na vodě
halloysit
jílový minerál, který vzniká zvětráváním sopečných hornin; vrstva bohatá na něj je málo pevná

Zdroje

  1. Tandikat-Singgalang, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Nakano, M., Chigira, M., Lim, C.-S.: Landslides of pumice fall deposits induced by the 2009 Padang earthquake and the formation of halloysite. JpGU Meeting 2013, abstrakt HDS06-02, Japan Geoscience Union (2013)
  3. Mount Tandikat, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.