TerraBeat – zemětřesení a sopky

Sorikmarapi

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
2 145 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1986
Poloha
0,683°, 99,541°

Sorikmarapi je zalesněný stratovulkán vysoký 2 145 m v indonéské provincii Severní Sumatra. Ve vrcholovém kráteru má jezero a ložiska síry a v 19. a 20. století tu opakovaně docházelo k menším parním výbuchům. V červenci 2026 pod ním přibylo sopečných zemětřesení a platil pro něj druhý stupeň výstrahy. [1, 2]

Jak vypadá

Vrchol sopky tvoří kráter široký asi 600 m, v němž leží jezero a velká ložiska síry. Níž na jihovýchodním svahu je menší kráter Danau Merah, také s jezerem. [1, 5]

Oba krátery a řada menších výbuchových jam leží na jedné přímce ve směru severozápad–jihovýchod. Na východním svahu jsou pole solfatar – míst, kde z půdy unikají horké sopečné plyny bohaté na síru. [1]

Erupce

Erupce Sorikmarapi byly v historické době malé a freatické: magma ohřálo podzemní vodu, ta se prudce změnila v páru a vyrazila na povrch spolu s úlomky starých hornin. Výbuchy vycházely z vrcholového kráteru i z průduchů na svazích. [1]

Poslední erupci uvádí katalog GVP v červenci 1986. Indonéské ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů (ESDM) ale ve zprávě z roku 2011 označuje za poslední erupci popelový výbuch v roce 1971. [1, 3]

Nebezpečí

Indonéská geologická služba dělí okolí sopky do tří zón ohrožení. Do 1,5 km od kráteru hrozí pyroklastické proudy, láva, žhavé kameny, hustý spad popela a jedovaté plyny; do 6 km pyroklastické proudy, láva, žhavé kameny, hustý spad popela a také bahnotoky po deštích; do 8 km bahnotoky, popel a možná i žhavé kameny. [3]

Při zvýšené činnosti se lidé mají vyhnout nejen hlavnímu kráteru, ale i kráterům Sibangor Tonga a Sibangor Julu, kde podle úřadů hrozí náhlé výbuchy bahna a jedovatý plyn. [2]

Lidé kolem

Teplo pod sopkou využívá geotermální elektrárna společnosti PT Sorik Marapi Geothermal Power (SMGP) o výkonu asi 240 MW v okrese Mandailing Natal. Její koncese se podle zpravodajského webu Mongabay rozkládá na 62 900 ha a okolo leží 138 vesnic. [4]

Provoz elektrárny provázejí neštěstí. Dne 25. ledna 2021 zemřelo pět lidí, kteří se nadýchali jedovatého plynu, a desítky dalších skončily v nemocnici; anglická Wikipedie uvádí, že šlo o únik sirovodíku. V roce 2022 následovaly další úniky plynu a horkého bahna: v březnu skončilo v nemocnici nejméně 52 lidí, později se otrávilo dalších 21 a v září 2022 zasáhl sirovodík asi osm obyvatel vesnice Sibanggor Julu. [4, 5]

Monitoring

Sopku hlídá indonéská geologická služba (Badan Geologi) z pozorovací stanice ve vesnici Sibangor Tonga. Stupeň výstrahy II (Waspada, „pozor“) vyhlásila už 12. prosince 2011, když od předchozího dne přibývalo sopečných zemětřesení; za běžného stavu jich bylo méně než 10 za měsíc. [3]

V červenci 2026 sopečných zemětřesení znovu přibylo. Od 1. do 17. července přístroje zaznamenaly 182 hlubokých sopečných zemětřesení a 18. července jich bylo za necelých 19 hodin 40. Podle zprávy agentury ANTARA z 21. července 2026 platil stupeň výstrahy II a Badan Geologi doporučovala nevstupovat do okruhu 1,5 km od hlavního kráteru. Mělká a povrchová zemětřesení seismografy tehdy podle úřadu nezaznamenaly. [2]

Fakta

Kráter Danau Merah
menší kráter s jezerem na JV svahu
Geotermální elektrárna
PT SMGP, asi 240 MW
Otrava plynem 25. 1. 2021
5 mrtvých
Stupeň výstrahy II
vyhlášen 12. 12. 2011
Pozorovací stanice
Sibangor Tonga
Stav k 21. 7. 2026
stupeň výstrahy II (Waspada)

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
freatická erupce
parní výbuch: magma ohřeje podzemní vodu, ta se prudce vypaří a vyrazí na povrch s úlomky hornin, ale bez čerstvého magmatu
solfatara
místo, kde z půdy uniká pára a sopečné plyny bohaté na síru; kolem se často usazuje žlutá síra
pyroklastický proud
žhavá lavina plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí
geotermální elektrárna
elektrárna, která vyrábí proud z páry a horké vody čerpané z hlubokých vrtů
sirovodík (sulfan)
jedovatý plyn zapáchající po zkažených vejcích; ve vyšších koncentracích může rychle zabít

Zdroje

  1. Sorikmarapi, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Gempa vulkanik Gunung Sorikmarapi melonjak, status Waspada, ANTARA News (2026)
  3. Status G. Sorik Marapi Naik Menjadi Waspada, Kementerian Energi dan Sumber Daya Mineral (ESDM) (2011)
  4. Panas Bumi Sorik Marapi Terus Telan Korban, Mongabay Indonesia (2022)
  5. Sorikmarapi, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.