Sinabung

sopka – Stratovolcano, Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 460 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2021
Poloha: 3,170°, 98,392°

Sinabung je stratovulkán na severu indonéského ostrova Sumatra, na náhorní plošině Karo asi 40 km od jezera Toba. Přes 1 200 let mlčel, v roce 2010 se ale probudil a od roku 2013 byl velmi činný. Jeho erupce si od roku 2014 vyžádaly nejméně 23 obětí a z domovů vyhnaly přes 20 000 lidí. ^{[1, 8, 3]}

Jak vypadá

Sinabung je kuželovitá sopka vysoká 2 460 m, složená z andezitu a dacitu – hornin, z nichž vzniká hustá, těžko tekoucí láva. Na jejích svazích je vidět mnoho starých lávových proudů. Zvedá se nad poli náhorní plošiny Karo. ^{[1, 8]}

Na vrcholu se překrývají čtyři krátery seřazené za sebou od severu k jihu, takže vrcholový kráter má protáhlý tvar. Průduchy se postupně posouvaly podél této linie a nejmladší kráter je na jižním konci. ^[1]

Jak vznikl

Sopka patří do Sundského vulkanického oblouku – řetězu sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou (subdukce). Sinabung roste od pleistocénu, starší části čtvrtohor, a soptil i v posledních zhruba 11 700 letech. ^{[1, 8]}

Nejmladší usazenina před dnešní érou je pyroklastický proud na jihovýchodním svahu. Radiokarbonové datování ho klade do let asi 740–880 n. l. Erupce v roce 1881 není potvrzená a v roce 1912 bylo na vrcholu a horních svazích vidět jen unikání sopečných plynů. ^[1]

Erupce

Koncem srpna 2010 se sopka po více než 1 200 letech klidu probudila parními (freatickými) výbuchy. Popel vystoupil až 5 km nad vrchol. Lidé z okolních vesnic byli evakuováni a jeden člověk podle anglické Wikipedie zemřel při útěku na potíže s dýcháním. ^{[1, 3, 8]}

Po tříleté přestávce začala v září 2013 dlouhá erupce. Od prosince 2013 do února 2014 vrcholila: denně docházelo k desítkám velkých výbuchů a k povrchu poprvé dorazilo čerstvé magma. Na vrcholu začala růst lávová kopule, ze které se později stal pomalu tekoucí lávový proud. ^{[3, 2, 8]}

Dne 1. února 2014 se utrhl okraj lávového proudu a vzniklý žhavý příval zabil 16 lidí a do vzdálenosti nejméně 3,9 km polámal les. Obyvatelé, kteří bydleli dál než 5 km od vrcholu, se krátce předtím směli vrátit domů. Mezi oběťmi byli studenti a jejich učitel i místní novinář. ^{[2, 8]}

Erupce pokračovala s přestávkami řadu let. Dne 22. května 2016 zahynulo nejméně sedm dalších lidí. V únoru 2018 jeden mohutný výbuch odnesl z vrcholu nejméně 1,6 milionu m³ materiálu, 9. června 2019 vystoupil sloupec popela asi 7 km vysoko a 10. srpna 2020 asi 5 km. Katalog GVP uvádí konec této série erupcí v září 2021. ^{[8, 1]}

Dne 31. srpna 2026 Sinabung znovu vybuchl a černý popel vystoupil asi 3 500 m nad vrchol. Úřady zvýšily stupeň výstrahy z II na III (Siaga) a kolem 615 obyvatel vesnice Kuta Tengah odešlo do nouzového tábora. Podle CNN Indonesia byla předchozí erupce v roce 2022, katalog GVP však končí rokem 2021. ^{[4, 5, 1]}

Nebezpečí

Největší nebezpečí představují pyroklastické proudy – žhavé laviny kamení, popela a plynů. Na Sinabungu nevznikaly jen z rozpadající se kopule jako na Merapi, ale i tak, že se ulamovaly čelo a okraje pomalu tekoucího lávového proudu. Vědci navrhli takovým zřícením říkat „typ Sinabung“. ^[2]

Dalším nebezpečím jsou lahary, bahnotoky z popela a vody, které po deštích stékají údolími řek pramenících na sopce. Vesnice nejblíže sopce byly přestěhovány a úřady i v roce 2026 varovaly, aby se do nich lidé nevraceli k trvalému bydlení. ^{[4, 7]}

V okolí žije hodně lidí: podle katalogu GVP asi 13 800 do 10 km od vrcholu a přes 160 000 do 30 km. Podle anglické Wikipedie si sopka od roku 2014 vyžádala nejméně 23 životů. ^{[1, 8]}

Co o něm dnes víme

Sinabung se stal jednou z nejlépe sledovaných erupcí v Indonésii. Studie z roku 2019 vyhodnotila satelitní snímky z let 2013–2015 a ukázala, že rychlost výlevu lávy kolísala od méně než 1 do více než 20 m³ za sekundu. Do ledna 2016 vyvrhla sopka asi 0,3 km³ materiálu. ^[2]

Jiná studie z roku 2019 shrnula měření plynů z let 2010–2016. Sopka vypouštěla v nejbouřlivějším období v průměru asi 1 120 tun oxidu siřičitého denně, později jen 250–300 tun. Pokles podle autorů ukazuje, že přísun magmatu slábne; zároveň varovali, že ucpaný přívodní kanál a zřícení kopule mohou ještě vést k velkým výbuchům. ^[3]

Po erupci ze srpna 2026 činnost opět slábla. Badan Geologi (indonéská geologická služba) snížila 17. října 2026 stupeň výstrahy zpět na II (Waspada). I tak platil zákaz vstupu do 3 km od vrcholu a do 4 km v jihovýchodním směru. ^[7]

Monitoring

Sopku hlídá indonéské vulkanologické centrum PVMBG, které spadá pod Badan Geologi. Pozorovatelna stojí ve vesnici Ndokum Siroga. Sleduje zemětřesení pod sopkou, množství plynů a výšku dýmu nad kráterem. ^{[4, 6, 3]}

Fakta

Klid před probuzením v roce 2010: přes 1 200 let
Oběti 1. února 2014: 16
Oběti 22. května 2016: nejméně 7
Lidé vyhnaní z domovů (2010–2016): přes 20 000
Hlídá: PVMBG, pozorovatelna Ndokum Siroga
Stupeň výstrahy (od 17. 10. 2026): II – Waspada

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka poskládaná ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a často tvoří kopule
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se přitom tvoří magma pro sopky
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
radiokarbonové datování: určení stáří podle rozpadu uhlíku 14C, například ve zuhelnatělém dřevě zasypaném erupcí

Zdroje

Sinabung, Smithsonian Global Volcanism Program
Pallister, J. S. a kol.: Monitoring, forecasting collapse events, and mapping pyroclastic deposits at Sinabung volcano with satellite imagery. Journal of Volcanology and Geothermal Research 382 (2019), 149–163, doi:10.1016/j.jvolgeores.2018.05.012 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2019)
Primulyana, S. a kol.: Gas and ash emissions associated with the 2010–present activity of Sinabung Volcano, Indonesia. Journal of Volcanology and Geothermal Research 382 (2019), 184–196, doi:10.1016/j.jvolgeores.2017.11.018 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2019)
Status Gunung Sinabung Naik Jadi Siaga (31. 8. 2026), CNN Indonesia (2026)
Gunung Sinabung Naik Level Siaga, 615 Warga Mengungsi ke Posko Darurat (2. 9. 2026), RCTI+ (2026)
Gunung Sinabung Sudah Siaga III, Warga Diminta Waspada (6. 9. 2026), CNBC Indonesia (2026)
Status Gunung Sinabung Turun Jadi Waspada, Warga Tetap Dilarang Mendekat (17. 10. 2026), RCTI+ / iNews (2026)
Mount Sinabung, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.