Ambae

sopka – Shield, Vanuatu, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Vanuatu, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 1 496 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: -15,389°, 167,835°

Ambae (také Aoba; česká Wikipedie sopku vede pod jménem Lombenben) je ostrov ve Vanuatu, který celý tvoří obrovská štítová sopka – objemem největší v souostroví. Na vrcholu leží tři kráterová jezera. V letech 2017–2018 vybuchla tak silně, že museli celý ostrov s asi 11 000 obyvateli dvakrát evakuovat, a do vzduchu vypustila jedno z největších množství oxidu siřičitého za poslední desetiletí. ^{[1, 6, 2, 3, 4]}

Jak vypadá

Ostrov měří 16 × 38 km a je jen vrcholem čedičové štítové sopky o objemu asi 2 500 km³. Nad mořem se zvedá do výšky 1 496 m, ale od mořského dna měří asi 3 900 m. Protáhlý tvar mu dává riftová zóna ve směru severovýchod–jihozápad, posetá četnými malými struskovými kužely. ^{[1, 5]}

Na vrcholu je nejméně dvojice do sebe vnořených kalder; ta největší má průměr 6 km. V nejmladší z nich stojí široký kužel se třemi kráterovými jezery: Manaro Ngoru, Voui (Vui) a Manaro Lakua. Jezero Voui obsahuje asi 50 milionů m³ vody. ^{[1, 6, 5]}

Erupce

Dnešní vrcholové krátery vznikly výbuchy asi před 360 lety a o šedesát let později vyrostl v jezeře Voui tufový kužel – kopec ze zpevněného sopečného popela. Poslední známá erupce na úbočí, zhruba před 300 lety, zahubila obyvatele oblasti Nduindui u západního pobřeží. ^[1]

V novější době se sopka ozvala například v letech 1995 a 2005–2006 v jezeře Voui a v roce 2011 v oblasti jezera Manaro. ^[1]

Erupce 2017–2018

V polovině září 2017 začala erupce pod hladinou jezera Voui. Dne 22. září prorazila láva hladinu a v jezeře vznikl nový ostrůvek – struskový kužel. Úřady zvýšily stupeň výstrahy na 4, 25. září vyhlásily výjimečný stav a 28. září nařídily evakuaci celého ostrova. Do začátku října odešli téměř všichni z asi 11 000 obyvatel. ^{[5, 3]}

Popel, plyny a kyselé deště tehdy pokryly ostrov, poškodily úrodu a znečistily vodu. Obyvatelé se začali vracet kolem začátku roku 2018, ale v červenci 2018 výbuchy znovu zesílily. Největší vyslaly popel výš než 9 100 m nad mořem a narušily leteckou dopravu v jižním Pacifiku. V srpnu 2018 museli všichni obyvatelé odejít podruhé, na sousední ostrovy Maewo a Espiritu Santo; později se bezpečně vrátili. ^[2]

Autoři odborné studie z roku 2019 ji označují za největší sopečnou katastrofu v dějinách Vanuatu. Za období dešťů se navíc z uvolněného popela tvořily lahary – bahnotoky stékající údolími. ^{[3, 2]}

Co o něm dnes víme

Erupce prošla čtyřmi fázemi oddělenými klidnějšími obdobími: začala výlevem lávy, strombolskými výbuchy a lávovými fontánami a postupně přešla v silné výbuchy, které vynesly plyny až do stratosféry (vyšší vrstvy atmosféry). Podle měření z družic vypustila asi 3,2 milionu tun oxidu siřičitého, čímž se zařadila mezi šest erupcí s největším množstvím tohoto plynu za posledních 40 let. ^{[4, 3]}

Rozbor plynů rozpuštěných ve vyvrženém magmatu a jeho krystalů ukázal, že magma pocházelo z hloubky asi 14 km a pak se zdrželo v mělčím zásobníku 0,5 až 3 km pod povrchem. Odtud vystoupalo rychlostí asi 15 až 270 km/h, takže cesta z horní části zásobníku na povrch trvala méně než dvě minuty (studie z roku 2019). Teplota magmatu před erupcí byla asi 1 140 °C. ^{[3, 4]}

Sopku hlídá vanuatský úřad pro meteorologii a geologická rizika (VMGD), který provozuje i webovou kameru. Popel měl i dobrou stránku: zemědělci hlásili v roce 2019 bohatou úrodu, možná díky popelem obohacené půdě. Podle GVP byla sopka znovu činná od listopadu 2025 do března 2026. ^{[2, 5, 1]}

Zajímavosti

Pro místní obyvatele jsou údolí a jezera na vrcholu posvátné místo, kam podle tradice odcházejí duše zemřelých. Když se jezero Voui v září 2017 probudilo, obětovali na jeho břehu prase, aby „utišili oheň“ jezera. ^[5]

Fakta

Objem sopky: asi 2 500 km³
Evakuace: celý ostrov, asi 11 000 lidí, 2017 a 2018
Oxid siřičitý 2017–2018: asi 3,2 milionu tun
Výstup magmatu 2017–2018: 15–270 km/h
Hlídá: VMGD (Vanuatu)

Slovníček

štítová sopka: široká sopka s mírnými svahy, postavená z řídké čedičové lávy, která teče daleko
riftová zóna: pás puklin na úbočí sopky, kudy magma vystupuje na povrch mimo hlavní kráter
struskový kužel: malý kopec z nakupených pórovitých kousků lávy (strusky), které vyhodily výbuchy
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
tufový kužel: kopec ze zpevněného sopečného popela, typicky vzniklý výbuchy magmatu ve styku s vodou
strombolský výbuch: krátký výbuch, který vyhodí žhavé kusy lávy; pojmenovaný podle sopky Stromboli
stratosféra: vrstva atmosféry nad asi 10–15 km; plyny se v ní udrží déle a mohou ovlivnit podnebí
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu

Zdroje

Ambae, Smithsonian Global Volcanism Program
Volcano Watch – Observations and impacts of the 2017–2018 Ambae, Vanuatu eruption, USGS Hawaiian Volcano Observatory (2021)
Moussallam, Y. a kol.: Fast ascent rate during the 2017–2018 Plinian eruption of Ambae (Aoba) volcano: a petrological investigation. Contributions to Mineralogy and Petrology 174 (2019), 90, doi:10.1007/s00410-019-1625-z (abstrakt), Contributions to Mineralogy and Petrology (2019)
Bani, P. a kol.: Insights into the 2017–2018 Ambae eruption. Goldschmidt 2019 (abstrakt z konference), Goldschmidt Conference (2019)
Manaro Voui, Wikipedia
Lombenben, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.