TerraBeat – zemětřesení a sopky

Ambae

sopka – Shield, Vanuatu, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Vanuatu, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Shield
Nadmořská výška
1 496 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce
2026
Poloha
-15,389°, 167,835°

Ambae (také Aoba; česká Wikipedie sopku vede pod jménem Lombenben) je ostrov ve Vanuatu, který celý tvoří obrovská štítová sopka – objemem největší v souostroví. Na vrcholu leží tři kráterová jezera. V letech 2017–2018 vybuchla tak silně, že museli celý ostrov s asi 11 000 obyvateli dvakrát evakuovat, a do vzduchu vypustila jedno z největších množství oxidu siřičitého za poslední desetiletí. [1, 6, 2, 3, 4]

Jak vypadá

Ostrov měří 16 × 38 km a je jen vrcholem čedičové štítové sopky o objemu asi 2 500 km³. Nad mořem se zvedá do výšky 1 496 m, ale od mořského dna měří asi 3 900 m. Protáhlý tvar mu dává riftová zóna ve směru severovýchod–jihozápad, posetá četnými malými struskovými kužely. [1, 5]

Na vrcholu je nejméně dvojice do sebe vnořených kalder; ta největší má průměr 6 km. V nejmladší z nich stojí široký kužel se třemi kráterovými jezery: Manaro Ngoru, Voui (Vui) a Manaro Lakua. Jezero Voui obsahuje asi 50 milionů m³ vody. [1, 6, 5]

Erupce

Dnešní vrcholové krátery vznikly výbuchy asi před 360 lety a o šedesát let později vyrostl v jezeře Voui tufový kužel – kopec ze zpevněného sopečného popela. Poslední známá erupce na úbočí, zhruba před 300 lety, zahubila obyvatele oblasti Nduindui u západního pobřeží. [1]

V novější době se sopka ozvala například v letech 1995 a 2005–2006 v jezeře Voui a v roce 2011 v oblasti jezera Manaro. [1]

Erupce 2017–2018

V polovině září 2017 začala erupce pod hladinou jezera Voui. Dne 22. září prorazila láva hladinu a v jezeře vznikl nový ostrůvek – struskový kužel. Úřady zvýšily stupeň výstrahy na 4, 25. září vyhlásily výjimečný stav a 28. září nařídily evakuaci celého ostrova. Do začátku října odešli téměř všichni z asi 11 000 obyvatel. [5, 3]

Popel, plyny a kyselé deště tehdy pokryly ostrov, poškodily úrodu a znečistily vodu. Obyvatelé se začali vracet kolem začátku roku 2018, ale v červenci 2018 výbuchy znovu zesílily. Největší vyslaly popel výš než 9 100 m nad mořem a narušily leteckou dopravu v jižním Pacifiku. V srpnu 2018 museli všichni obyvatelé odejít podruhé, na sousední ostrovy Maewo a Espiritu Santo; později se bezpečně vrátili. [2]

Autoři odborné studie z roku 2019 ji označují za největší sopečnou katastrofu v dějinách Vanuatu. Za období dešťů se navíc z uvolněného popela tvořily lahary – bahnotoky stékající údolími. [3, 2]

Co o něm dnes víme

Erupce prošla čtyřmi fázemi oddělenými klidnějšími obdobími: začala výlevem lávy, strombolskými výbuchy a lávovými fontánami a postupně přešla v silné výbuchy, které vynesly plyny až do stratosféry (vyšší vrstvy atmosféry). Podle měření z družic vypustila asi 3,2 milionu tun oxidu siřičitého, čímž se zařadila mezi šest erupcí s největším množstvím tohoto plynu za posledních 40 let. [4, 3]

Rozbor plynů rozpuštěných ve vyvrženém magmatu a jeho krystalů ukázal, že magma pocházelo z hloubky asi 14 km a pak se zdrželo v mělčím zásobníku 0,5 až 3 km pod povrchem. Odtud vystoupalo rychlostí asi 15 až 270 km/h, takže cesta z horní části zásobníku na povrch trvala méně než dvě minuty (studie z roku 2019). Teplota magmatu před erupcí byla asi 1 140 °C. [3, 4]

Sopku hlídá vanuatský úřad pro meteorologii a geologická rizika (VMGD), který provozuje i webovou kameru. Popel měl i dobrou stránku: zemědělci hlásili v roce 2019 bohatou úrodu, možná díky popelem obohacené půdě. Podle GVP byla sopka znovu činná od listopadu 2025 do března 2026. [2, 5, 1]

Zajímavosti

Pro místní obyvatele jsou údolí a jezera na vrcholu posvátné místo, kam podle tradice odcházejí duše zemřelých. Když se jezero Voui v září 2017 probudilo, obětovali na jeho břehu prase, aby „utišili oheň“ jezera. [5]

Fakta

Objem sopky
asi 2 500 km³
Evakuace
celý ostrov, asi 11 000 lidí, 2017 a 2018
Oxid siřičitý 2017–2018
asi 3,2 milionu tun
Výstup magmatu 2017–2018
15–270 km/h
Hlídá
VMGD (Vanuatu)

Slovníček

štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, postavená z řídké čedičové lávy, která teče daleko
riftová zóna
pás puklin na úbočí sopky, kudy magma vystupuje na povrch mimo hlavní kráter
struskový kužel
malý kopec z nakupených pórovitých kousků lávy (strusky), které vyhodily výbuchy
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
tufový kužel
kopec ze zpevněného sopečného popela, typicky vzniklý výbuchy magmatu ve styku s vodou
strombolský výbuch
krátký výbuch, který vyhodí žhavé kusy lávy; pojmenovaný podle sopky Stromboli
stratosféra
vrstva atmosféry nad asi 10–15 km; plyny se v ní udrží déle a mohou ovlivnit podnebí
lahar
bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu

Zdroje

  1. Ambae, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Volcano Watch – Observations and impacts of the 2017–2018 Ambae, Vanuatu eruption, USGS Hawaiian Volcano Observatory (2021)
  3. Moussallam, Y. a kol.: Fast ascent rate during the 2017–2018 Plinian eruption of Ambae (Aoba) volcano: a petrological investigation. Contributions to Mineralogy and Petrology 174 (2019), 90, doi:10.1007/s00410-019-1625-z (abstrakt), Contributions to Mineralogy and Petrology (2019)
  4. Bani, P. a kol.: Insights into the 2017–2018 Ambae eruption. Goldschmidt 2019 (abstrakt z konference), Goldschmidt Conference (2019)
  5. Manaro Voui, Wikipedia
  6. Lombenben, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.