TerraBeat – zemětřesení a sopky

Kavachi

sopka – Stratovolcano, Solomon Islands, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Solomon Islands, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
-20 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poslední známá erupce
2014
Poloha
-8,991°, 157,979°

Kavachi je podmořská sopka u Šalamounových ostrovů a jedna z nejčinnějších podmořských sopek v Tichém oceánu. Její vrchol leží jen asi 20 m pod hladinou, takže opakovaně vytváří ostrůvky, které pak moře zase rozmele. Proslavila se i tím, že v jejím kráteru byli v roce 2015 nalezeni žraloci. [1, 3, 2]

Co to je

Sopka leží asi 24 km jižně od ostrova Vangunu v Západní provincii Šalamounových ostrovů. Je pojmenována po mořském bohu obyvatel ostrovů Gatokae a Vangunu, místně se jí říká také Rejo te Kavachi – „Kavachiho pec“. [1, 3]

Je to zhruba kuželovitá hora, která se zvedá z mořského dna v hloubce 1,1 až 1,2 km na severu a ještě hlubšího na jihovýchodě. Vznikla v neklidné oblasti, kde se jedna deska zasouvá pod druhou (subdukce); toto rozhraní probíhá asi 30 km jihozápadně od sopky. Její láva má složení od čediče po andezit. [1, 3]

Erupce

První zaznamenaná erupce proběhla v roce 1939. Obyvatelé okolních ostrovů ale už dříve vyprávěli o „ohni na vodě“, což mohl být popis ještě starších erupcí. Od té doby katalog GVP eviduje přes 30 jistých i nejistých erupcí. [1]

Protože je vrchol tak mělko, mísí se při erupcích magma s mořskou vodou. Vznikají freatomagmatické výbuchy, které vyhazují páru, popel a žhavé sopečné pumy. Podle anglické Wikipedie vyletovala při expedici australské vědecké agentury CSIRO v květnu 2000 roztavená láva až 70 m nad hladinu. [1, 3, 4]

Mnohokrát se sopka vynořila nad hladinu a vytvořila ostrůvek až 1 km dlouhý; na některých dokonce tekla láva. Podle anglické Wikipedie se to od roku 1939 stalo nejméně osmkrát. V roce 2003 vznikl ostrov vysoký asi 15 m, ale vlny ho brzy rozrušily. [1, 4, 3]

Větší erupce byly pozorovány v letech 2007 a 2014. V říjnu 2021 začalo podle NASA další období činnosti (katalog GVP vede léta 2020–2024 jen jako nejistou erupci) a družice Landsat 9 v dubnu a květnu 2022 zachytila kolem sopky skvrny zbarvené vody. Taková oblaka přehřáté kyselé vody podle NASA obvykle obsahují úlomky hornin a síru. [3, 1]

Žraloci v sopce

V lednu 2015 se do oblasti vydala vědecká výprava a měla štěstí – sopka byla zrovna vzácně klidná. Vědci tak mohli prozkoumat přímo činný kráter a jeho svahy: zmapovali dno, měřili teplotu vody a unikající plyny a odebrali vzorky hornin. [2]

Kamera s návnadou spuštěná do kráteru zachytila v kalné, oranžově zbarvené vodě rosolovité živočichy, malé ryby a žraloky. Podle anglické Wikipedie (s odkazem na video National Geographic z roku 2015) šlo o kladivouny bronzové a žraloky hedvábné; v kráteru žije i rejnok šestižábrovec. Média pak sopce začala říkat „Sharkcano“ (žraločí sopka). [2, 4, 3]

Ve vzorcích mikrobů převažovaly bakterie, které získávají energii chemosyntézou z reakcí se sírou místo ze slunečního světla. Na druhém vrcholu jihozápadně od hlavního vědci našli známky rozptýleného vývěru hydrotermálních tekutin ze dna. Podle autorů přítomnost žraloků otevírá nové otázky o životě kolem činných podmořských sopek. [2]

Fakta

Hloubka vrcholu
asi 20 m pod hladinou
První zaznamenaná erupce
1939
Největší dočasný ostrov
až 1 km dlouhý
Výprava do kráteru
leden 2015
Přezdívka
Sharkcano

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se přitom taví hornina a vzniká magma
čedič, andezit
sopečné horniny; čedič je tmavý a chudý na křemík (řídká láva), andezit obsahuje křemíku víc
freatomagmatický výbuch
výbuch, při kterém se magma setká s vodou, ta se prudce promění v páru a roztrhá magma na popel
sopečná puma
kus lávy vymrštěný do vzduchu, který za letu ztuhne
chemosyntéza
získávání energie z chemických látek (např. sloučenin síry) místo ze slunečního světla

Zdroje

  1. Kavachi, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Phillips, B. T., Dunbabin, M., Howell, C. a kol.: Exploring the „Sharkcano“: Biogeochemical observations of the Kavachi submarine volcano (Solomon Islands). Oceanography 29(4) (2016), 160–169, doi:10.5670/oceanog.2016.85 (abstrakt), Oceanography (The Oceanography Society) (2016)
  3. Submarine Eruption of Kavachi Volcano, NASA Earth Observatory (2022)
  4. Kavachi, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.