Bagana

sopka – Lava cone, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Lava cone

Nadmořská výška

1 855 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

2026

Poloha

-6,137°, 155,196°

Bagana je mohutný pravidelný kužel v odlehlém středu ostrova Bougainville v Papui Nové Guineji, postavený skoro celý z proudů husté lávy. Soptí téměř nepřetržitě přes 150 let a vědci ji považují za vzácně mladou sopku – při dnešním tempu by mohla vzniknout za pouhých asi 300 let. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Sopka má tvar souměrného kužele. Po všech jejích svazích stékají lávové proudy s čerstvě zachovanými jazykovitými laloky až 50 m tlustými, lemované výraznými valy ztuhlé lávy po stranách. ^{[1, 4]}

Výška vrcholu se liší podle zdroje: katalog GVP uvádí 1 855 m, anglická Wikipedie asi 1 893 m. Nedaleko leží kráterové jezero sopky Billy Mitchell. ^{[1, 4]}

Bagana je jednou ze 17 sopek, které na Bougainvillu vznikly po miocénu (podle studie D. H. Blakea z roku 1968, jak ji cituje Wikipedie). ^[4]

Erupce

Většinou Bagana nevybuchuje prudce. Z kráteru pomalu vytéká velmi hustá láva, která na vrcholu udržuje malou lávovou kopuli a stéká po svazích v tlustých balvanitých proudech. Občas ale přijde i výbušná činnost a s ní pyroklastické proudy – žhavé laviny plynů, popela a kamení. ^{[1, 3]}

Katalog GVP uvádí první erupci v roce 1842. Nejsilnější zapsaná erupce proběhla v roce 1952 a dosáhla stupně 4 na stupnici VEI. Od roku 1972 do roku 1995 trvala dlouhá erupce a současné období činnosti začalo v únoru 2000 a podle katalogu trvalo ještě v březnu 2026. ^[1]

Dne 27. října 1948 přeletěl nad Šalamounovými ostrovy americký generál Floyd L. Parks a viděl Baganu soptit. Jeho fotografie erupce otiskl časopis Life. ^[4]

Co o něm dnes víme

Tým vedený Geoffreym Wadgem změřil v roce 2018 pomocí výškových modelů terénu, sestavených hlavně z družicových dat, kolik lávy přibylo za období od jednoho do 70 let. Dlouhodobě vytéká asi 1 m³ lávy za sekundu. Kdyby to tak bylo vždy, mohla by celá sopka vzniknout asi za 300 let; mohla ale také dříve růst pomaleji a déle. ^[2]

Sousední sopka Billy Mitchell měla podle téže studie (2018) před 437 lety velkou pliniovskou erupci, při níž vznikla kaldera. Autoři soudí, že po ní se přísun magmatu mohl přesunout z Billy Mitchell k Baganě. Baganu označují za vzácnou, velmi mladou andezitovou sopku, u níž převažují lávové proudy nad vyvrženým úlomkovitým materiálem (popelem a kamením). ^[2]

Studie z roku 2019 sledovala z družic oxid siřičitý a tepelné záření sopky. Bagana trvale vypouští několik tisíc tun oxidu siřičitého denně: když teče láva, až kolem 10 000 tun, v klidových přestávkách kolem 2 500 tun. Podle autorů to znamená, že pod sopkou leží velké množství magmatu, které se na povrch nedostane, ale uvolňuje plyny. ^[3]

Lidé kolem

Podle odhadu GVP žije do 10 km od ní asi 400 lidí a do 30 km necelých 8 000. ^[1]

Fakta

Rychlost vytékání lávy

dlouhodobě asi 1 m³ za sekundu

Oxid siřičitý

několik tisíc t denně, při vytékání lávy až 10 000 t

Možné stáří kužele

asi 300–500 let při dnešním tempu

Nejsilnější zapsaná erupce

1952, VEI 4

Slovníček

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku; její láva je hustá a teče pomalu

lávová kopule

kupa velmi husté lávy, která se nad průduchem hromadí, místo aby odtekla

pyroklastický proud

žhavá směs plynů, popela a kamení, která se valí po svahu sopky velkou rychlostí

miocén

období mladších třetihor, zhruba před 23 až 5 miliony let

pliniovská erupce

velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem plynů a popela, pojmenovaná po Pliniovi mladším, který popsal výbuch Vesuvu roku 79

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupce od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

Zdroje

1. Bagana, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Wadge, G., McCormick Kilbride, B. T., Edmonds, M., Johnson, R. W.: Persistent growth of a young andesite lava cone: Bagana volcano, Papua New Guinea. Journal of Volcanology and Geothermal Research (2018), doi:10.1016/j.jvolgeores.2018.03.012 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2018)
3. McCormick Kilbride, B. T., Mulina, K., Wadge, G., Johnson, R. W., Itikarai, I., Edmonds, M.: Multi-year Satellite Observations of Sulfur Dioxide Gas Emissions and Lava Extrusion at Bagana Volcano, Papua New Guinea. Frontiers in Earth Science 7 (2019), doi:10.3389/feart.2019.00009 (abstrakt), Frontiers in Earth Science (2019)
4. Bagana, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.