Ulawun

sopka – Stratovolcano, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 334 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2025
Poloha: -5,050°, 151,330°

Ulawun je pravidelný sopečný kužel na ostrově Nová Británie v Papui Nové Guineji a jedna z nejčastěji činných sopek země. Měří 2 334 m a je nejvyšší sopkou Bismarckova oblouku. V roce 2019 vyvrhl popel do výšky 13 až přes 19 km a tisíce lidí musely opustit domovy. ^{[1, 6, 4, 3]}

Jak vznikl

Ulawun patří k Bismarckovu sopečnému oblouku, řadě sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou (subdukce). Podle anglické Wikipedie se tu deska Šalamounova moře zanořuje pod Jižní Bismarckovu desku. ^{[1, 6]}

Jak vypadá

Hora je stratovulkán, tedy kužel navrstvený z lávy a sopečného popela. Vyrůstá nad severním pobřežím Nové Británie, asi 130 km jihozápadně od města Rabaul. Horních zhruba 1 000 m je holých, bez vegetace. Říká se jí také Otec; sousední sopka Bamus za nízkým sedlem je Jižní syn. ^{[1, 6]}

Na severozápadním a východním svahu stojí menší vedlejší kužele. Severozápadní stranu prořezává údolí se strmými stěnami a na jihu je výrazný sráz ve směru západ–východ, který možná vznikl velkým sesuvem části hory. ^[1]

Erupce

Nejstarší zaznamenaná erupce je z března 1700; podle anglické Wikipedie ji popsal anglický mořeplavec William Dampier. Katalog GVP od té doby eviduje kolem padesáti erupcí, většinu z nich v posledních sto letech. ^{[1, 6]}

Ve 20. století byly erupce až do roku 1967 jen mírně výbušné. Od roku 1970 přišlo několik silnějších, které vytvořily lávové proudy a pyroklastické proudy – žhavé laviny plynu, popela a kamení řítící se po svazích. Ty výrazně přetvořily vrcholový kráter. ^[1]

Silnou erupci s indexem VEI 4 (stupnice síly výbuchu od 0 do 8) zapsal katalog GVP od 28. září do 1. listopadu 2000. Podle české Wikipedie tehdy z okolí sopky evakuovali asi 4 000 lidí. ^{[1, 7]}

Další erupce s VEI 3 trvala od července do prosince 2023. Podle anglické Wikipedie sloupec popela 20. listopadu 2023 vystoupal asi do 15 km, úřady zvýšily výstrahu až na nejvyšší stupeň 4 a po severozápadním a jižním svahu sjely pyroklastické proudy. Zatím poslední erupci eviduje GVP od 27. března do 7. dubna 2025 (VEI 2). ^{[1, 6]}

Erupce roku 2019

Sopka byla několik týdnů neklidná a 26. června 2019 ráno vybuchla. Sloupec popela podle družicových snímků dosáhl 13–15 km; podle jiných zdrojů až přes 19 km. Lety na nedaleké letiště Hoskins byly zrušeny. ^{[5, 4, 3]}

Láva přeťala hlavní silnici ostrova (New Britain Highway) na třech místech. Podle novin Post-Courier opustilo domovy přes 5 000 lidí, chyběla ale auta a odchod se zdržel. Zranění podle zprávy ABC hlášena nebyla. ^[4]

Rok 2019 byl rušný i potom. Podle konferenčního příspěvku vědců z Victoria University of Wellington následovala 3. srpna druhá stejně silná erupce (VEI 4) a 1. října erupce z boku hory. Všechny tři erupce měly jen slabé předzvěsti v otřesech a začaly i skončily během méně než 24 hodin. ^[3]

Co o něm dnes víme

Erupce z června 2019 se stala zkouškou, kolik se dá o výbuchu zjistit na dálku. Tým, jehož první autorkou je K. McKee, ji v roce 2021 zrekonstruoval z družicových snímků, z infrazvuku (zvuku tak hlubokého, že ho lidské ucho neslyší) zachyceného vzdálenými stanicemi a z detekce blesků v oblaku popela. Zjistili, že erupce začala asi 38 hodin předtím, než družice uviděly popel, a to fází, kdy unikal hlavně plyn. ^[2]

Autoři došli k závěru, že vzdálená pozorování dokážou sledovat průběh erupce i u špatně hlídaných sopek, ale data zatím přicházejí příliš pozdě a je těžké je rychle spojit dohromady. ^[2]

Rozbor vyvržených hornin z roku 2019 (konferenční abstrakt z roku 2022, tedy předběžné výsledky) ukazuje, že šlo o pliniovské erupce – velmi silné výbuchy s vysokým sloupcem popela – z čedičového magmatu. Takové erupce jsou u čediče, řídkého magmatu chudého na křemík, vzácné; autoři je označují za nejmladší známé na světě. Spustilo je podle nich vniknutí nové dávky čedičového magmatu bohatého na vodu, po kterém magma rychle vystoupalo k povrchu. ^[3]

Monitoring

Ulawun sleduje Rabaulská vulkanologická observatoř (Rabaul Volcanological Observatory). Pro svou činnost a blízkost obydlených míst byl zařazen mezi Sopky desetiletí – 16 sopek, kterým věda věnuje zvláštní pozornost. V okolí žije několik tisíc lidí. ^{[7, 6]}

Fakta

Nejstarší zaznamenaná erupce: 1700
Nejsilnější erupce: 2000 a 2019, VEI 4
Evakuace 2019: přes 5 000 lidí
Sopka desetiletí: ano (jedna z 16)
Observatoř: Rabaul Volcanological Observatory

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
subdukce: podsouvání jedné litosférické desky pod druhou; nad místem, kde se deska zanořuje, vznikají sopky
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu rychlostí desítek až stovek km/h
VEI: index vulkanické explozivity – stupnice síly výbuchu od 0 (slabý) do 8 (největší známé erupce)
pliniovská erupce: velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem plynu a popela, který sahá do výšky mnoha kilometrů
čedič: tmavá sopečná hornina z řídkého magmatu chudého na křemík
infrazvuk: zvuk s tak nízkou frekvencí, že ho lidské ucho neslyší; šíří se na velké vzdálenosti

Zdroje

Ulawun, Smithsonian Global Volcanism Program
McKee, K. a kol.: Evaluating the state-of-the-art in remote volcanic eruption characterization Part II: Ulawun volcano, Papua New Guinea. Journal of Volcanology and Geothermal Research 420 (2021), 107381, doi:10.1016/j.jvolgeores.2021.107381 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2021)
Rebecchi, M., Schipper, I., Werner, C.: Mafic recharge and diffusive re-equilibration of mafic elements in the lead-up to the world's youngest basaltic Plinian eruption: the 2019 eruptive sequence at Ulawun volcano, Papua New Guinea. Goldschmidt 2022 Abstract, doi:10.46427/gold2022.10838, Goldschmidt Conference (2022)
Papua New Guinea volcano erupts, sending residents fleeing, ABC News (2019)
Hundreds evacuated in PNG after volcano erupts, RNZ (2019)
Ulawun, Wikipedia
Ulawun, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.