TerraBeat – zemětřesení a sopky

Karkar

sopka – Stratovolcano, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 839 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1979
Poloha
-4,647°, 145,976°

Karkar je oválný ostrov u severního pobřeží Papuy Nové Guineje, který celý tvoří jediná sopka. Její vrchol uťaly dvě kaldery vnořené do sebe a v té vnitřní se nachází kužel Bagiai, odkud pochází většina erupcí od roku 1643. Na úrodných svazích žijí desítky tisíc lidí; při erupci v roce 1979 tu zahynuli dva vulkanologové. [1, 6, 7, 2]

Jak vypadá

Ostrov měří asi 19 × 25 km a je porostlý lesem a plantážemi. Pobřeží lemují korálové útesy. Od pevniny ho dělí průliv Isumrud. [1, 7, 6]

Na vrcholu jsou dvě kaldery – propadliny po mohutných erupcích. Vnější, široká 5,5 km, vznikla při jedné či více erupcích, z nichž poslední proběhla asi před 9 000 lety. Vnitřní kaldera má průměr 3,2 km, strmé stěny vysoké 300 m a vznikla někdy před 1 500 až 800 lety. Její dno pokrývají mladé, většinou ještě nezarostlé proudy andezitové lávy. [1]

Menší sopečné kužely stojí i na severním a jižním svahu. Od severního okraje vnější kaldery se táhne řada drobných kuželů téměř až k pobřeží. [1]

Erupce

Nejstarší zaznamenaná erupce je z roku 1643. Další následovaly hlavně v 19. a 20. století a většina z nich vycházela z kužele Bagiai uvnitř vnitřní kaldery. Při erupci v letech 1974–1975 pokryl lávový proud téměř 70 % dna vnitřní kaldery. [1, 6]

V lednu 1979 začala erupce u jihovýchodního úpatí kužele Bagiai a trvala do srpna. Dne 8. března 1979 při ní zahynuli Robin Cooke, vládní vulkanolog působící na observatoři v Rabaulu, a jeho kolega Elias Ravian. Podle archivu Australské národní univerzity je zabily plyny ze sopky. [1, 2, 6]

V letech 2012–2014 zaznamenal katalog GVP několik nejistých projevů činnosti; česká Wikipedie uvádí jako poslední erupci březen 2014. [1, 7]

Lidé kolem

Na ostrově žije podle Wikipedie 65 000 až 70 000 lidí. Mluví jazykem waskia, který patří k papuánským jazykům, a jazykem takia z austronéské rodiny. Mluvčí jazyka takia obývají jižní polovinu ostrova. [7, 6, 5]

Sopečná půda je velmi úrodná. Na plantážích se pěstuje hlavně kakaovník a kokosová palma, které jsou hlavními vývozními plodinami, a také palma areková. [7, 6]

Zajímavosti

Na počest obou zahynulých vulkanologů vydala geologická služba Papuy Nové Guineje sborník 25 odborných prací o sopkách země, nazvaný Cooke-Ravian Volume of Volcanological Papers. Obsahuje i podrobné studie karkarských láv. [3]

V roce 2019 popsali biologové z Karkaru nový druh gekona rodu Cyrtodactylus, který žije jen na tomto ostrově. Upozornili, že by ho velká výbušná erupce mohla úplně vyhubit. [4]

Fakta

Vnitřní kaldera
průměr 3,2 km, hloubka 300 m
Oběti erupce 1979
2 vulkanologové (R. Cooke, E. Ravian)
Obyvatel ostrova
asi 65 000–70 000
Jazyky
waskia, takia

Slovníček

kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
andezit
středně kyselá sopečná hornina typická pro sopky nad subdukčními zónami
austronéské jazyky
velká rodina jazyků rozšířená od Madagaskaru přes Indonésii po Tichomoří
papuánské jazyky
souhrnné označení stovek jazyků Nové Guineje a okolí, které nepatří k austronéským

Zdroje

  1. Karkar, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Cooke, Robin John Seymour (archivní záznam), ANU Archives, Australian National University
  3. Newhall, C. G.: Cooke-Ravian Volume of Volcanological Papers (recenze). Eos 64 (28), 1983, s. 452, doi:10.1029/eo064i028p00452-03, Eos (1983)
  4. Kraus, F., Weijola, V.: New species of Cyrtodactylus (Squamata: Gekkonidae) from Karkar Island, Papua New Guinea. Zootaxa 4695 (6), 2019, doi:10.11646/zootaxa.4695.6.3, Zootaxa (2019)
  5. McSwain, R.: Kulbob and Manub: Past and Future Creator Deities of Karkar Island. Pacific Studies 17 (4), 1994, s. 11–28 (úvod přes OpenAlex), Pacific Studies (1994)
  6. Karkar Island, Wikipedia
  7. Karkar, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.