Karkar
sopka – Stratovolcano, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
- Kde
- Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 1 839 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
- Poslední známá erupce
- 1979
- Poloha
- -4,647°, 145,976°
Karkar je oválný ostrov u severního pobřeží Papuy Nové Guineje, který celý tvoří jediná sopka. Její vrchol uťaly dvě kaldery vnořené do sebe a v té vnitřní se nachází kužel Bagiai, odkud pochází většina erupcí od roku 1643. Na úrodných svazích žijí desítky tisíc lidí; při erupci v roce 1979 tu zahynuli dva vulkanologové. [1, 6, 7, 2]
Jak vypadá
Ostrov měří asi 19 × 25 km a je porostlý lesem a plantážemi. Pobřeží lemují korálové útesy. Od pevniny ho dělí průliv Isumrud. [1, 7, 6]
Na vrcholu jsou dvě kaldery – propadliny po mohutných erupcích. Vnější, široká 5,5 km, vznikla při jedné či více erupcích, z nichž poslední proběhla asi před 9 000 lety. Vnitřní kaldera má průměr 3,2 km, strmé stěny vysoké 300 m a vznikla někdy před 1 500 až 800 lety. Její dno pokrývají mladé, většinou ještě nezarostlé proudy andezitové lávy. [1]
Menší sopečné kužely stojí i na severním a jižním svahu. Od severního okraje vnější kaldery se táhne řada drobných kuželů téměř až k pobřeží. [1]
Erupce
Nejstarší zaznamenaná erupce je z roku 1643. Další následovaly hlavně v 19. a 20. století a většina z nich vycházela z kužele Bagiai uvnitř vnitřní kaldery. Při erupci v letech 1974–1975 pokryl lávový proud téměř 70 % dna vnitřní kaldery. [1, 6]
V lednu 1979 začala erupce u jihovýchodního úpatí kužele Bagiai a trvala do srpna. Dne 8. března 1979 při ní zahynuli Robin Cooke, vládní vulkanolog působící na observatoři v Rabaulu, a jeho kolega Elias Ravian. Podle archivu Australské národní univerzity je zabily plyny ze sopky. [1, 2, 6]
V letech 2012–2014 zaznamenal katalog GVP několik nejistých projevů činnosti; česká Wikipedie uvádí jako poslední erupci březen 2014. [1, 7]
Lidé kolem
Na ostrově žije podle Wikipedie 65 000 až 70 000 lidí. Mluví jazykem waskia, který patří k papuánským jazykům, a jazykem takia z austronéské rodiny. Mluvčí jazyka takia obývají jižní polovinu ostrova. [7, 6, 5]
Sopečná půda je velmi úrodná. Na plantážích se pěstuje hlavně kakaovník a kokosová palma, které jsou hlavními vývozními plodinami, a také palma areková. [7, 6]
Zajímavosti
Na počest obou zahynulých vulkanologů vydala geologická služba Papuy Nové Guineje sborník 25 odborných prací o sopkách země, nazvaný Cooke-Ravian Volume of Volcanological Papers. Obsahuje i podrobné studie karkarských láv. [3]
V roce 2019 popsali biologové z Karkaru nový druh gekona rodu Cyrtodactylus, který žije jen na tomto ostrově. Upozornili, že by ho velká výbušná erupce mohla úplně vyhubit. [4]
Fakta
- Vnitřní kaldera
- průměr 3,2 km, hloubka 300 m
- Oběti erupce 1979
- 2 vulkanologové (R. Cooke, E. Ravian)
- Obyvatel ostrova
- asi 65 000–70 000
- Jazyky
- waskia, takia
Slovníček
- kaldera
- velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
- andezit
- středně kyselá sopečná hornina typická pro sopky nad subdukčními zónami
- austronéské jazyky
- velká rodina jazyků rozšířená od Madagaskaru přes Indonésii po Tichomoří
- papuánské jazyky
- souhrnné označení stovek jazyků Nové Guineje a okolí, které nepatří k austronéským
Zdroje
- Karkar, Smithsonian Global Volcanism Program
- Cooke, Robin John Seymour (archivní záznam), ANU Archives, Australian National University
- Newhall, C. G.: Cooke-Ravian Volume of Volcanological Papers (recenze). Eos 64 (28), 1983, s. 452, doi:10.1029/eo064i028p00452-03, Eos (1983)
- Kraus, F., Weijola, V.: New species of Cyrtodactylus (Squamata: Gekkonidae) from Karkar Island, Papua New Guinea. Zootaxa 4695 (6), 2019, doi:10.11646/zootaxa.4695.6.3, Zootaxa (2019)
- McSwain, R.: Kulbob and Manub: Past and Future Creator Deities of Karkar Island. Pacific Studies 17 (4), 1994, s. 11–28 (úvod přes OpenAlex), Pacific Studies (1994)
- Karkar Island, Wikipedia
- Karkar, Wikipedie
Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.