Tofua

sopka – Caldera, Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions

Kde

Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions

Typ (GVP)

Caldera

Nadmořská výška

515 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

2026

Poloha

-19,750°, -175,070°

Tofua je neobydlený zalesněný ostrov v souostroví Tonga, který tvoří vrchol velké sopky s kalderou a sladkovodním jezerem uprostřed. Soptit ho viděl už kapitán Cook v roce 1774 a o patnáct let později tu přistál kapitán Bligh po vzpouře na lodi Bounty. Kužel Lofia soptí podle katalogu GVP od října 2015 (ještě v březnu 2026) a v letech 2023 a 2025 v něm výpravy pozorovaly lávové jezero. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Ostrov leží ve skupině Haʻapai uprostřed Tongy a má plochu asi 80 km². Je to vynořený vrchol velkého stratovulkánu; nejvyšší bod měří 515 m. Se sousedním ostrovem Kao ho spojuje podmořský hřbet. ^{[1, 2]}

Vrchol zabírá kaldera široká 5 km, jejíž stěny spadají asi o 500 m. Velkou část zaplňuje studené sladkovodní jezero, jehož hladina leží jen 30 m nad mořem; podle Wikipedie je hluboké asi 500 m. ^{[1, 2]}

Na severním konci jezera vyrostly po vzniku kaldery tři kužely. Nejvýchodnější má tři krátery a vyšly z něj mladé lávové proudy z čedičového andezitu, některé až do jezera. Největší a nejsevernější je Lofia: její kráter je široký 70 m a hluboký 120 m, má ploché dno ze ztuhlé lávy a unikají z něj horké plyny. ^[1]

Jak vznikl

Tofua patří k sopečnému oblouku Tonga–Kermadec, který se táhne od Nového Zélandu k Fidži. Vzniká nad subdukční zónou, kde se Pacifická deska zasouvá pod Indoaustralskou. Ostrov leží asi 100 km nad velmi činnou zónou zemětřesení. ^[2]

Kaldera vznikla podle Wikipedie při velké erupci asi před 1 000 lety, jejíž usazeniny doletěly i na ostrovy vzdálené přes 40 km. Pliniovskými erupcemi (velmi silnými výbuchy s vysokým sloupcem popela) a ignimbrity na Tofue se zabývala studie Caulfielda a kolegů z roku 2011. ^{[2, 3]}

Erupce

Historické erupce byly většinou malé výbuchy z kužele Lofia na severním okraji kaldery. Katalog GVP vede první v červnu 1774 a další mimo jiné v letech 1854, 1885, 1906 a 1958–1960. Při erupcích v letech 1958–1959 většina tehdejších obyvatel ostrov opustila na rok i déle. ^{[1, 2]}

Lofia soptila podle katalogu GVP od března 2004 do října 2014 a po roční přestávce znovu; erupce, která začala v říjnu 2015, trvala podle katalogu GVP ještě v březnu 2026. V roce 2023 zahlédl štáb pořadu Nova americké televize PBS v kuželu Lofia aktivní lávové jezero a další výprava ho viděla znovu v roce 2025 – podle jejího odhadu bylo o něco menší než basketbalové hřiště. ^{[1, 2]}

Historie

Kapitán James Cook proplul v roce 1774 mezi Tofuou a Kao, aniž by přistál, a viděl nad ostrovem stoupat kouř. ^{[2, 1]}

V roce 1789 vypukla asi 30 námořních mil od Tofuy vzpoura na lodi Bounty. Kapitán William Bligh doplul s 18 věrnými muži v otevřeném člunu nejprve na Tofuu, kde se ukryli v jeskyni. Místní obyvatelé tu ukamenovali námořníka Johna Nortona – jedinou oběť celé plavby. Bligh pak za 41 dní doplul až do Kupangu na Timoru. ^[2]

Při sčítání v roce 1996 žilo na ostrově pět lidí a od roku 2006 je považován za neobydlený. Lidé sem jezdí pěstovat kavu a občas přespávají v chatrčích v opuštěné vesnici Manaka. ^[2]

Příroda

Od roku 2001 je ostrov národním parkem. Roste tu největší souvislý nedotčený tropický vlhký les Tongy a BirdLife International ho vede jako významné ptačí území, kde žije například dva druhy ovocných holubů a papoušek lori modrotemenný. ^[2]

Fakta

Kaldera

5 km široká, stěny asi 500 m

Kráter Lofia

70 m široký, 120 m hluboký

Národní park

od roku 2001

Lávové jezero

pozorováno 2023 a 2025 (podle Wikipedie)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

čedičový andezit

tmavá sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se taví hornina a vzniká magma

ignimbrit

hornina z usazenin žhavých pyroklastických proudů, často po velké výbušné erupci

lávové jezero

jezero roztavené lávy v kráteru, které zůstává tekuté, protože ho zespodu stále zásobuje magma

kava

tichomořská rostlina, z jejíhož kořene se připravuje tradiční nápoj

Zdroje

1. Tofua, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Tofua, Wikipedia
3. Caulfield, J. T., Cronin, S. J., Turner, S. P., Cooper, L. B.: Mafic Plinian volcanism and ignimbrite emplacement at Tofua volcano, Tonga. Bulletin of Volcanology 73 (2011), 1259–1277, doi:10.1007/s00445-011-0477-9 (bibliografický záznam), Bulletin of Volcanology (2011)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.