Taupo

sopka – Caldera, New Zealand, Tonga-Kermadec Volcanic Regions

Kde

New Zealand, Tonga-Kermadec Volcanic Regions

Typ (GVP)

Caldera

Nadmořská výška

760 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

260

Poloha

-38,781°, 175,893°

Taupo je obří sopka uprostřed Severního ostrova Nového Zélandu, jejíž kalderu dnes vyplňuje jezero Taupō. Je to nejaktivnější ryolitová sopka sopečné zóny Taupo: před desítkami tisíc let zde proběhla zatím poslední supererupce na Zemi a kolem roku 232 n. l. jedna z nejprudších erupcí posledních tisíciletí. ^{[1, 2, 5, 6]}

Co to je

Na první pohled tu žádnou horu neuvidíte. Taupo je kaldera – rozlehlá propadlina široká zhruba 35 km s nezřetelnými okraji, kterou z velké části zalilo jezero Taupō. Sopka sama zabírá jen severní polovinu jezera a malé okolí. ^{[1, 2]}

GVP ji uvádí jako učebnicový příklad „obrácené sopky“: krajina se nesvažuje od vrcholu dolů, ale naopak klesá dovnitř, k místu posledních erupcí. Sopka soptí přes 300 000 let a je součástí sopečné zóny Taupo, která se táhne od Ruapehu na jihu až k ostrovu Whakaari / White Island v zálivu Bay of Plenty. ^{[1, 2, 7]}

Supererupce Oruanui

Největší známou erupcí Tauponu byla erupce Oruanui. Vyvrhla asi 1 170 km³ tefry (úlomků vyvržených do vzduchu), což odpovídá zhruba 530 km³ magmatu. S indexem VEI 8 jde o zatím poslední supererupci na planetě. ^{[1, 5]}

Její stáří se ve zdrojích liší: GVP uvádí asi 22 600 let, novější datování citované anglickou Wikipedií (Dong a kol., 2022) asi 25 700 let. Erupce trvala zřejmě několik měsíců a při ní se propadla velká část dnešní kaldery. ^{[1, 5]}

Popel pokryl většinu Severního ostrova i sever Jižního ostrova vrstvou kolem 10 cm. Na Chathamských ostrovech, asi 850 km daleko, ho napadlo až 18 cm a stopy se našly i v ledu Západní Antarktidy. ^[5]

Erupce kolem roku 232

Od konce poslední doby ledové vybuchoval Taupo často z mnoha míst v jezeře i na jeho okrajích. Zatím poslední velká erupce vyšla asi před 1 800 lety z několika průduchů na trhlině u útesů Horomatangi. Byla to největší erupce Nového Zélandu za celý holocén (posledních asi 11 700 let). ^{[1, 2]}

Podle letokruhů stromu zabitého erupcí ji vědci v roce 2012 datovali na rok 232 n. l. s nejistotou asi 8 let. Probíhala v několika fázích; sloupec popela vystoupal až do 40 km a hlavní pyroklastický proud se řítil rychlostí 250–300 m za sekundu. ^[6]

Tento proud – žhavá lavina plynů a úlomků – přeskočil i okolní pohoří, trval nejvýš asi 15 minut a jeho uloženiny pokryly asi 20 000 km² Severního ostrova. ^{[1, 2, 6]}

Neklid v letech 2022–2023

V květnu 2022 začal pod jezerem Taupō roj zemětřesení a dno jezera se začalo zvedat. V září 2022 zvýšila služba GeoNet stupeň sopečné výstrahy z 0 na 1 (menší neklid), u Tauponu poprvé. Letecký kód zůstal po celou dobu zelený. ^[4]

Nejsilnější otřes, magnitudy 5,7, přišel 30. listopadu 2022 asi 9 km pod jezerem. Útes Horomatangi se při něm zvedl o 18 cm a posunul o 16 cm k jihovýchodu. Zemětřesení vyvolalo v jezeře malou vlnu tsunami a podvodní sesuv u Wharewaka Point druhou, která zaplavila břeh. ^[4]

Do jara 2023 se pod jezerem zaznamenalo přes 1 800 zemětřesení a dno se zvedalo asi o 6 cm ročně. Pak činnost slábla a 30. května 2023 GeoNet stupeň výstrahy vrátil na 0. ^{[3, 4]}

Podobné epizody neklidu nejsou nic neobvyklého: podle GeoNetu jich vědci za posledních 150 let znají nejméně 18, včetně jedné v roce 2019, a žádná neskončila erupcí. ^{[3, 4]}

Monitoring

Sopku sleduje novozélandská služba GeoNet. Měří zemětřesení i pohyby terénu (přístroji GNSS kolem jezera) a vydává zprávy o stupni sopečné výstrahy. V době psaní tohoto textu (říjen 2026) uváděla stupeň 0, tedy bez neklidu. ^{[2, 4]}

Fakta

Největší erupce

Oruanui, VEI 8, asi 1 170 km³ tefry

Poslední velká erupce

asi 232 n. l.

Plocha zasažená proudem z roku 232

asi 20 000 km²

Epizody neklidu za 150 let

nejméně 18, žádná nevedla k erupci

Observatoř

GeoNet / GNS Science

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

ryolit

sopečná hornina velmi bohatá na křemík; její magma je husté a plyny z něj unikají výbušně

tefra

všechny úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – od jemného popela po velké kusy pemzy

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc

supererupce

erupce s indexem VEI 8, při které sopka vyvrhne přes 1 000 km³ materiálu

pyroklastický proud

žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se valí po zemi velkou rychlostí

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové

Zdroje

1. Taupo, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Taupō Volcano, GeoNet (GNS Science)
3. Volcanic Activity Bulletin TP-2023/03: Taupō Volcano remains in minor unrest, 5. 4. 2023, GeoNet (GNS Science) (2023)
4. Volcanic Activity Bulletin TP-2023/04: Volcanic activity at Taupō Volcano is now back to background levels. The Volcanic Alert Level is lowered to Level 0, 30. 5. 2023, GeoNet (GNS Science) (2023)
5. Oruanui eruption, Wikipedia
6. Hatepe eruption, Wikipedia
7. Taupō Volcano, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.