Meidob Volcanic Field

sopka – Volcanic field, Sudan, Northern Africa Volcanic Regions

Kde

Sudan, Northern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Volcanic field

Nadmořská výška

2 000 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2 950 př. n. l.

Poloha

15,320°, 26,470°

Meidob je rozlehlé sopečné pole v súdánském Dárfúru, na jižním okraji Sahary. Na ploše asi 5 000 km² je tu skoro 700 sopečných center, hlavně malých kuželů ze strusky. Naposledy tu soptilo asi před 5 000 lety a místní pověsti možná na nějakou erupci vzpomínají. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Pole leží daleko od okrajů litosférických desek, uprostřed africké pevniny. Tvoří severovýchodní konec dárfúrské sopečné provincie a stojí na takzvaném dárfúrském dómu – vyzdviženém podloží ze starých prekambrických vyvřelých a přeměněných hornin. ^{[1, 2]}

Proč tu sopky jsou, se vysvětluje nejčastěji plášťovým chocholem: proudem horkého materiálu, který stoupá z hlubokého zemského pláště. Podle Wikipedie je to nejpravděpodobnější vysvětlení; navrhovaná byla i představa, že se tu stýkají tři zlomové zóny (trojné spojení), ta je ale pro nedostatek důkazů zpochybňována. ^[2]

Sopečná činnost tu začala asi před 6,8 milionu let a trvala až do holocénu (současné doby poledové). Celkem tu podle odhadů citovaných Wikipedií vyvřelo 1 400 až 1 800 km³ horniny. ^[2]

Jak vypadá

Pole je protažené od západu k východu, asi 100 km dlouhé a 50 km široké. Převládají v něm kužely ze sopečné strusky a jejich čedičové lávové proudy, které se slily do široké lávové plošiny. ^{[1, 2]}

Ve střední části pole jsou mladší útvary: lávové proudy z fonolitu, vrstvy pemzy z trachytu, uloženiny žhavých sopečných proudů (ignimbrity), lávové kopule, tufové prstence a maary – široké krátery po výbuších, při kterých se magma setkalo s podzemní vodou. ^[1]

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 2 000 m, podle Wikipedie dosahuje centrální plošina nejvýš 1 800 m. ^{[1, 2]}

Erupce

Nejmladší datované erupce proběhly asi před 5 000 lety a zanechaly tufový prstenec a lávový proud. Wikipedie uvádí stáří 4 900 ± 520 let, určené termoluminiscencí a podle vrstev popela. ^{[1, 2]}

Katalog GVP uvádí z doby asi před 8 000 až 5 000 lety několik výbušných erupcí se stupněm VEI 4. Podle Wikipedie se jedna holocenní erupce intenzitou blížila erupci pliniovského typu. ^{[1, 2]}

Kráter Malha

Mezi krátery je Malha, asi 1 050 m široký a 150 m hluboký. Uprostřed jeho dna je slané jezírko a několik pramenů napájených z podzemní vody. Je to jediný kráter v Meidobu, ve kterém dodnes zůstává voda. Lid Fur tu získával sůl a pro lid Midob byl kráter zdrojem vody. ^[2]

Na počátku holocénu bylo v oblasti vlhčeji a v kráterech vznikala jezera, první asi před 12 100 lety, v Malze asi před 8 290 lety. Malha od té doby dvakrát zčásti nebo úplně vyschla – asi před 7 000 lety a před 2 300 až 2 200 lety. ^[2]

Fumaroly tu nejsou. Místní pověsti ale vyprávějí o ohni, který šlehal z Malhy, o zvucích a o kolísání hladiny jezera – možná jde o vzpomínku na sopečnou činnost. ^[2]

Fakta

Počet sopečných center

skoro 700

Začátek činnosti

asi před 6,8 milionu let

Kráter Malha

asi 1 050 m široký, 150 m hluboký, se slaným jezírkem

Slovníček

sopečné pole

oblast s mnoha malými sopkami, z nichž každá většinou vybuchla jen jednou

struskový kužel

menší sopečný kopec nasypaný z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky)

prekambrium

nejstarší období dějin Země, skončilo asi před 540 miliony let

plášťový chochol

proud horkého materiálu stoupající z hlubokého zemského pláště; nad ním vznikají sopky i daleko od okrajů desek

holocén

současná doba poledová, posledních zhruba 11 700 let

fonolit, trachyt

sopečné horniny bohaté na sodík a draslík; jejich láva je hustá

ignimbrit

hornina z uloženin žhavých proudů sopečného popela a pemzy

tufový prstenec

nízký val z popela kolem kráteru, který vznikl výbuchem magmatu ve styku s vodou

maar

široký mělký kráter po výbuchu, při kterém se magma setkalo s podzemní vodou

termoluminiscence

metoda určení stáří podle světla, které hornina uvolní při zahřátí v laboratoři; ukáže, kdy byla naposledy silně zahřátá

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

pliniovská erupce

velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem popela, pojmenovaná po Pliniovi mladším, který popsal výbuch Vesuvu

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Meidob Volcanic Field, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Meidob volcanic field, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.