Džabal Marra (Marra, Jebel)

sopka – Volcanic field, Sudan, Northern Africa Volcanic Regions

Kde

Sudan, Northern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Volcanic field

Nadmořská výška

3 042 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2 000 př. n. l.

Poloha

12,950°, 24,270°

Džabal Marra (Jebel Marra) je rozlehlé sopečné pohoří v Dárfúru na západě Súdánu, s výškou 3 042 m nejvyšší hory země. Na jeho vrcholu leží kaldera Deriba se dvěma jezery, která vznikla asi před 3 500 lety při mohutné výbušné erupci. Horké prameny a fumaroly ukazují, že sopka jen spí. ^{[1, 4, 2]}

Jak vznikl

Sopky Džabal Marra neleží na okraji litosférické desky, ale uprostřed africké pevniny. Stojí na takzvaném Dárfúrském dómu – rozsáhlém vyklenutí zemské kůry, které podle NASA zřejmě souvisí s plášťovým chocholem, tedy proudem horkého materiálu stoupajícím z hlubokého zemského pláště. ^{[2, 1, 3]}

Podle Wikipedie tu sopečná činnost začala asi před 15 miliony let. Nejstarší jsou čedičové lávové proudy, které později překryly mocné vrstvy uloženin pyroklastických proudů. ^{[3, 1]}

Jak vypadá

Sopečné pole zabírá velkou část pohoří Marra. Na severu z krajiny vystupují osamělé skalní věže a suky z trachytové lávy (husté lávy bohaté na sodík a draslík), zbytky dávných průduchů obnažené erozí. Jsou tu i mladé sypané kužely a čedičové proudy. ^[1]

Na jižním konci pole leží kaldera Deriba – propadlina široká asi 5 km se strmými stěnami. Vznikla, když se po vyprázdnění zásobárny magmatu zřítily horniny nad ní. Uvnitř kaldery později vznikl menší kráter s kuželem. ^{[1, 2]}

V kaldeře jsou dvě jezera: jedno vyplňuje vnitřní kráter, druhé leží u severovýchodní stěny. Mohou je napájet horké prameny i dešťová voda. Podle Wikipedie je větší jezero zelené a slané, kdežto jezero v kuželu je sladší a hluboké asi 108 m. ^{[2, 3]}

Díky výšce má hora podle NASA mírné podnebí a hodně srážek. Česká Wikipedie zmiňuje, že tu přežívají zbytky středomořské květeny. ^{[2, 5]}

Erupce

Kaldera Deriba vznikla podle GVP asi před 3 500 lety. Erupce vyvrhla obrovské množství pemzy, která padala z oblohy, a pyroklastické proudy – žhavé laviny plynu, popela a kamení – dosáhly přes 30 km od sopky. Katalog ji hodnotí stupněm 4 na stupnici VEI. ^[1]

Podle Wikipedie šlo o pliniovskou erupci (s vysokým sloupcem plynu a pemzy) a ještě 5 km od kaldery jsou vrstvy popela silné až 20 m. Stáří kaldery ale není jisté – Wikipedie uvádí i jiné odhady, podle kterých vznikla už ve starších čtvrtohorách nebo asi před 60 000 lety. ^[3]

Popelové erupce v kaldeře možná pokračovaly ještě na počátku historické doby, jak soudili Burton a Wickers (1966). Písemný záznam ani ústní tradice o nich ale podle Wikipedie neexistuje. ^{[1, 3]}

Spící sopka

Džabal Marra dříve platila za vyhaslou. Vulkanologové ji dnes považují za spící, ne vyhaslou: na úbočí malého kužele v kaldeře byly pozorovány fumaroly (otvory, z nichž uniká horká pára a plyny) a v okolí jsou horké prameny. ^{[1, 2, 3]}

Podle Wikipedie mají prameny teplotu 65 až 85 °C a výpary z fumarol prý zabíjejí ptáky a hmyz. Do 30 km od sopky žije podle GVP asi 120 000 lidí, do 100 km téměř milion. ^{[3, 1]}

Co o něm dnes víme

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (Expedice 18) vyfotografovala kalderu 29. října 2008 a NASA ze snímku popsala obě jezera i vodní cestu mezi nimi, kterou prozrazují bílé usazeniny v korytě. ^[2]

Biologické průzkumy jezer, citované Wikipedií, zjistily, že voda je slaná a chudá na kyslík a života je v ní málo. Ve větším jezeře žijí sinice, mimo jiné rod Spirulina, a vířníci; kolem něj jsou hojné mouchy rodu Ephydra. ^[3]

Fakta

Kaldera Deriba

asi 5 km široká

Vznik kaldery

asi před 3 500 lety (VEI 4)

Dosah pyroklastických proudů

přes 30 km

Horké prameny

65–85 °C

Postavení

nejvyšší hory Súdánu

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu

plášťový chochol

proud horkého materiálu, který stoupá z hlubokého zemského pláště; nad ním vznikají sopky i daleko od okrajů desek

trachyt

světlá sopečná hornina bohatá na sodík a draslík; její láva je hustá a teče pomalu

pyroklastický proud

žhavá směs plynu, popela a kamenů, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí

pliniovská erupce

velmi silný výbuch, při kterém stoupá vysoko do atmosféry sloup plynu, popela a pemzy

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Marra, Jebel, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Deriba Caldera, Sudan (snímek ISS018-E-6051, popis W. L. Stefanov), NASA Earth Observatory / NASA-JSC (2008)
3. Deriba (caldera), Wikipedia
4. Jebel Marra, Wikipedia
5. Džabal Marra, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.