Tousside, Tarso

sopka – Stratovolcano, Chad, Northern Africa Volcanic Regions

Kde

Chad, Northern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 299 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poloha

21,041°, 16,473°

Tarso Toussidé je rozlehlý sopečný masiv v pohoří Tibesti na severu Čadu, uprostřed Sahary. Korunuje ho sopka Toussidé, druhý nejvyšší vrchol Tibesti, z jejíhož vrcholu stále unikají sopečné plyny. Žádná erupce tu nebyla zaznamenána, ale čerstvě vypadající lávové proudy ukazují, že sopka není dávno vyhaslá. ^{[1, 4]}

Jak vypadá

Masiv zabírá asi 6 000 km² na západním okraji Tibesti. Stojí na starém podloží – na východě na prekambrických břidlicích, na západě na prvohorních pískovcích. Samotná sopka Toussidé vyrostla na západním okraji 14 km široké kaldery Yirrigué, propadliny ze starších čtvrtohor. ^[1]

Výška vrcholu se podle zdrojů liší: GVP uvádí 3 299 m, anglická Wikipedie 3 302 m a česká 3 265 m. ^{[1, 4, 5]}

Na západ od vrcholu se táhnou čerstvě vypadající lávové proudy z trachytu a trachyandezitu. Pokrývají asi 200 km² a dosahují až 25 km od vrcholu. Další proudy stekly na východ do kaldery Yirrigué. Na severovýchodních a východních svazích masivu stojí menší sopky Ehi Timi a Ehi Sosso a výbuchový kráter Doon Kidimi široký 1,5 km. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Tibesti leží daleko od okrajů litosférických desek, uprostřed africké pevniny. Vědci ho považují za klíčový příklad sopečné činnosti nad horkou skvrnou uprostřed kontinentu. Sopečná oblast Tibesti měří asi 100 000 km² a sopky tu soptí už od starších třetihor (oligocénu). ^{[2, 1]}

Podle rozboru satelitních snímků z roku 2007 začala sopečná činnost ve střední části Tibesti a teprve později se přesunula na východ a na západ – tedy i do oblasti Toussidé. ^[2]

Trou au Natron

Jihovýchodní okraj kaldery Yirrigué protíná mladší kaldera Trou au Natron, široká asi 8 km a hluboká kolem 1 km. Patří k nejmladším útvarům masivu. Její dno pokrývá bílá krusta natronu, směsi sodných solí, která vzniká, když se odpařuje voda z horkých pramenů. ^{[1, 3]}

Na dně kaldery stojí malé sopečné kužely. Z výšky celý útvar připomíná obličej: obrys z části tvoří stíny okraje kaldery, kužely oči a nos a bílá solná krusta ústa. ^[3]

Kaldera kdysi držela jezero hluboké stovky metrů. Podle vzorků odebraných v 60. letech 20. století tu bylo asi před 14 000 lety. Výprava vedená německým vědcem Stefanem Kröpelinem sem dorazila v roce 2015 a sebrala zkamenělé řasy, jejichž stáří se odhaduje na asi 120 000 let. ^[3]

Co o něm dnes víme

Oblast je velmi odlehlá a vědci se do ní dostanou jen obtížně. Studie z roku 2007 zmapovala celé Tibesti podle snímků a výškových dat z přístroje ASTER a porovnala jeho sopky s jinými sopkami nad horkými skvrnami, například na Havaji, Galapágách nebo Kanárských ostrovech. ^{[2, 3]}

Podle NASA rozdělili dva vědci z Cambridgeské univerzity pomocí snímků přístroje ASTER na družici Terra sopečnou historii oblasti do šesti fází. Vznik kaldery Trou au Natron patří k nejmladším významným událostem. ^[3]

Že sopka stále žije, ukazují plyny unikající z vrcholu (fumaroly) a projevy podzemního tepla v kaldeře Trou au Natron. Kdy naposledy vybuchla, není známo – katalog GVP žádnou datovanou erupci neuvádí. ^{[1, 4, 3]}

Fakta

Kaldera Trou au Natron

asi 8 km široká, kolem 1 km hluboká

Jezero v Trou au Natron

hluboké stovky metrů, asi před 14 000 lety

Sopečná oblast Tibesti

asi 100 000 km²

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

prekambrium

nejstarší období dějin Země, skončilo asi před 540 miliony let

trachyt, trachyandezit

druhy sopečných hornin bohatých na sodík a draslík se středním obsahem křemíku; jejich láva je hustá a teče pomalu

horká skvrna

místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek

oligocén

období starších třetihor, zhruba před 34 až 23 miliony let

natron

přírodní směs sodných solí (uhličitanů, chloridu a síranu), která zůstane po odpaření slané vody

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Tousside, Tarso, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Permenter, J. L., Oppenheimer, C.: Volcanoes of the Tibesti massif (Chad, northern Africa). Bulletin of Volcanology 69 (2007), 609–626, doi:10.1007/s00445-006-0098-x (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2007)
3. A Ghostly Face in the Rock, NASA Earth Observatory (2023)
4. Toussidé, Wikipedia
5. Tarso Toussidé, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.