Karisimbi

sopka – Stratovolcano, DR Congo-Rwanda, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

DR Congo-Rwanda, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

4 490 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

8 050 př. n. l.

Poloha

-1,506°, 29,450°

Karisimbi je nejvyšší sopka pohoří Virunga na hranici Rwandy a Demokratické republiky Kongo a zároveň nejvyšší hora Rwandy. Poslední známá erupce proběhla asi před 10 000 lety. Na jejích svazích žijí horské gorily. ^{[1, 4, 3]}

Jak vypadá

Sopka má souměrný ostrý vrchol. Jihovýchodně od něj leží kaldera Branca – propadlina široká 2 km, vyplněná hustou lávou a dvěma výbuchovými krátery. Jižně od vrcholu je kráter Muntango, široký 1,2 km. ^[1]

Na jihozápad se táhne široká lávová plošina. Podél pásu ve směru severoseverovýchod–jihojihozápad až k břehům jezera Kivu vyrostlo přes 100 menších sopečných kuželů. ^[1]

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 4 490 m, Wikipedie 4 507 m. Jméno podle Wikipedie pochází ze slova amasimbi, které v kiňarwandštině znamená sníh. Sníh na vrcholu bývá hlavně v období sucha, v červnu až srpnu. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Karisimbi leží v Albertinské riftové oblasti, západní větvi Východoafrického riftu – pásu, kde se africký kontinent pomalu roztahuje a praská. Pohoří Virunga tvoří řetěz osmi velkých sopek dlouhý téměř 60 km mezi Edwardovým jezerem a jezerem Kivu. ^{[3, 4]}

Sopka je složená z různých druhů lávy, od řídké bazanitové po hustou trachytovou. Nejmladší erupce vytvořily na východ od kaldery skupinu kopulovitých průduchů. Z nich vytekla hustá láva až 12 km daleko. Nejmladší datování metodou draslík-argon dalo stáří asi 10 000 let. ^[1]

Lidé kolem

Do 30 km od vrcholu žije asi 1,2 milionu lidí, do 100 km přes 10 milionů. Okolí sopky na rwandské straně leží v národním parku sopek (Volcanoes National Park). ^{[1, 2]}

Mezi Karisimbi a sousední sopkou Bisoke založila Dian Fosseyová výzkumnou stanici Karisoke, aby tu mohla pozorovat horské gorily. ^[3]

Co o něm dnes víme

Rwanda doufala, že pod sopkou najde horkou vodu pro geotermální elektrárnu. Povrchový průzkum z roku 2008 naznačil, že pod jižními svahy může být zdroj teplejší než 200 °C, a další studie z roku 2009 doporučila vyvrtat tři průzkumné vrty. ^[2]

V letech 2013–2014 na jižních svazích vyvrtali dva průzkumné vrty, hluboké 3 015 m a 1 367 m. Teploty v nich ale rostly s hloubkou jen o asi 30 °C na kilometr, jako jinde na kontinentech. Geotermální ložisko se tu tedy nenašlo a v březnu 2014 vrtání skončilo. ^[2]

Zajímavé bylo měření teplot z dubna 2014: v lávových horninách do hloubky asi 1 000 m se teplota s hloubkou téměř neměnila, ve starší žulové hornině pod nimi stoupala asi o 50 °C na kilometr. ^[2]

Fakta

Poslední erupce

asi před 10 000 lety (datování K–Ar)

Geotermální vrty

2013–2014, 3 015 m a 1 367 m, bez využitelného zdroje

Původ jména

kiňarwandsky amasimbi = sníh

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy, popela a úlomků

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

rift

pás, kde se zemská kůra roztahuje a praská a kde se tvoří propadliny a sopky

bazanit, trachyt

druhy sopečných hornin; bazanit je tmavý a chudý na křemík, trachyt světlejší, bohatší na křemík a jeho láva je hustá

datování draslík-argon (K–Ar)

určení stáří horniny podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v ní přeměnilo na argon

geotermální energie

využití tepla z nitra Země, například horké páry z vrtů k výrobě elektřiny

Zdroje

1. Karisimbi, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Rutagarama, U.: Geothermal exploration in Rwanda: status report. Short Course VII on Exploration for Geothermal Resources, GRÓ GTP, GDC a KenGen, Keňa 2023, GRÓ Geothermal Training Programme (2023)
3. Mount Karisimbi, Wikipedia
4. Karisimbi, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.