Homa Mountain

sopka – Complex, Kenya, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Kenya, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 1 751 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -0,380°, 34,500°

Homa je rozlehlý sopečný komplex na západě Keni, který vybíhá jako široký poloostrov do Viktoriina jezera. Patří k několika málo sopkám na světě, které jsou z velké části tvořeny karbonatitem – vzácnou horninou bohatou na uhličitany. Za posledních zhruba 12 000 let tu není doložena žádná erupce, pod horou je ale dodnes teplo. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Hora má plochý vrchol ve výšce 1 751 m a podle české Wikipedie se zvedá asi 600 m nad hladinu jezera. Její masiv tvoří poloostrov na jižním břehu zálivu Winam, výběžku Viktoriina jezera. Vrchol leží asi 20 km severně od města Homa Bay. ^{[1, 2, 3]}

Na svazích je řada menších sopečných center. Na dolním východním svahu leží jezero Simbi v maaru – kráteru vyhloubeném výbuchem, když se magma setkalo s podzemní vodou. Na jižní a západní straně jsou sopečná centra Chiewo, Got Ojawa a Got Oloo, která vznikla v poslední fázi karbonatitové činnosti. ^[1]

Jak vznikl

Homa vznikla sopečnou činností ve Východoafrické příkopové propadlině (riftu), kde se zemská kůra pomalu rozestupuje. Komplex rostl hlavně od miocénu do pleistocénu, tedy od třetihor do starších čtvrtohor. ^{[1, 2]}

Karbonatitové sopky jsou velká vzácnost. Podle Wikipedie patří Homa spolu s dodnes činnou sopkou Ol Doinyo Lengai k několika málo takovým sopkám na světě. Maar jezera Simbi tvoří podle GVP karbonatitové a ultramafické horniny, tedy hornin velmi chudých na křemík a bohatých na hořčík a železo. ^{[2, 3, 1]}

Co o něm dnes víme

Podle Wikipedie má Homa činné geotermální pole s vodou teplou až 80 °C. Teplo se vykládá jako projev magmatického krbu pod horou, takže sopka může být stále potenciálně činná. Tento údaj jsme v jiném zdroji neověřili. ^[2]

Datovaná erupce z posledních zhruba 12 000 let neexistuje. Místní pověsti obyvatel u jezera Simbi ale podle GVP naznačují, že maar mohl vzniknout až v době, na kterou si lidé pamatují. ^[1]

Naleziště Kanjera

Severně od hory, u vesnice Kanjera, leží paleontologické a archeologické naleziště. Poprvé ho zkoumal ve 30. letech 20. století Louis Leakey. ^{[2, 1]}

Lokalita Kanjera South je stará asi 2 miliony let. Podle přehledu z roku 2016 je to nejstarší naleziště takzvané oldovanské kultury (nejstarších jednoduchých kamenných nástrojů) s velkým množstvím nástrojů a dobře zachovanými kostmi zvířat. Pravěcí lidé tu žili v otevřené travnaté krajině, kámen na nástroje nosili z míst vzdálených nejméně 10 km a nástroji porcovali malé antilopy a zpracovávali dřevo a rostliny včetně podzemních hlíz. ^[4]

Jméno hory pochází z jazyka luo: Got Uma nebo God Marahuma se podle anglické Wikipedie překládá jako „slavná hora“, podle české jako „známá hora“. ^{[2, 3]}

Fakta

Hornina: karbonatit (vzácná sopečná hornina z uhličitanů)
Teplota termální vody: až 80 °C (Wikipedie)
Archeologické naleziště: Kanjera South, asi 2 miliony let

Slovníček

karbonatit: vzácná vyvřelá hornina složená hlavně z uhličitanů (např. kalcitu), ne z křemičitanů jako většina láv
maar: široký mělký kráter vyhloubený výbuchem, když magma narazí na podzemní vodu; často v něm je jezero
ultramafická hornina: vyvřelá hornina velmi chudá na křemík a bohatá na hořčík a železo
miocén: období třetihor zhruba před 23 až 5 miliony let
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
oldovanská kultura: nejstarší známý způsob výroby jednoduchých kamenných nástrojů; pojmenovaný podle soutěsky Olduvai v Tanzanii

Zdroje

Homa Mountain, Smithsonian Global Volcanism Program
Mount Homa, Wikipedia (anglicky)
Homa, Wikipedie
Plummer, T., Bishop, L.: Oldowan hominin behavior and ecology at Kanjera South, Kenya. Journal of Anthropological Sciences 94 (2016), 29–40, doi:10.4436/JASS.94033 (abstrakt), Journal of Anthropological Sciences (2016)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.