Menengai

sopka – Shield, Kenya, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

Kenya, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

2 278 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

6 050 př. n. l.

Poloha

-0,200°, 36,070°

Menengai je mohutná štítová sopka na dně Východoafrického riftu v Keni, asi 10 km severně od města Nakuru. Na vrcholu má kalderu velkou zhruba 12 × 8 km, která vznikla při obrovské výbušné erupci asi před 8 000 lety. Její podzemní teplo se využívá pro geotermální elektrárny. ^{[1, 4, 3]}

Jak vznikl

Sopka stojí ve Východoafrickém riftu – v místě, kde se africká pevnina pomalu roztahuje a vzniká nová hranice mezi dvěma deskami, núbijskou a somálskou. Menengai patří k řadě velkých kalderových sopek, které leží v ose keňského riftu jedna za druhou. ^[2]

Štítová sopka o objemu asi 30 km³ začala růst zhruba před 200 000 lety. Je postavená z trachytu, husté lávy se středním obsahem křemíku. ^{[1, 2]}

Erupce

Nejdůležitější v dějinách sopky byly dvě obrovské výbušné erupce. Každou z nich začal spad pemzy a pak se po krajině rozlily žhavé popelové proudy, z nichž ztuhl tuf. První erupce asi před 29 000 lety vytvořila velkou kalderu. Druhá, asi před 8 000 lety, vyvrhla zhruba 30 km³ magmatu a vytvořila dnešní vrcholovou kalderu. ^[1]

Katalog GVP hodnotí mladší erupci stupněm 6 a víc na stupnici VEI, tedy jako jednu z velmi velkých erupcí. Podle dřívějších studií, na které odkazuje práce z roku 2015, se kaldera nepropadla najednou, ale postupně v několika blocích, možná už před 29 000 lety. ^{[1, 2]}

Dno kaldery pak zalilo přes 70 lávových proudů. Nejmladší z nich mohou být staré jen několik set let. Žádná erupce v historické době ale zaznamenána není. ^[1]

Jak vypadá

Kaldera zabírá asi 80 km² a patří k nejmladším a největším v celém Východoafrickém riftu. Anglická Wikipedie ji označuje za největší kalderu v Keni a druhou největší v Africe. Většina lávových proudů na jejím dně vytekla z otvorů blízko středu a zastavila se o stěny kaldery. ^{[2, 4, 1]}

Na dně kaldery je jen málo usazenin; tvoří ho hlavně balvany ztuhlé lávy a těžko přístupné hřbety. V kaldeře unikají horké sopečné plyny z fumarol. Na svazích sopky leží pole, protože sopečná půda je úrodná. ^{[4, 1]}

Podle české Wikipedie znamená název hory v jazyce Masajů „sídlo mrtvých“ a pojí se se střetem znepřátelených klanů v roce 1854. ^[5]

Elektřina ze sopky

Pod kalderou je horká voda a pára, a proto je Menengai po Olkarii druhým velkým geotermálním polem, které se v Keni rozvíjí. Vrty tu dělá státní společnost GDC (Geothermal Development Company), která pak dodává páru soukromým elektrárnám. Do června 2023 jich vyvrtala 43. ^[3]

K první fázi patří elektrárny společností Globeleq a Sosian, každá o výkonu 35 megawattů. V červnu 2023 se začala stavět elektrárna Globeleq za 108 milionů dolarů; elektrárna firmy Sosian byla tehdy už postavená a připravovala se k spuštění. ^[3]

V okolí sopky žije hodně lidí: do 10 km od vrcholu asi 205 000 a do 30 km kolem 886 000, mimo jiné ve městě Nakuru. ^[1]

Co o něm dnes víme

Vědci z Postupimské univerzity a z GDC v roce 2015 popsali, jak zlomy protínají kalderu. Pomocí podrobného výškového modelu z dronu našli dosud neznámé zlomy, žíly ztuhlého magmatu a erupční centra uvnitř kaldery i kolem ní. ^[2]

Nejvýraznější jsou zlomy směřující k severoseverovýchodu. Protínají stěny kaldery i břehy jezera z počátku holocénu mimo kalderu, takže se zemská kůra pohybovala ještě po vzniku kaldery. Podle autorů to odpovídá šikmému roztahování na rodící se hranici desek. Takový výzkum je důležitý i proto, aby se dalo odhadnout, jak se dá podzemní teplo využít. ^[2]

Fakta

Rozloha kaldery

asi 80 km²

Největší erupce

asi před 8 000 lety, VEI 6+

Lávové proudy v kaldeře

přes 70

Geotermální vrty

43 (červen 2023)

Slovníček

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, postavená hlavně z tekoucí lávy

rift

pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a praská; dno riftu klesá a vznikají v něm sopky

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

trachyt

sopečná hornina bohatá na sodík a draslík se středním obsahem křemíku; její láva je hustá

tuf

hornina ze stmeleného sopečného popela

VEI

stupnice síly výbušných erupcí od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

geotermální energie

teplo z nitra Země; pára z hlubokých vrtů pohání turbíny elektráren

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Menengai, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Riedl, S., Melnick, D., Mibei, G. K., Njue, L., Strecker, M. R.: Post-caldera faulting of the Late Quaternary Menengai caldera, Central Kenya Rift. Geophysical Research Abstracts 17, EGU2015-7149, EGU General Assembly 2015 (2015)
3. GDC and Globeleq break ground on 35 MW Menengai geothermal power project, ThinkGeoEnergy (2023)
4. Menengai, Wikipedia
5. Menengai, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.