TerraBeat – zemětřesení a sopky

Corbetti

sopka – Caldera, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde
Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP)
Caldera
Nadmořská výška
2 289 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
396 př. n. l.
Poloha
7,193°, 38,390°

Corbetti je velká sopečná kaldera v Etiopské riftové propadlině, jen několik kilometrů od měst Hawassa a Šašemene. Poslední velké výbuchy proběhly podle různých studií před 1 300 až 2 400 lety. Od roku 2009 (nejméně do roku 2017) se zem v kaldeře zvedá, protože se pod ní hromadí magma. [1, 3, 2, 4, 6]

Jak vznikl

Corbetti leží v Hlavním etiopském riftu, součásti Východoafrického riftu. Tam se pomalu od sebe oddalují dvě části africké desky – Núbijská a Somálská. Corbetti je nejjižnějším sopečným centrem s lávou bohatou na křemík v tomto riftu. [3]

Nejdřív tu vyrostl štítový vulkán z ryolitové lávy. Pak přišla nejméně jedna obrovská erupce, po které se povrch propadl a vznikla kaldera. Její usazeniny jsou staré asi 182 000 let. Kaldera měří asi 15,6 × 10,9 km a překrývá se se starší, ještě větší kalderou Awasa, ve které leží jezero Hawassa. [1, 7]

Jak vypadá

Po vzniku kaldery se sopečná činnost soustředila do několika menších sopek: Artu, Urji (zvaný také Wendo Koshe) a Chabbi, a do ryolitového kužele Biftu mimo jihovýchodní okraj kaldery. Chabbi je mohutný dóm z obsidiánu – sopečného skla – a jeho mladší lávy úplně zakryly východní stěnu kaldery. [1, 3]

Okraj kaldery je nejvyšší na západě, kde měří asi 200 m, a k východu se ztrácí. V kaldeře jsou činné fumaroly, tedy otvory, ze kterých uniká horká pára a plyny. Podle Wikipedie je tu i geotermální elektrárna Corbetti. [3, 8, 7]

Erupce

Urji vybuchoval prudce a zanechal vrstvy pemzy, kdežto Chabbi vytlačoval hlavně proudy obsidiánu. Za posledních 10 000 let se silné výbuchy opakovaly v průměru asi jednou za 900 let, jak ukázaly vrstvičky popela v usazeninách tří etiopských jezer (Martin-Jones a kol.). [3, 5]

Nejznámější je plíniovská erupce kráteru Wendo Koshe – mohutný výbuch s vysokým sloupcem popela. Pemza z něj se rozptýlila na ploše asi 1 000 km² kolem Hawassy a Šašemene ve vrstvě silnější než 10 cm. Studie Rappricha a kol. z roku 2016 ji datovala radiouhlíkovou metodou zhruba do roku 396 př. n. l. Potom ještě vytekly nejméně čtyři proudy obsidiánu. [4, 1, 3]

Novější studie jezerních usazenin (Wilkinson-Rowe a kol., 2026) uvádí pro mladší pemzu Wendo Koshe stáří 1 300–1 900 let a sílu VEI 5. Podle ní erupce vyvrhla asi 4 km³ úlomků, které se rozptýlily na zhruba 90 000 km², a výpočet ukazuje, že spad popela mohl dosáhnout až do okolí hlavního města Addis Abeby. Další velká erupce, zachycená u Haro Kori, je stará asi 2 300 let. Stáří posledních velkých výbuchů se tedy podle zdrojů liší. [6]

Co o něm dnes víme

Radarové snímky z družic (InSAR), GPS a seismometry ukázaly, že se kaldera od poloviny roku 2009 zvedá a v roce 2017 to ještě trvalo. Vědci to vysvětlují tím, že se asi 6,6 km pod povrchem plní zásobník magmatu – zhruba o 10 milionů m³ za rok. Podle autorů je to první pozorované dlouhodobé plnění magmatického zásobníku v Hlavním etiopském riftu (Lloyd a kol., 2018). [2]

Ještě před tímto zvedáním, v letech 2007–2008, se jedna část kaldery o pár centimetrů zvedla a pak zase klesla. Vědci to přičítají změnám tlaku v mělkém zásobníku horké vody méně než 1 km pod povrchem, ohraničeném starým zlomem, který kalderu protíná. Podle stejné studie tento zlom po desetitisíce let určoval, kudy magma vystupovalo na povrch. [3]

Nebezpečí

Do 15 km od kaldery leží dvě velká města, Hawassa a Šašemene, a do 30 km od ní žije přes 1,1 milionu lidí. Podle studie jezerních usazenin by budoucí erupce podobné těm minulým zasypaly Hawassu a Šašemene pemzou a hrozbu Corbetti dosud lidé podceňovali. [3, 1, 5]

Podle odhadu, který uvádějí Lloyd a kol. (2018), se tu lávové proudy opakují zhruba jednou za 500 let a plíniovské erupce jednou za 900 let. [2]

Fakta

Stáří kaldery
asi 182 000 let
Zvedání půdy
od poloviny 2009, zdroj asi 6,6 km hluboko
Přítok magmatu
asi 10 milionů m³ za rok
Pemza Wendo Koshe
asi 1 000 km² ve vrstvě nad 10 cm

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
rift
pás, kde se zemská kůra roztahuje a praská a kde se tvoří propadliny a sopky
ryolit
světlá sopečná hornina velmi bohatá na křemík; její láva je hustá a sopky s ní často vybuchují prudce
obsidián
černé sopečné sklo, které vznikne, když láva bohatá na křemík ztuhne tak rychle, že nestihne vytvořit krystaly
pemza
lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek, vzniká při prudkých výbuších
plíniovská erupce
velmi silný výbuch, při kterém sloupec popela a pemzy vystoupá desítky kilometrů vysoko
VEI
index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupce od 0 do 8; každý stupeň znamená asi desetkrát víc vyvrženého materiálu
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
InSAR
metoda, která porovnává radarové snímky z družic a pozná, o kolik centimetrů se zvedl nebo klesl povrch
radiouhlíková metoda
určení stáří zbytků rostlin nebo půdy podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C

Zdroje

  1. Corbetti, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Lloyd, R. et al.: Sustained uplift at a continental rift caldera. Journal of Geophysical Research: Solid Earth 123 (2018), 5209–5226, doi:10.1029/2018JB015711 (abstrakt), Journal of Geophysical Research: Solid Earth (2018)
  3. Lloyd, R. et al.: Evidence for cross rift structural controls on deformation and seismicity at a continental rift caldera. Earth and Planetary Science Letters 487 (2018), 190–200, doi:10.1016/j.epsl.2018.01.037, Earth and Planetary Science Letters (2018)
  4. Rapprich, V. et al.: Wendo Koshe Pumice: The latest Holocene silicic explosive eruption product of the Corbetti Volcanic System (Southern Ethiopia). Journal of Volcanology and Geothermal Research 310 (2016), 159–171, doi:10.1016/j.jvolgeores.2015.12.008 (záznam v registru RIV), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2016)
  5. Martin-Jones, C.M. et al.: Recurrent explosive eruptions from a high-risk Main Ethiopian Rift volcano throughout the Holocene. Geology, doi:10.1130/G39594.1 (abstrakt), Geology
  6. Wilkinson-Rowe, E. et al.: Refining Late Holocene explosive eruption histories of the Main Ethiopian Rift with lake sediment tephra records. Quaternary Science Reviews 371 (2026), 109685, doi:10.1016/j.quascirev.2025.109685 (abstrakt), Quaternary Science Reviews (2026)
  7. Corbetti Caldera, Wikipedia
  8. Corbetti, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.