Fentale

sopka – Stratovolcano, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 007 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1789
Poloha: 8,985°, 39,906°

Fentale je sopka s kalderou na severním konci Hlavního etiopského riftu, v národním parku Awaš. Naposledy z ní vytekla láva kolem roku 1800. Na přelomu let 2024 a 2025 se pod ní a severně od ní vlévalo magma do zemské kůry v podobě asi 50 km dlouhé žíly, což provázely stovky zemětřesení a evakuace desítek tisíc lidí. ^{[1, 2, 5]}

Jak vznikl

Fentale leží v Hlavním etiopském riftu, mladém kontinentálním riftu – pásmu, kde se zemská kůra roztahuje a trhá. Patří k sopečnému úseku Fentale–Dofen. Podle výzkumu z roku 2025 může být opakované vnikání magmatu do trhlin v kůře hlavním způsobem, jak se rozevírají i takové mladé rifty. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Vrchol sopky (2 007 m) uzavírá eliptická kaldera – propadlina po vyprázdnění magmatického krbu – o rozměrech 2,5 × 4,5 km se strmými stěnami vysokými až 500 m. Je protažená od západoseverozápadu k východojihovýchodu, tedy kolmo na směr riftu, a ve stejném směru jsou seřazeny i mladší průduchy. ^{[1, 5]}

Sopku tvoří hlavně lávové proudy z ryolitového obsidiánu, tedy černého sopečného skla, a méně vrstvy tufu (zpevněného popela). Vznik kaldery provázely žhavé proudy popela, které se svařily v pevnou horninu. Na dně kaldery jsou tmavé proudy trachytu a obsidiánu. ^[1]

Erupce

Jediná doložená erupce v historické době vylila čedičovou lávu z asi 3,5 km dlouhé trhliny na jižním svahu a láva tekla i v kaldeře. Její datum se ve zdrojích liší: GVP ji klade mezi roky 1770 a 1808, článek z roku 2025 uvádí asi rok 1810 a česká Wikipedie i popisek fotografie v GVP rok 1820. Podle české Wikipedie měl výlev objem asi 25 milionů m³. ^{[1, 2, 5]}

V roce 2015 se severovýchodně od Fentale objevil roj zemětřesení a povrch se deformoval. Podle studie Temtimeho a kolegů (2020) to způsobila asi 6 km dlouhá a 2 m široká žíla magmatu (dajka) v hloubce 5,4 až 8 km. ^[1]

Krize 2024–2025

Koncem září 2024 začala u Fentale série zemětřesení; otřes o magnitudě 5,3 dne 6. října 2024 lidé cítili i v Addis Abebě. Mezinárodní sítě během krize zaznamenaly přes 300 otřesů o magnitudě 4 a více. Nejsilnější, o magnitudě 5,9, přišel 14. února 2025. ^[2]

Družicová radarová měření (InSAR) ukázala, že se do kůry postupně vlévalo magma v podobě dajek – svislých desek magmatu vtlačených do trhlin. První z nich, ze září a října 2024, měřila asi 14 km. Mezi 19. prosincem 2024 a 3. lednem 2025 pak asi 40 km dlouhá dajka rozlomila celý úsek Fentale–Dofen; její šíření se zastavilo, když se 3. a 4. ledna asi 20 km za jejím koncem udála zemětřesení o magnitudách 5,5 a 5,7. ^{[2, 3]}

Podle výzkumu představeného v roce 2026 dosáhla dajka délky asi 50 km a vnikala do kůry přes tři měsíce. Současně splaskla nádrž magmatu v hloubce asi 6 km pod Fentale. Objem dajky (přes 1 km³) je ale 4 až 9krát větší, než kolik magmatu ubylo z nádrže – autoři to dávají do souvislosti se změnami v hlubší části magmatického systému a s další, hlubší zásobárnou, která se znovu plní. ^{[4, 2]}

K magmatické erupci nedošlo. Byly ale hlášeny dva freatické (parní) výbuchy a sesuvy půdy. Od poloviny ledna 2025 se v kaldeře objevily tepelné a plynné anomálie a družice tam později zachytily místní propad. Vědci krizi přirovnávají k velkým epizodám rozevírání desek, jako byla Dabbahu (2005) nebo Bárðarbunga na Islandu (2014). ^{[2, 3, 4]}

Lidé kolem

Do 30 km od sopky žije asi 170 000 lidí. Do 29. prosince 2024 zemětřesení poškodila 176 domů a menších budov a popraskaly zdi sedmi škol a devíti zdravotnických zařízení; otřesy 3. a 4. ledna 2025 pak částečně poškodily budovu cukrovaru Kesem a trhliny porušily i silnice. Podle úřadu OSN pro humanitární záležitosti (OCHA) bylo evakuováno asi 75 000 lidí v regionech Afar a Oromie; o obětech na životech zpráva neví. ^{[1, 2]}

Fakta

Kaldera: 2,5 × 4,5 km, stěny až 500 m
Dajka 2024–2025: asi 50 km, přes 1 km³ magmatu
Nejsilnější otřes krize: M 5,9 (14. 2. 2025)
Evakuováno (2024–2025): asi 75 000 lidí

Slovníček

rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; vznikají v něm příkopové propadliny a sopky
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
obsidián: sopečné sklo – láva bohatá na křemík, která ztuhla tak rychle, že nestihla vykrystalizovat
tuf: hornina ze zpevněného sopečného popela
dajka: svislá deska magmatu, které se vlilo do trhliny v kůře a tam ztuhlo, aniž by se dostalo na povrch
InSAR: radarová interferometrie z družic; porovnáním snímků z různých dnů měří, o kolik se zvedl nebo poklesl povrch, s přesností na centimetry
freatický výbuch: výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu

Zdroje

Fentale, Smithsonian Global Volcanism Program
Lewi, E., Biggs, J., Ayele, A. a kol.: Scientific response to the 2024–2025 dyke intrusions in the Fentale-Dofen Region, Ethiopia: geophysical monitoring, surface manifestations, and hazard mapping. Bulletin of Volcanology 87 (2025), 64, doi:10.1007/s00445-025-01852-x, Bulletin of Volcanology (2025)
Pagli, C., La Rosa, A., Cesca, S. a kol.: Dynamics of a large dyke intrusion at Fentale in the Ethiopian rift. EGU General Assembly 2025, EGU25-5190, doi:10.5194/egusphere-egu25-5190 (abstrakt), European Geosciences Union (2025)
Way, L., Biggs, J., Wimpenny, S. a kol.: Reservoir connectivity in a continental rift: Insights from geodetic observations during the 2024-2025 dike intrusions at Fentale, Main Ethiopian Rift. EGU General Assembly 2026, EGU26-12106 (abstrakt), European Geosciences Union (2026)
Fentale, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.