Ardoukoba

sopka – Fissure vent(s), Djibouti, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Djibouti, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Fissure vent(s)
Nadmořská výška: 298 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 1978
Poloha: 11,580°, 42,470°

Ardoukoba je pole mladých sopečných trhlin v Džibutsku, mezi slaným jezerem Assal a zálivem Ghoubbet al-Kharab. Leží v riftu, místě, kde se africká pevnina pomalu rozestupuje; vědci ho berou jako rodící se centrum oceánského rozpínání. Naposledy vybuchla v listopadu 1978 – je to jediná erupce v katalogu GVP. ^{[1, 4, 3]}

Jak vznikl

Rift Assal (Asal) je výběžek Adenského hřbetu – podmořského pásma, kde se od sebe vzdalují Arabská a Somálská deska. Z Adenského zálivu se tu zakusuje do pevniny, do východní části Afarské sníženiny. Rift (příkopová propadlina) vzniká tam, kde se zemská kůra roztahuje a mezi zlomy klesá. ^{[2, 1]}

Měření GPS v letech 1999–2012 ukázala, že se rift rozevírá rychlostí řádově 1 cm za rok: v letech 1999–2003 asi 15 mm za rok, po roce 2003 jen asi 9 mm. Rychlost se tedy mění. Příčina podle autorů není jasná – mohou za ni pohyby velkých zlomů na jihu Afarské sníženiny nebo vzdálené účinky riftingu v Etiopii, který začal v roce 2005. Takto výrazné změny rychlosti podle nich také ještě nesou stopy vniknutí magmatu z roku 1978. ^[2]

Na severní a jižní straně riftu stojí zbytky starších sopek ze světlejších hornin bohatých na křemík, Eger Alayta a Asa Aleyta. Původně šlo o jedno sopečné centrum z pleistocénu (starších čtvrtohor), které roztahování riftu roztrhlo a rozsunulo od sebe. ^[1]

Jak vypadá

Nad hladinou je rift odkrytý v délce asi 12 km mezi jezerem a mořským zálivem. Jeho dno pokrývají trhliny a množství malých kuželů z čedičové strusky a lávových cákanců. Kde se magma setkalo s vodou, vznikly tufové kužely (z jemného sopečného popela) – některé tvoří ostrůvky nebo je moře prolomilo. ^[1]

Nejmladší lávové proudy překrývají jezerní usazeniny staré 5 300 let, takže musí být mladší. Starší výzkum (Delibrias a kol., 1975) je kladl do posledních zhruba 3 000 let. ^[1]

Erupce v roce 1978

Erupce trvala od 7. do 14. listopadu 1978 a katalog GVP ji hodnotí stupněm VEI 1 (index sopečné výbušnosti, slabá erupce). Vznikl malý struskový kužel a lávové proudy zalily část dna riftu u moře. ^[1]

Podle anglické Wikipedie předcházelo erupci za 24 hodin asi 800 slabých zemětřesení (do magnituda 3,3) asi 6 km od místa erupce, směrem k zálivu. Láva pak vytékala z asi 500 m dlouhé trhliny. Na kuželu Gira-le-Koma se prý udrželo lávové jezero až do třináctého dne a celkem vyteklo kolem 12 milionů m³ čedičové lávy. Wikipedie tyto údaje nedokládá zdroji a v odborném zdroji se nám je ověřit nepodařilo. ^[4]

Současně s erupcí vniklo do kůry pod riftem magma v podobě svislé desky (dajku). Podle autorů rozboru měření GPS jsou stopy této události v pohybech zemského povrchu znát ještě o více než třicet let později. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Rift Assal je velmi intenzivně zkoumaný, protože na něm lze sledovat, jak se pevnina roztrhává. Hustou síť měřicích bodů GPS tu vědci opakovaně proměřovali v letech 1999, 2001, 2003, 2010 a 2012. ^[2]

Tým vedený Gillesem Chazotem představil v roce 2026 rozbor drobných kapiček zamrzlého magmatu uvnitř krystalů z erupce 1978. Podle něj erupce začala mělkým, už pozměněným magmatem a postupně čerpala magma z hlubších zásobáren, jehož složení je původnější, méně pozměněné. Magma pod riftem podle autorů pochází z různorodých zdrojů v zemském plášti. ^[3]

Zajímavosti

Podle anglické Wikipedie dala vláda Džibutska podnět k tomu, aby UNESCO zapsalo oblast jezera Assal včetně sopky Ardoukoba na seznam světového dědictví. Jak návrh dopadl, článek neuvádí. ^[4]

Fakta

Poslední erupce: 7.–14. listopadu 1978, VEI 1
Rozevírání riftu (GPS): asi 15 mm/rok (1999–2003), asi 9 mm/rok (2003–2012)

Slovníček

rift: protáhlá propadlina tam, kde se zemská kůra roztahuje a mezi zlomy klesá; může z ní vzniknout nový oceán
dajk: svislá deska magmatu, která vnikne do puklin v kůře a ztuhne
struskový kužel: malá sopka nasypaná z pórovitých kousků lávy (strusky), které vyhazuje erupce
tufový kužel: kužel z jemného sopečného popela, který vzniká výbuchy při setkání magmatu s vodou
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
pleistocén: starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

Zdroje

Ardoukoba, Smithsonian Global Volcanism Program
Deprez, A., Doubre, C., Masson, F., Socquet, A., Ulrich, P., Vigny, C., Ruegg, J. C.: Evidence of changes in the velocity field in the Asal-Ghoubbet rift using GPS data: results of repeated GPS campaigns over a 13-year period. Geophysical Research Abstracts 14, EGU2012-1474-1 (abstrakt), EGU General Assembly 2012 (2012)
Chazot, G., Pin, J., France, L., Deloule, E., Ahmed Daoud, M., Le Gall, B.: Reactivation of a Transcrustal Plumbing System During an Eruptive Rifting Event (Asal Rift, Djibouti). EGU26-4499 (abstrakt), EGU General Assembly 2026 (2026)
Ardoukoba, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.