Mousa Alli

sopka – Stratovolcano, Ethiopia-Eritrea-Djibouti, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

Ethiopia-Eritrea-Djibouti, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 993 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)

Poloha

12,469°, 42,404°

Mousa Alli (též Moussa Ali) je velká sopka přesně na místě, kde se stýkají hranice Etiopie, Eritreje a Džibutska. Je nejvýraznější horou celé oblasti a nejvyšším bodem Džibutska. Žádnou její erupci nikdo nezaznamenal a zdroje se neshodují ani v tom, zda soptila v posledních zhruba 11 700 letech (v holocénu). ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Mousa Alli je stratovulkán – sopka navršená z vrstev lávy a sopečného popela. Je složená hlavně z trachytu a ryolitu, světlých hornin bohatých na křemík. Vrchol uťala kaldera, propadlina po vyprázdnění magmatického krbu, a v ní stojí ryolitové lávové dómy a lávové proudy. ^{[1, 3]}

Na jihovýchodním a severozápadním svahu leží menší čedičové kužely ze sopečných úlomků a lávové proudy, které z nich vytekly. Na satelitním snímku jsou vidět jako žluté plochy. Jihozápadně od Mousa Alli se zvedá nižší sousední sopka Manda Inakir. ^[1]

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 1 993 m, anglická i česká Wikipedie 2 021 m. Podle anglické Wikipedie má hora dva vrcholy – vyšší jižní a nižší severní (1 871 m) na etiopské straně – a mezi nimi kalderu širokou asi 1 km. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Sopka patří do sopečné provincie riftu Afar. Rift je místo, kde se zemská kůra roztahuje a tenčí; pod sopkou má kůra podle GVP tloušťku jen 15–25 km. ^[1]

Stáří poslední erupce není známo. GVP sopku vede jako holocenní, tedy činnou v posledních asi 11 700 letech, s „věrohodnými doklady“. Anglická Wikipedie naopak v textu uvádí, že poslední známá erupce byla ještě před holocénem. ^{[1, 2]}

Hora na trojmezí

Podle anglické Wikipedie poloha trojmezí nevzešla z dohody všech tří států. Smlouva z roku 1908 ho umístila asi 60 km od pobřeží Rudého moře. Až v roce 2002 položila etiopsko-eritrejská hraniční komise trojmezí na vrchol Mousa Alli, ačkoli Etiopie ho chtěla mít dál na východě. ^[2]

V okolí hory žijí podle téže encyklopedie dvě skupiny národa Afarů. Džibutské městečko Dorra leží asi 36 km jiho-jihovýchodně od vrcholu. ^[2]

Fakta

Nejvyšší bod

Džibutska

Trojmezí na vrcholu

určila hraniční komise v roce 2002

Slovníček

stratovulkán

sopka ve tvaru kužele navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

trachyt, ryolit

světlé sopečné horniny bohaté na křemík; jejich láva je hustá a tvoří často dómy

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po vyprázdnění magmatického krbu zhroutí jeho strop

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nerozteče a nakupí se nad jícnem

rift

místo, kde se zemská kůra roztahuje, tenčí a praská; často tam vznikají sopky

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Mousa Alli, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Mousa Ali, Wikipedia
3. Moussa Ali, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.