TerraBeat – zemětřesení a sopky

Dabbahu

sopka – Stratovolcano, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde
Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 401 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce
2005
Poloha
12,595°, 40,480°

Dabbahu (také Boina) je sopečný masiv v etiopské oblasti Afar, kde se africký kontinent pomalu trhá. V září 2005 tu poprvé v historii vybuchl – a zároveň se během pár dní rozevřela 60 km dlouhá trhlina v zemské kůře. Šlo o největší roztržení kůry na pevnině, jaké kdy změřily družice, a vědci díky němu sledují, jak tu vzniká zárodek budoucího oceánského dna. [1, 2, 3]

Jak vypadá

Masiv se zvedá nad rovinou Teru jihojihozápadně od sopky Alayta. Základ tvoří velká štítová sopka (široká sopka z řídké lávy) z čedičových až trachyandezitových proudů. Vrchol a horní svahy pokrývají mladší proudy obsidiánu (sopečného skla), lávové dómy a kužely z pemzy. [1]

Lávy z pozdní fáze jsou pantelleritové – jde o vzácný druh horniny bohaté na křemík a sodík. Podél hřebene sopky je mnoho fumarol (otvorů, z nichž unikají horké plyny), které se táhnou dál k severovýchodu směrem k Alaytě. [1, 4]

Jak vznikl

Afarská propadlina, asi 300 km široká, vznikla během posledních asi 30 milionů let, když se od sebe vzdalovaly Afrika a Arábie. Tady se potkávají tři rifty (pásma, kde se kůra rozpíná). Dabbahu leží v severním, tzv. rudomořském ramenu. [2]

Od doby asi před 4 miliony let se zlomy a sopečná činnost v severním Afaru soustředí do asi 60 km dlouhých pásem, tzv. magmatických segmentů. Jedním z nich je segment Dabbahu. Svou velikostí a stavbou připomínají úseky pomalu se rozšiřujících středooceánských hřbetů. Desky se tu od sebe vzdalují průměrně asi o 16 mm za rok. [2]

Erupce

Katalog GVP zná tři starší erupce datované rozpadem argonu: přibližně 5850, 4450 a 3450 let př. n. l., z toho dvě na severním svahu. Nejistota těchto dat je ale velká – tisíce let. [1]

První historická erupce začala 26. září 2005. Otevřela se asi 500 m dlouhá a 60 m hluboká puklina. Podle studie Wrighta a kol. (2006) leží na východním svahu jižně od malého kužele Da'Ure, katalog GVP ji uvádí na severovýchodním svahu a samotnou puklinu nazývá Da'Ure. Erupce vyvrhla popel a pemzu a vyrostl při ní malý pemzový dóm. Trvala do 29. září a má index výbušnosti VEI 3 (s otazníkem). [1, 2]

Z okolních vesnic bylo evakuováno přes 6 000 lidí. [1]

Trhlina z roku 2005

Mezi 14. zářím a 4. říjnem 2005 zaznamenali seismologové v segmentu Dabbahu 163 zemětřesení silnějších než magnituda 3,9. Družicový radar (družice Envisat) ukázal, že se roztrhl celý asi 60 km dlouhý segment – největší takovou událost na pevnině, jakou kdy družice změřily. [2]

Do kůry se v hloubce 2 až 9 km vtlačila svislá deska magmatu, tzv. dajka, o objemu asi 2,5 km³. Podle modelu se kůra rozevřela až o 8 m, a to většinou za méně než týden. Část magmatu přitekla z mělkých magmatických krbů pod sopkami Dabbahu a Gabho – podle modelu nejméně pětina, zbytek možná přímo z hlubších zdrojů; povrch kolem obou sopek poklesl o 2–3 m. [2]

Rozsahem se událost podobá sérii rozestupů u islandské sopky Krafla v letech 1975–1984, jenže tam to trvalo deset let. Autoři studie z roku 2006 z toho vyvodili, že členění riftu na segmenty udržuje (a nejspíš i založilo) vtlačování magmatu, ne samotné zlomy. [2]

Rok 2005 byl jen začátek. Od června 2006 do konce roku 2007 se do segmentu vtlačilo dalších sedm dajek, každá 0,5–2 m široká a až asi 10 km dlouhá. V srpnu 2007 při tom vznikla 5 km dlouhá puklinová erupce čediče. Sopky Dabbahu a Gabho přitom už nepoklesly – nové magma podle autorů nejspíš přicházelo ze zdroje uprostřed segmentu, u sopečného komplexu Ado'Ale. [3]

Vědci v roce 2009 očekávali, že vtlačování dajek bude pokračovat a erupce budou častější, dokud se nahromaděné napětí v kůře nevyrovná – podobně jako tehdy na Islandu. [3]

Fakta

První historická erupce
26.–29. září 2005
Evakuace 2005
přes 6 000 lidí
Trhlina 2005
asi 60 km dlouhá, rozevření až 8 m
Objem dajky 2005
asi 2,5 km³
Další dajky
7 v letech 2006–2007
Jiná jména
Boina, Boyna, Moina

Slovníček

rift
pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a praská; na jeho dně často vznikají sopky a časem i nový oceán
štítová sopka
široká, mírně skloněná sopka z mnoha vrstev řídké lávy; tvarem připomíná položený štít
obsidián
černé sopečné sklo, které vznikne, když láva bohatá na křemík ztuhne tak rychle, že nestihne vykrystalizovat
pemza
velmi lehká, pórovitá sopečná hornina plná bublinek; někdy plave na vodě
pantellerit
vzácná sopečná hornina bohatá na křemík a sodík, pojmenovaná podle italského ostrova Pantelleria
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
dajka
svislá deska magmatu, která se vtlačí do puklin v kůře a tam ztuhne
magmatický krb
prostor pod sopkou, kde se hromadí roztavená hornina (magma)
VEI
index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu a výšky sloupce

Zdroje

  1. Dabbahu, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Wright, T.J., Ebinger, C., Biggs, J., Ayele, A., Yirgu, G., Keir, D., Stork, A. (2006): Magma-maintained rift segmentation at continental rupture in the 2005 Afar dyking episode. Nature 442, 291–294, doi:10.1038/nature04978, Nature (PDF na serveru University of Bristol) (2006)
  3. Hamling, I.J., Ayele, A., Bennati, L., Calais, E., Ebinger, C.J., Keir, D., Lewi, E., Wright, T.J., Yirgu, G. (2009): Geodetic observations of the ongoing Dabbahu rifting episode: new dyke intrusions in 2006 and 2007. Geophysical Journal International 178(2), 989–1003, Geophysical Journal International (2009)
  4. Dabbahu, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.